Rodiče musí živit děti tak dlouho, dokud se nepostaví na vlastní nohy

Podle zákona o rodině mají rodiče k dětem vyživovací povinnost do té doby, dokud nejsou samy schopny se živit. Na otázky, jak správně vykládat zákon, odpovídá advokát Tomáš Pelikán.

Život vysokoškoláka není levný, do sedmi tisíc měsíčně byste se však měli vejít. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kolik stojí studentský život

• Ubytování 2 500 korun  - při bydlení na koleji počítejte s cenou kolem 3 000 korun (jako protihodnotu můžete započíst ubytovací stipendium, které bývá okolo 500 korun za měsíc i víc).
• Doprava 800 korun - počítejte s hromadnou dopravou v místě. Nejdražší je v Praze (předplatní jízdenka za 260 korun měsíčně). Rezervu je třeba ponechat na cesty domů.
• Jídlo 2 000 korun - studenti se mohou stravovat v menze (oběd vyjde v průměru na 40 korun), počítat však musíte i s večeřemi a snídaněmi.
• Učebnice 100 korun - záleží na typu školy. Ledacos se dá sehnat levněji přes internet, půjčit v knihovně, oskenovat od spolužáků. 
• Telefon a internet 1 000 korun - ve škole bývá připojení zdarma, komu to nestačí, může se připojit mobilně, aby byl na síti kdykoli.
• Zábava - tato položka záleží na každém studentovi. Návštěvy klubů, sport, kino, nová kabelka či hra do počítače, to by neměla být záležitost kapesného od rodičů, ale výnosu z brigády.
• Celkem byste se měli vejít do 7 000 korun za měsíc.

Internetové diskuse se hemží otázkami, kolik dávat dospělému studentovi? Stačí pět, šest, sedm tisíc na měsíc? Spolužák prý dostává víc a potomek se ohání soudem. Názory se člověk od člověka liší. Zkušenosti jsou jedna věc, právo druhá.

Musí rodiče živit i své zletilé potomky? 
Vyživovací povinnost mají rodiče vůči svým dětem i v době, kdy se připravují na budoucí povolání studiem na střední a vysoké škole. A není důležité, jestli už jsou právně dospělé.

Je tam nějaké věkové omezení?
Žádnou věkovou hranici vyživovací povinnosti právní předpisy nestanoví, trvá tedy i po dosažení 18, jakož i 26 let věku, pokud dítě dále studuje.

Ale, co když je z mého dítěte takzvaný věčný student?
Toto zákonné ustanovení nelze vykládat neomezeně, pokud například dítě studium opakovaně prodlužuje či střídá různé školy bez toho, aby nějakou z nich dostudovalo, když by se jinak mohlo již samo živit, bude se vyživovací povinnost rodičů zužovat.

Jsou definované nějaké konkrétní částky výživného?
Žádné minimum či maximum vyživovací povinnosti není stanoveno a je potřeba ji vždy posuzovat podle konkrétních okolností každé rodiny. Jak říká zákon: "Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů." Vychází se z předpokladu, že děti mají právo podílet se na životní úrovni rodičů. Rodiče zajisté nemusí hradit svým dětem veškeré jejich aktivity, na druhou stranu jsou povinni zajistit alespoň jejich základní životní potřeby. Jaké budou konkrétní nároky z vyživovací povinnosti, bude vždy záležet na majetkových poměrech a dalších okolnostech v rodině.

Co mohou udělat mladí, když je rodiče živit nechtějí? 
Zákonné vyživovací povinnosti jsou právně vymahatelné, pokud je dítě přesvědčeno, že jeho rodiče tuto povinnost neplní nebo plní nedostatečně, může se u soudu domáhat nápravy - stanovení výše výživného každého z rodičů.

A dítě má také nějaké povinnosti?
Musíme se na to podívat i z druhé strany. Dítě má totiž povinnost přispívat na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem. Děti, které jsou schopny se samy živit, jsou povinny zajistit rodičům slušnou výživu, pokud to rodiče potřebují.