Zhruba 53 procent lidí v pondělí zanedbává své pracovní úkoly, protože tráví čas na síti Facebook. Vyplynulo to z britského průzkumu, který nedávno zveřejnila média. Zatímco například ve Francii vyhazov za nadměrné trávení času na internetu a Facebooku už padl, české firmy se jím stále necítí natolik ohroženy, aby zaměstnancům zakazovaly navštěvovat ho i v pracovní době.
Práce se musí udělat
"K blokování internetových stránek přistupujeme výjimečně, pouze pokud se jedná o stránky s nevhodným obsahem. Sociální sítě ovšem do této kategorie v žádném případě nespadají,“ říká Martina Kemrová, tisková mluvčí T-Mobile. Obavy z toho, že by zaměstnanci v pracovní době jen surfovali na netu, vedení nemá. "Každý má své úkoly, které musí splnit. Je jen na něm, kdy a jak zadanou práci vykoná," vysvětluje.
Také KPMG Česká republika dovoluje lidem v rozumné a omezené míře navštěvovat stránky, které přímo nesouvisejí s prací. "Výjimku tvoří stránky se závadným obsahem, jako například ilegální stahování programů či hudby apod.," dodává Ota Hora ze společnosti KPMG. Tyto nežádoucí stránky jsou na firemních počítačích blokovány.
Buďte opatrní
"Sociální on-line sítě využíváme například při náboru nových zaměstnanců," vysvětluje Ota Hora. Mluvčí T-Mobile k tomu dodává, že Facebook využívá společnost i pro marketing a další obchodní aktivity. Řada uživatelů této sítě totiž ve svých profilech zmiňuje třeba i oblíbené nápoje, módní značky a podobně. Toho pak firmy umějí náležitě využít.
Stejně tak může Facebook pomoci i vám. Když do svého profilu napíšete, že hledáte práci, je možné, že vás někdo z mnoha "internetových přátel“ osloví s nabídkou nového zaměstnání.
"Pro kariéru bych sice více doporučil profesní portál LinkedIn, kde zveřejňujete informace především o své kariéře, ale Facebook je v jistém ohledu osobnější. Lidé vás více poznají – jaké máte názory, vkus, a díky tomu můžete získat sympatie nového zaměstnavatele," vysvětluje Petr Čaník, který na Vysoké škole ekonomické v Praze vyučuje podnikatelskou etiku.
Nevýhodou však je, že někteří zveřejní až příliš osobní informace. I proto si například KPMG přeje, aby její zaměstnanci na Facebooku nepoužívali její logo a nepoškozovali jméno firmy. "Upozorňujeme je také na riziko krádeže identity," říká Ota Hora.
Petr Čaník k tomu dodává: "Lidé o sobě na sociálních sítích často nepíší jen neškodné informace: jakou mají rádi hudbu, filmy či zda zrovna hledají partnera. Někdy jsou až tak neopatrní, že vyvěsí něco, co by rádi za nějaký čas na sociální síti nejraději neviděli. Bohužel to ale mezitím začalo žít svým životem," dodává Petr Čaník. A současně s tím dodává, že navíc někteří nevyužívají filtrování které jsou jen pro některé z našich přátel.
Právě v tomto jsou největší rizika. Na Facebooku totiž komunikujeme nejen s přáteli a známými, které jsme potkali i v reálu, ale také s těmi, které jsme poznali na internetu a známe jen jejich virtuální identitu. Bohužel obě skupiny "přátel" často nerozlišujeme, a navíc stále máme pocit, že jde o virtuální realitu. Proto se také někteří nebojí napsat o sobě téměř cokoliv.
Co vám hrozí?
Za "internetovým přítelem" se však může skrývat kdokoli včetně šéfa. Nejnovější obětí přílišné důvěry je například Švýcarka, která svému zaměstnavateli tvrdila, že má migrénu, nemůže pracovat s počítačem a musí ležet v temné místnosti. Firma však zaznamenala, jak se žena v době nemoci přihlásila na Facebook. Následoval vyhazov.
Podobným rizikem pak mohou být i oblíbené mikroblogy, jako například Twitter nebo Jaiku, do kterých píšete krátké poznámky třeba o tom, co vás zaujalo, naštvalo nebo co právě děláte. V podstatě jde o formu veřejné SMS. Pokud si to přímo nenastavíte, pak má k těmto vašim vzkazům přístup každý. Pokud se neovládnete a napíšete na ně po hádce s nadřízeným všechny své pocity, malér je na světě.
A nemusí jít jen o to. "Každou informaci, kterou vyvěsíte na internet, byste měli zvážit. Možná si za svým názorem stojíte, ale za půl roku vše může být jinak. Z Facebooku nebo Twitteru je sice možné odstranit informace, ale tato zpráva mohla být mezitím zaindexována vyhledávačem nebo v rámci internetu začala žít svým životem. A zde může začít problém," varuje Petr Čaník. "To, že jste pomlouvali svého šéfa, se v budoucnu může dozvědět každá firma, v níž se budete ucházet o místo a která vaše jméno zadá do vyhledávače," dodává.
