Výpočet srážek z příjmů lidí, kteří jsou v osobním bankrotu se od tohoto roku počítá jinak. Zvýšila se takzvaná nezabavitelná část na dlužníka i na jeho vyživované osoby. Vysvětlíme, jak si vypočítat, kolik letos dlužníkům zůstane z výplaty. A připomeneme také základní pravidla, jak na sebe osobní bankrot vyhlásit.
Kdo může žádat o oddlužení
Potřebujete půjčku? |
Oddlužení fyzických osob neboli osobní bankrot nabízí řešení pro osoby, které se ocitly v dluhové spirále, ze které samy nejsou schopny najít cestu ven. Pro vstup do oddlužení přitom stačí splnit tři základní kritéria.
- Máte dluhy alespoň u dvou, či dokonce více věřitelů.
- Je zjevné, že své dluhy nejste schopni po delší dobu splácet. Tedy jste se splátkami v prodlení již měsíce bez vidiny zlepšení, nebo dokonce některé z dluhů přerostly do fáze exekuce.
- Žadatel o osobní bankrot musí být schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 procent z celkové výše svého dluhu.
Jenže splatit 30 procent dluhu možná už nebude potřeba. Vláda nedávno schválila tzv. oddlužovací novelu, která přichází s nulovou variantou oddlužení. „Dlužník by tak svůj dluh nově splácel 7 místo současných 5 let, ovšem úspěšné oddlužení a smazání všech závazků by nebylo limitováno žádnou minimální částí dluhu, kterou by bylo nutné splatit,“ říká Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
Nepřehlédněte |
To vítá například Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. „Jde zejména o to, aby bylo umožněno i nižší uspokojení věřitelů, než současných 30 %, které je v případě mnohamilionových dluhů zcela nereálné. Podmínkou nižšího plnění má být, že dlužník prodá všechen zbytný majetek, bude pracovat, dál se nezadlužovat a splácet maximum podle svých možností,“ říká Kalvoda. S návrhem naopak nesouhlasí věřitelé, kteří se obávají, že odstranění minimální hranice bude pro dlužníky signálem, že své dluhy nemusí platit.
Krok za krokem na cestě k oddlužení
Vstup do osobního bankrotu začíná vypracováním a podáním příslušného návrhu na oddlužení, který musí obsahovat osobní údaje dlužníka, navrhovaný způsob oddlužení (tedy zda oddlužení proběhne pomocí splátkového kalendáře či zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, informace o jeho očekávaných příjmech v následujících 5 letech nebo údaje o dřívějších insolvenčních či obdobných řízeních.
Návrh musí ve spolupráci s dlužníkem připravit a podat některý z akreditovaných odborníků. „Dříve si dlužník návrh na oddlužení mohl sepsat sám, popřípadě jím mohl pověřit libovolnou jinou osobu. Od loňského července ale platí, že ke zpracování a podání návrhů jsou oprávněni pouze advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které mají potřebnou státní akreditaci,“ vysvětluje Oldřich Řeháček.
Loňská novela insolvenčního zákona tak vyřadila ze hry takzvané oddlužovací agentury, které v minulosti v některých případech kvůli finanční odměně doporučovaly oddlužení i osobám, u kterých bylo předem zřejmé, že podmínky osobního bankrotu nemohou splnit. Za zpracování návrhu přitom inkasovaly i desítky tisíc korun.
Loňská novela stanovila také maximální částku, kterou dlužníci zpracovatelům za přípravu návrhu zaplatí. V případě oddlužení jednotlivce jde o 4 tisíce korun, u společného oddlužení manželů pak maximálně 6 tisíc korun. A neplatí se předem. „Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Úhrada odměny zpracovatele jde vlastně na vrub věřitelů, neboť je přednostně hrazena ze splátek dluhu,“ říká Oldřich Řeháček.
Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na odměnu nárok nemají, u nich se tedy neplatí nic.
Bankrot musí schválit stát
Samotné insolvenční řízení je pak zahájeno ve chvíli, kdy zpracovatel podá návrh k příslušnému krajskému soudu. Ten jej zkontroluje a následně vyhodnotí, zda návrh může být přijat, či nikoliv. Před finálním schválením pak ještě probíhá takzvané přezkumné jednání a schůze věřitelů, na kterých se insolvenční správce vyjadřuje k jednotlivým pohledávkám a rozhoduje se o formě oddlužení.
„Pokud insolvenční soud oddlužení po těchto jednáních schválí, následuje pro dlužníka pětileté období, po které musí každý měsíc odevzdávat zabavitelnou část svého výdělku, a splatit tak věřitelům alespoň doteď požadovaných 30 procent dluhu. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů,“ vysvětluje Oldřich Řeháček.
Kolik odevzdám a kolik mi zůstane?
Výše srážek se odvíjí od hodnoty životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. Do jejich součtu se počítá nejen dlužníkova mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci.
A jak počítat? Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2018 činí 6 225,33 korun (loni to bylo 6 154,67 Kč), a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku. Ta byla od ledna zvýšena na 1 556,33 korun na vyživovanou osobu. Loni to bylo 1 538,67 korun.
Pokud dlužníkovi po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 338 korun (loni to bylo 9 232 Kč), veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. „Z části čisté mzdy do 9 338 korun mu pak vždy náleží jedna třetina. V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečené, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek insolvenční správce Řeháček.
Modelové příklady
Svobodná a bezdětná Lucie: ve věku 30 let má čistý příjem 16 tisíc korun měsíčně a dluh v celkové výši 350 tisíc korun u dvou poskytovatelů nebankovních úvěrů. Po odečtení nezabavitelné částky 6 226 korun (6 225,33 zaokrouhleno nahoru) z jejího příjmu zbude 9 774 korun. Od této částky odečteme 9 338 korun, tedy zákonem stanovenou částku, kterou rozdělíme na třetiny.
První třetina připadne na splátky dluhů u nebankovních poskytovatelů, které patří mezi nepřednostní pohledávky. Další dvě třetiny Lucii zůstanou. Volně zabavitelná část čistého příjmu přesahující 9 338, tedy 436 korun, bude použita na úhradu dluhu. Lucie tedy bude splácet celkem 3 548 korun (3 112 + 436) a zůstane jí příjem ve výši 12 452 korun (6 226 + 2 × 3 112 + 2) měsíčně.
Ženatý Martin se třemi děti: jeho čistý příjem činí 25 tisíc korun měsíčně a jeho celkový dluh dosáhl 730 tisíc korun. Z toho 650 tisíc korun dluží nebankovním poskytovatelům úvěrů a zbývajících 80 tisíc korun představuje dluh na výživném na dítě z prvního vztahu, na které má podle soudního rozhodnutí hradit 3 500 korun měsíčně.
Nezabavitelnou část Martinova příjmu tvoří základní nezabavitelná částka a dále nezabavitelné částky na manželku a dvě děti ve společné domácnosti, celkem tedy 10 895 korun (6 225,33 + 3 × 1 556,33 zaokrouhleno nahoru). Po odečtení nezabavitelné částky zbývá z Martinovy čisté mzdy 14 105 korun.
Od této částky odečteme 9 338 korun, tedy zákonem stanovenou částku, kterou rozdělíme na třetiny. První třetina připadne na splátku dluhu u nebankovních poskytovatelů, druhá třetina na splátku dluhu na výživném. Třetí třetina zůstane Martinovi. Volně zabavitelná část čistého příjmu přesahující 9 338, tedy 4 767 korun, bude použita na úhradu dluhů (část na výživné a část na nebankovní úvěry). Martin tedy bude splácet celkem 10 991 korun (2 × 3 112 + 4 767) a zůstane mu příjem ve výši 14 009 korun (10 895 + 3112 + 2) měsíčně.
