O tom, že na běžném i spořicím účtu se peníze nezhodnocují, média informují setrvale již několik let. Přesto není od věci porovnat dvě čísla z loňského roku. Průměrná loňská míra inflace dosáhla 2,5 % a vůbec nejnižší průměrný úrok na běžném bankovním účtu loni činil 0,04 %.
Podobně to vypadá i u spořicích účtů. Tuzemské banky nenabízejí spořicí účet, jehož úrok by, aniž by klient musel splňovat komplikované podmínky, dokázal pokrýt inflaci a ještě přidal 15% daň z úroků. Z toho lze vyvodit, že peníze v bance se nejenom nezhodnotí, ale naopak inflace z nich ubírá.
Čtěte také |
„Když člověk vidí, že na běžném účtu má ze svých peněz nulu a na spořicím účtu má kladnou nulu, tak k přesouvání finančních prostředků z běžného na spořicí účet motivován zrovna moc není. Na druhou stranu právě tento fakt čím dál více lidí vede k vyhledávání jiných příležitostí. A dobrou zprávou je, že pozvolna roste zájem o podílové fondy. Není to rozhodně překotný vývoj, ale pozitivní trend je patrný,“ říká investiční specialista společnosti Partners Martin Tománek.
Ve srovnání s bankovními vklady je však objem majetku ve fondech stále relativně malý. Celková struktura úspor českých domácností se tak mění jen málo, nedá se srovnávat se zeměmi na západ od našich hranic a s anglosaskými zeměmi už vůbec ne.
„Struktura úspor českých domácností se v uplynulých letech nijak výrazně nezměnila. Češi i nadále drží velkou část majetku na bankovních vkladech a v konzervativních nástrojích, jako jsou transformované penzijní fondy,“ dodává Martin Tománek.
Kolektivní investování
Ke konci loňského roku bylo v domácích i zahraničních fondech nabízených v České republice domácnostmi a institucemi zainvestováno 469,9 miliard korun. V meziročním srovnání tak došlo k nárůstu majetku ve fondech kolektivního investování o 39,8 miliardy korun. Nárůst objemu pod správou je dán také nárůstem cen na finančních trzích. Zkrátka ceny akcií a dalších aktiv v posledních letech zaznamenaly svižný růst.
„Při rostoucím počtu investorů tak již každý sedmý Čech investuje do podílových fondů. Nárůst majetku zaznamenávají aktiva peněžních, akciových, nemovitostních, smíšených a dluhopisových fondů. K poklesu dochází pouze v kategorii strukturovaných fondů,“ vysvětluje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani.
Strukturované fondy jsou z velké části zajištěné fondy, tedy ty, které podílníkům garantují, že se jejich investice nepropadne do záporných čísel, což je i důvodem, proč nejsou finančně zajímavé.
„V ČR bohužel stále panuje v laické a často i odborné veřejnosti mnoho mýtů a nesmyslných představ o investování, které vedou k přesvědčení, že investování a finanční trhy není nic pro mě. Problémem je, že mnoho lidí si investování do podílových fondů plete s rizikovým spekulováním na nejrůznějších burzách,“ říká ředitel obchodu a člen představenstva společnosti Pioneer Asset Management Petr Šimčák.
I on potvrzuje, že zájem veřejnosti se stále více přiklání od hromadění peněz na bankovních účtech či jejich spoření prostřednictvím dotovaného stavebního spoření či doplňkového penzijního připojištění ke kolektivnímu investovaní, tedy k podílovým fondům. Důvod je prozaický, pokud zůstaneme v oblasti finančních produktů, není moc jiných možností.
Jsou dostupné všem
Podle ekonomických analytiků je současný kurz České národní banky jasný: bude zvyšovat základní úrokové sazby, a to z mnoha důvodů. Je tedy možné, že její kroky se zúročí ve výrazně vyšších úrocích u peněz, které mají lidé v bankách. Jenže předpokládat se to nedá, protože spolu s tlakem na růst mezd porostou ceny, a tedy i inflace.
„Podílové fondy jsou určitým nástrojem finanční demokracie. Jsou dostupné všem. I malá měsíční investice v řádech stokorun může v dlouhém horizontu vytvořit zajímavý majetek. Čas a složený úrok jsou velmi mocné síly. Nejdůležitější je tedy vůbec začít,“ tvrdí Martin Tománek.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu |
Podle něj každý, kdo nechce nechat zahálet peníze v bance a zvolí si pro jejich zhodnocení investování na finančních trzích, má dvě možnosti. Tou první je zřídit si investiční účet u nějakého obchodníka s cennými papíry a nakupovat například jednotlivé akcie. To však vyžaduje detailní analýzu, od studia hospodaření dané firmy až po zhodnocení jejího obchodního modelu a konkurence.
„Pokud investujete bez detailní analýzy, házíte jen šipky na terč. Když se dívám kolem sebe, je to celkem oblíbený sport. Bohužel úspěch přinese jen zřídka, protože vyžaduje velkou dávku štěstí,“ radí Martin Tománek.
Kdo nemá čas nebo znalosti a zkušenosti, měl by zvolit fondy. Ty jsou vysoce regulované a tudíž bezpečné. Zároveň jsou zpravidla diverzifikované.
Spoříte si pro strýčka Příhodu?
