Startupů v České republice rychle přibývá. Stávají se tak stále důležitější součástí inovativní ekonomiky. Jde často o mladé firmy s mladými lidmi, kteří, jak sami říkají, nabízejí unikátní řešení, které v ideálním případě „mění lidem životy“. Na 44 procent startupů zakládají lidé ve věku 18 až 29 let a většina těchto firem je mladší tří let.
Ačkoliv se mezi tyto firmy řadí mnoho známých značek, stále ještě jedna čtvrtina Čechů vůbec neví, co si má pod pojmem startup představit. Studie Keiretsu Fora, což je světová investorská síť, zmapovala českou startupovou scénu detailně. Zaměřila se na její financování, strategie i problémy. Jedním za zajímavých zjištění je právě jiný pohled startupistů na podnikání než mají živnostníci. A to přesto, že se obě skupiny pohybují v jednom podnikatelském prostředí.
Je to tu stejné jako venku, říkají mladí
U startupistů převažuje celkově optimistický pohled na české podnikatelské klima. Snaží se spíše hledat světlé stránky. Akcentovat to, co funguje. České podnikatelské prostředí považují mladí lidé ze startupů za inovativní a inspirativní. Živnostníci naopak za korupční a chudé na finanční zdroje.
Startupykteré odpovídají “parametrům” startupu a jde o české firmy:
startupy podle názoru široké veřejnosti:
|
“Podnikatelské prostředí je u nás srovnatelné s okolními vyspělými evropskými,“ říkají také startupisté. „A všichni účastníci trhu tu mají rovné podmínky,“ dodávají. Rozdíl se zahraničím podle nich spočívá jen v ochotě riskovat, která je u nás neopodstatněně nižší. Větší míře ochoty jít do rizika podnikání by prý pomohla důraznější medializace úspěšných podnikatelských příkladů.
„Čeští startupisté se minimálně svým optimistickým přístupem výrazně vymykají, a to navzdory tomu, nebo možná právě proto, že startupové podnikání je považované obecně za nejvíce rizikové,“ uvádějí autoři studie a pokračují: „Místy se může zdát, že startupisté jsou svým pozitivismem více euro-američtí než čeští.“
Nicméně ani startupisté nejsou ve všech otázkách pozitivní. Jako nedostatečnou nazývají podporu ze strany státu, která by se měla podle nich zlepšit. Tento pohled dokresluje například relativně vlažný zájem startupů o různé formy státních dotací - pouze třetina dotázaných startupistů se někdy obrátila se žádostí o finanční podporu na stát. Na druhou stranu pokud se startup rozhodne ucházet o státní podporu, má velkou šanci uspět. Z těch, kteří žádost podali, byla nadpoloviční většina úspěšná.
Korupce a závist se živnostníkům nelíbí
V jednom pohledu se startupisté i živnostníci shodují: trápí je byrokracie. Na „zbytečné papírování“ si stěžuje celých 89 % startupistů a 85 % procent živnostníků. Dalším negativním jevem je podle obou skupin korupce, kterou zmínilo 82 % živnostníků a každý druhý startupista. Za chaotické považuje české podnikatelské prostředí 60 % živnostníků a 66 % startupistů. Za nepřátelské ho dokonce označilo 55 % živnostníků a 43 % startupistů.
Živnostníci pak v kritice dále pokračují. Podle studie jim ztěžuje podnikání nejasné legislativní prostředí, nejistota a riziko postihu ze strany státu. Proto také v otázce, co funguje skvěle, často ironicky zmínili, že jen kontroly z finančních úřadů. Změnit by se podle nich měla daňová a administrativní zátěž, která je podle nich neúměrná.
Studie upozorňuje ještě na jeden problém. A to, že je v českém prostředí stále poměrně silně zakořeněno heslo „úspěch se neodpouští“. Tedy, že na úspěšné podnikatele veřejnost stále pohlíží jako na někoho, kdo se dopustil jistě něčeho „nekalého“. Neúspěch je v českém prostředí určitým „cejchem“. Je s ním nakládáno jako se skutečností, kterou je lepší skrývat, a nikoliv jako se specifickou a důležitou zkušeností v podobě ponaučení se z neúspěchu.
Výzkumníci pátrali i po tom, co považují podnikatelé u nás za lepší než v zahraničí? Odpovědi se shodovaly: zlaté české ručičky, tradice některých oborů, kreativní lidé.
Startupisté jsou v jiné pozici než živnostníci
Jak si vysvětlit rozdíl v hodnocení českého podnikatelského prostředí mezi oběma skupinami? Podle odborníků z řad investorů, kteří se o nové podnikatelské nápady zajímají, jsou možná názory startupistů idealistické pod vlivem počátečního nadšení. Jsou plně pohlceni svým projektem, že problémy příliš neřeší.
„Přes 80% oslovených startupů si myslí, že vytváří zcela nové řešení. Ročně posuzujeme zhruba 800 byznys plánů a naše zkušenost je jiná. Většina projektů pouze replikuje to, co již někde jinde funguje a těch skutečně inovativních nápadů s potenciálem rychle růst a ukrojit místo na trhu skutečně není příliš. I z reakcí dalších investorů a některých našich členů se ukazuje, že mnohým startupistům chybí disciplína a neumějí s investory komunikovat, nedodávají včas podklady. Zavírají si tím dveře. Je potřeba vyvážit sebevědomí a pokoru, mít vůli nastavit alespoň základní procesy fungování, rozdělené kompetence ve firmě,“ říká Petr Lemoch z Keiretsu Fora.
Podle Gabriely Hoppe, jednatelka firmy Grant Thornton Tax, která s mladými podnikateli spolupracuje, je prostředí českých startupů charakteristické hektičností, nedostatkem času a aktuálně i nouzí o zaměstnance. „Zatímco personální nouze se dnes týká v podstatě všech oborů napříč ekonomikou, nedostatek času, a tím i tendence k zanedbávání určitých administrativních úkonů, je typická právě pro startupy. Daňová a účetní administrativa je často něčím, co se zas tak neřeší a odsouvá na později,“ dodává.
Podle Moniky Červinkové z firmy PerfectCrowd, která na studii spolupracovala, není podnikatelské prostředí v České republice nakloněné drobným podnikatelům vzhledem k poplatkům a byrokracii. „Živnostníci nejsou státem podporováni a naopak jsou ještě znevýhodňováni. Startatupisté jsou ale v úplně jiné pozici,“ zdůvodňuje rozdílné názory Monika Červinková.
Startupistům se podle ní dostává většího servisu, existuje pro ně řada programů, ať už jde o mentoring, možnosti akcelerátorů, dotačních programů, soutěží, kde získat kapitál. Zatímco živnostník víc čelí byrokracii, je závislý na tom, kolik přes den prodá rohlíků a pociťuje okamžitý dopad na svůj byznys.
„Startupista se tak trochu veze na vlně startup hypu. Nicméně není to černobílé. Můžeme se bavit o tom, jak pomoc startupům je nebo není koncepční a efektivní, naopak jak moc jsou živnostníci méně otevřeni světu, technologiím a sdílí spíše pesimističtější pohled,“ dodává Martina Červinková.
