Stavební spoření lze považovat za konzervativní investici. Ilustrační snímek

Stavební spoření lze považovat za konzervativní investici. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Velký návrat zatracovaného stavebního spoření. Kdy se vyplatí ho mít?

  • 148
Stavební spoření se mezi střadateli dostává opět na výsluní. Co nebo kdo mu vrátil přízeň veřejnosti a je rozumné do něj investovat? Zmrtvýchvstání známého finančního produktu popisuje poradce Partners Josef Uchytil.

Před dávnými časy bývalo stavební spoření jednoznačnou volbou pro kohokoli, kdo chtěl spořit déle než pět let. Stát prostřednictvím své podpory zcela deformoval trh, Čechy ale zase naučil spořit.

Pak přišlo několik „nápravných“ opatření, kterým logicky neměl kdo zatleskat. Stavební spořitelny ztratily svou konkurenční výhodu, spořitelé přišli o zajímavé úroky, ještě jim je stát zdanil. Dnes musí lidé spořit déle a od státu dostanou méně.

A to nejhorší, čeho se stavební spořitelny dopouštěly a stále dopouštějí, je vypovídání smluv s vyšším úročením na straně jedné a na té druhé držení klientů s překlenovacím úvěry jako rukojmí, neboť neumožňují jejich předčasné splacení.

Stavebko? Pořád dobrý

Výhodné stavebko?

Srovnejte si nabídky stavebního spoření a vyberte to nejvýhodnější.

Zdálo by se, že stavebnímu spoření zvoní hrana. Ale to je omyl. Vzhledem k situaci, kdy pevně úročené nástroje mají zcela minimální zhodnocení, se stavebko opět stává zajímavou volbou.

Přes všechny rány osudu je stále stavební spoření produkt, který je svým způsobem výhodný a pro konzervativní Čechy také příjemně bezpečný. Vklady jsou totiž pojištěny stejně jako ty bankovní, tedy stoprocentně do 100 tisíc euro. Aby střadatelé o své prostředky přišli, musel by zkrachovat stát. A toho se v několika příštích desetiletích obávat nemusíme.

Kolik vynese: neuvěřitelná garance 3 %

Zapomeňte na reklamní sdělení stavební spořitelny. A nepodlehněte ani klamu desetiprocentní státní podpory. Ta je pouze z prostředků připsaných v daném kalendářním roce, maximálně ale z dvaceti tisíc korun, což reálně ročně přinese 2 tisíce korun.

Příklad:

  • Měsíční úložka: 1667 Kč po dobu 6 let
  • Vstupní poplatek: 1400 Kč (1 % z cílové částky 140 000 Kč, která stačí pro efektivní šestileté spoření)
  • Roční poplatek: 324 Kč
  • Úročení: 1 % p.a.
  • Zdanění: 15% srážková daň
  • Po 6 letech zaplaceno: 120 024 Kč
  • Po 6 letech naspořeno: 131 747 Kč

Výsledek odpovídá čistému ročnímu výnosu 3,06 % p.a. Ve škatulce pevně úročených vkladů je to z dnešního pohledu doslova zjevení.

Co je tedy pihou na kráse stavebního spoření? Pokud by mu stát neuštědřil nějakou další ránu, je jedinou daní za relativně vysoký konzervativní výnos snížená likvidita, totiž vázací šestiletá doba. Ne, že by stavební spoření nešlo vypovědět dříve. V takovém případě ale účastník nezíská ze státní podpory ani korunu a typicky ještě zaplatí poplatek stavební spořitelně za výpověď před uplynutím vázací doby.

Stavební spoření v čase

Co se stavebnímu spoření v minulosti všechno stalo?

Státní podpora: Z původních 4 500 Kč (25 % z max. 18 000 Kč) přes 3 000 Kč klesla až na 2 000 Kč (10 % z max. 20 000 Kč)

Vázací doba: Z pěti let narostla na šest let

Zdanění: Stejně jako úroky v bance, také úroky na stavebním spoření už podléhají dani z příjmů. Srážková daň činí 15 %.

Úročení: Z běžných 2 % p.a. (historicky i 4 % p.a.) dnes na 1 % p.a.

Poplatky: Mnohé stavební spořitelny navýšily roční poplatek za vedení

Investiční alternativa k dluhopisům

Lze považovat stavebko za určitou investici? Proč ne. Součástí diverzifikovaného investičního portfolia by měla být také konzervativní část. A současná situace na trhu navíc nepřeje tradičním konzervativním investicím -dluhopisům.

Koupit si dnes státní dluhopisy vyspělých států, ať už jednotlivě nebo v rámci podílového fondu, znamená takřka jistou ztrátu. U již pořízených dluhopisů pak hrozí propad v souvislosti s navyšováním sazeb centrálními bankami - FED už sazby navýšil, u ECB je to otázka času, ČNB je může následovat. Jakmile totiž rostou sazby, cena dluhopisů klesá.

U nově pořizovaných dluhopisů je to z bláta do louže, a ještě pod okap, protože státy vydávají dokonce dluhopisy se záporným výnosem. Ptáte se, kdo je může koupit? Odpověď je snadná: spekulanti nebo finanční instituce, kterým to státy de facto nařizují. Patří sem penzijní fondy, pojišťovny a mimo jiné i stavební spořitelny. Ty „naštěstí“ mohou ještě prostředky střadatelů půjčovat, a na nějaký výnos si tak sáhnou.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners

Pokud dnes pořizovat státní dluhopisy, pak spíše států mimo euroatlantický prostor, a tedy s rizikem. Z dluhopisů, které byly považovány za „výnos bez rizika“, se mnohem více stává „riziko bez výnosu“.

Má-li tedy být nějaká část investičního portfolia v konzervativních nástrojích, pak zbývají korporátní nebo tzv. high-yield dluhopisy, které stále nabízejí zajímavý výnos. Jde ale o dluhopisy s nízkým ratingem, tedy opět riziko. A právě tady vstupuje na scénu stavební spoření jako možný vítěz, tedy pokud investiční horizont překračuje hranici šesti let.

Úvěr ze stavebka? Nařízení ČNB mu dalo druhou šanci

Kromě spoření si lze prostřednictvím stavebka také půjčit na bydlení. Hypotéce s úrokem pod 2 % p.a. při očekávané inflaci lehce nad 2 % p.a. úvěry ze stavebního spoření moc konkurovat nemohou. Ty řádné se pohybují mezi 3 až 4 %, překlenovací mezi 5 až 6 %.

Kralovat ale mohou stavební spořitelny v rámci nezajištěných úvěrů. Výrazně jim teď do karet nahrává Česká národní banka svými doporučeními ohledně LTV (poměr mezi úvěrem a hodnotou nemovitosti).

Banky totiž již brzy omezí maximální výši hypotečního úvěru stropem na úrovní 90% hodnoty zástavy a navíc budou moci mít ve svých portfoliích maximálně 15 % hypoték nad 80% LTV. Stoprocentní financování tak bude možné prakticky jen s využitím nezajištěných úvěrů ze stavebního spoření, případně účelových spotřebitelských úvěrů.

A tak stát, který to na začátku s výhodností stavebního spoření přepískl, stát, který prostřednictvím ministerstva financí následně odsoudil stavební spořitelny téměř k zániku, tak tentýž stát dnes prostřednictvím České národní banky dává stavebním spořitelnám druhou šanci.