Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zaměstnanci za rok v práci „proflákají“ nadprůměrnou měsíční mzdu

  • 99
Zaměstnanci promrhají na počítačích a mobilech 65 minut denně. Připraví tak každoročně zaměstnavatele o jeden měsíc práce. Nejčastěji zahálejí na sociálních sítích, čtením zpráv, soukromou on-line komunikací a nákupy.

Na tom, že si zaměstnanec nakoupil online nebo se pobavil s přáteli, tratí zaměstnavatel zhruba 192 korun denně (vypočteno podle průměrné hrubé měsíční mzdy na konci roku 2017). A to se analýza společnosti truconneXion, zabývá pouze mimopracovní činností na firemních počítačích a mobilních telefonech. Data společnost zjišťuje již devět let, zaměřuje se především na administrativní profese, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

„Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3 995 korun, což představuje 47 994 korun ročně,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil z truconneXion.

V průměru si tak každoročně administrativní zaměstnanec udělá bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou. Ztráta zaměstnavatelů se každoročně zvyšuje o více než 10 procent zejména kvůli rostoucím mzdám, ale i větší závislosti lidí na mobilních telefonech.

„Nejčastěji lidé zneužívají svůj pracovní čas na sociálních sítích, zpravodajských portálech, soukromou komunikací a nákupy. Je patrná i závislost lidí na sociálních sítích a potřebě být neustále online,“ dodává Martin Hnízdil.

Stažení hudby monitorovat lze, obsah komunikace jen výjimečně

Monitoring zaměstnanců je možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný zájem. Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků.

Je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren, aby se zjistilo, jak jsou využívány.

Těžko obhajitelné by však bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů. „Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ uzavírá expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník Nigrini Kipiel.