Jídlo nezadržitelně zdražuje, ceny bydlení rostou do nebe, na dovolenou si půjčujeme, polovinu příjmů odevzdáváme na daních a přitom ještě zvesela vyhazujeme měsíčně stovky korun z okna. Hlavním důvodem je neznalost či mylné představy o fungování některých finančních produktů.
Peníze také zbytečně pálíme na bankovních účtech, při spoření na penzi, u splácení úvěrů, při investování a podobně.
Ignoruji-li záliby typu kouření či sledování telenovel, které nás stojí zdraví a čas a tedy hodně peněz, najdu mnoho dalších příkladů, kdy zbytečně vyhazujeme peníze z okna. Přitom stačí málo a situace se může radikálně zlepšit. A že případné úspory mohou být za rok v řádech tisícikorun.
Poplatky na běžných účtech
Stále se mne všichni ptají, kdy banky zvýší úročení na běžných a spořicích účtech, ale úroky z běžných účtů opravdu nejsou to, co by nás mělo živit. Spíše bychom se měli soustředit na náklady. Ruku na srdce, kdo z vás platí měsíčně více jak 50 korun na poplatcích? Co 50, mnoho lidí platí 100 a více korun za účet v bance, a to měsíčně.
Žijeme v době, kdy je normální mít účet v bance s nulovými poplatky. Nabízí ho většina českých bank a rozhodně není nic těžkého si ho zařídit. Ona půlhodinová brigáda s vyřízením levnějšího účtu ušetří třeba 1 500 korun ročně, což je luxusní večeře pro celou rodinu. Jen pro porovnání, abyste dostali úrok 1 500 korun za rok při sazbě 0,5 %, muselo by se vám na účtu válet 300 tisíc korun.
Zadlužit se není zlo, ale příležitost
Hodně lidí má přímo averzi k dluhům, ale bohužel žijeme v době, kdy úvěry k životu patří. Už to nefunguje tak, že žena musela přinést věno, aby si ji někdo vzal. Také nechceme, aby v jedné místnosti žily tři generace. Pokud chce člověk trochu té moderní svobody, tak musí do kvalitního života investovat a bez dluhu to nejde. Čistě z brigád nevystudujete školu, nezaplatíte nový byt a na zahraniční cesty úplně zapomeňte a to vám do cesty nesmí přijít děti.
Martin Mašát (1977)
|
Proto nechápu onen hon na co nejrychlejší splacení hypotéčních úvěrů. Mnoho lidí se podívá na číslo, kolik celkově včetně úroků za úvěr zaplatí, a raději volí co nejkratší dobu splácení, aby číslo snížili. Ale není cílem splatit vše co nejrychleji. Naopak, vyšší splátky u rychlých variant mohou způsobit napnutý rodinný rozpočet. Pak třeba jen rozbitá pračka může způsobit rodinnou krizi.
Informace o celkově zaplacených penězích je přímo strašidelný příklad, jak zmást lidi, protože nebere v úvahu časovou hodnotu peněz. Jedna koruna dnes opravdu není to samé, co bude jedna koruna za 20 let. Je to jako porovnávat hrušky s jablky. Ekonomicky vyhrává dlouhodobý úvěr s nízkým úrokem než krátkodobý spotřebitelský úvěr se zabijáckým RPSN, i když číslo celkově zaplacených korun ukazuje opak.
Ve spoření na důchod spoříme úplně špatně
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit. |
Další velkou chybu děláme při spoření na důchod, kde si místo dlouhodobých investičních strategií 3,6 milionu lidí spoří v transformovaných fondech, jejichž investiční strategie se soustředí na nejbližší konec roku. Cílem je být v plusu nehledě na inflaci, výkon ekonomiky či potřeby budoucích důchodců. To je samozřejmě chyba. Nemusíte být raketovým odborníkem, aby vám došlo, že investovat s výhledem do konce roku není to pravé ořechové. Při takovéto strategii se hojně používají krátkodobé dluhopisy či vklady a ty rozhodně budoucí příjmy penzistů příliš nenavýší.
Obecně by všichni, kdo mají do důchodu více jak pět let, měli být v dynamických účastnických fondech. Ty totiž sledují dlouhodobé strategie a investují především do akcií, které rostou mnohem rychleji. Bohužel v nevýnosných transformovaných fondech leží 400 miliard českých korun, které se zhodnocují rychlostí nula při inflaci vysoko nad 2 %. Jen díky inflaci a špatně vybrané investiční strategii kvůli směšné garanci nuly jako budoucí důchodci přicházíme reálně o 10 miliard korun ročně, a to ignoruji výnos dynamických fondů. Dobře nám tak.
Investice do slibů bez zvážení rizik
I když se to často nezdá, stále má většina lidí nějaké měsíční přebytky, a pokud si vytvoří rezervy na nenadálé události (rozbité spotřebiče, nové auto, další děti, úrazy…), tak časem zjistí, že na účtech začínají přibývat další nevyužité finanční prostředky. A pak hurá investovat. Pozor, zde je povědomí veřejnosti často pouze povrchní a nabídka investičních nástrojů je sice regulovaná, ale ani Česká národní banka nemůže stíhat všechno a ani to není její povinnost. Ruku na srdce, čte někdo varování centrální banky?
Proto pozor hlavně na nabídky geniálních investic s neuvěřitelnými výnosy. Nebo naopak naproti tomu bezrizikové a garantované produkty, které jsou snem všech investorů a bohužel také neexistují. Hodně lidí pak řeší, jak to, že do geniálního projektu poslali peníze a dostali první úroky a pak se jim už nikdo neozval. Je pozdě, čas a peníze už jim nikdo nevrátí.
Pak se setkávám s dotazy typu: proč investice nevydělává slíbených 20 %, ale poklesla o polovinu? Proč geniální obchodník s cennými papíry stále vydělává, ale nám na účtu peníze ubývají? Pozor tedy na poplatky, sliby a neuvěřitelné příběhy. Tady jdou ztráty do statisíců a někdy jde i o životní úspory.
Nic není zadarmo
Všichni sice máme plno práce se svými životy, ale určitě by stálo za to udělat si inventuru toho, co se svými penězi děláme či co s nimi dělají jiní. Chce tomu obětovat pár hodin svého času. Pokud člověk něco neušetří, tak se rozhodně uklidní a bude vědět, kam peníze z účtu každý měsíc mizí.
