Povolání finančního poradce lidem evokuje nejčastěji snahu dosáhnout co nejvyšší provize, ale spíše jim nevadí. Při investování vyhledávají hlavně informace na přepážkách v bankách a pojišťovnách. Vyplývá to z průzkumu, který pro zítřejší Fórum Zlaté koruny uskutečnila společnost Ipsos Tambor.
Výše provize lidi sice zajímá, ale přitom se na ni nezeptají
Výše provize by přitom nejvíce zajímala vysokoškoláky, ale právě oni mají nejmenší odvahu se na ni zeptat. Zároveň pro ně má výše odměny pro poradce nejmenší význam při rozhodování o nákupu od zprostředkovatele.
XII. Fórum Zlaté korunyKonference se uskuteční 27. března. Na fórum se můžete registrovat zde Videopřenos z celé konference můžete sledovat on-line na webu Zlatakoruna.info Zapojte se do diskuze na Facebooku |
"Lidi se moc neptají, často je to ani nezajímá. Ze zákona se například už třetí rok musí sdělovat výše provize za zřízení penzijního připojištění a nedá se přitom říci, že by to nějak ovlivnilo jejich rozhodování," říká Petr Stuchlík, ředitel finančněporadenské skupiny Fincentrum. Konkrétně za penzijní připojištění si poradci berou jeden až dva tisíce korun, u provize téměř vždy záleží na výši úložky, kterou chce klient do finančního produktu investovat. Největší provize bývají u investičního životního pojištění, může jít až o dvě roční splátky.
Od odborníka si ve věci vlastních financí v minulosti nechalo poradit 56 procent lidí. Rady vyhledávají nejčastěji v kamenných finančních institucích – v bankách a pojišťovnách. Osmatřicet procent lidí nikdy profesionální radu nevyhledalo, spoléhají na sebe nebo na své známé.
Poradci jsou vlezlí a jde jim hlavně o provize, myslí si lidé
Určitá nedůvěra k lidem, kteří se živí finančním poradenstvím, přetrvává. Za profesionály, kteří dokážou poradit čistě v zájmu klienta, je považuje jen osm procent lidí. Dvakrát tolik obyvatel je naopak nemá rádo a myslí si, že jsou vlezlí a vnucují se.
Především lidé nad 35 let jsou přesvědčeni, že poradci klientům nabízejí v první řadě smlouvy, ze kterých mají největší provizi. Čtvrtina dotázaných je smířlivá, poradci jim nevadí, dělají podle nich jen svou práci.
Pokud už lidé služeb poradce využijí, oceňují možnost vybrat si z více produktů a také to, že dotyčný bude schopen posoudit jejich finanční situaci. Na přepážky finančních institucí pak lidé chodí proto, že v nich vyvolávají důvěru a věří v odbornost tamních pracovníků. Internet pro konzultace ohledně investice používá především mladší generace – důvodem je dostupnost a úspora času a peněz.
Podle Petra Stuchlíka lidé začínají sami více přemýšlet o tom, do čeho je pro ně v jejich situaci nejlepší investovat. Pokud si nechají vnutit něco nevhodného, ostych jim brání, aby si na poradce stěžovali u ČNB. "Český klient pořád ještě nebojuje za svá práva. I když mu neporadí dobře, nestěžuje si, mávne nad tím rukou," upozorňuje Stuchlík. Hlavně starší lidé tak podle něj raději překousnou finanční prodělek, než aby způsobili nepříjemnou situaci poradci, který byl milý a měl slušné vystupování.
Ipsos Tambor se dotazoval 1 024 respondentů ve věku 18 až 65 let.
