Firemní jazyková výuka

Jazykové vzdělávání je v současné době běžnou součástí každé menší či větší firmy, organizace a státní instituce. Pro výuku cizích jazyků, jako je rozšíření komunikačních schopností zaměstnanců, hovoří například sociální akvizice v rámci mezinárodního firemního prostředí či kariérový růst, ale i rozšíření obecného přehledu a rozhledu.

Aktivní používání cizí řeči poslouží všem při obchodních jednáních, uzavírání mezinárodních smluv, elektronické korespondenci v cizím jazyce i při běžné komunikaci v zahraničí. Využívání cizího jazyka je tedy opravdu nutností a důležitým prostředkem komunikace zejména v souvislosti s chystaným vstupem ČR do EU a rozšířením běžné komunikace v mezinárodním měřítku.

Aby byla jazyková výuka prospěšná

Jazykové vzdělávání patří ve většině firem k zaměstnaneckým benefitům. Z pohledu jazykové agentury mohu říci, že ne vždy je tento benefit správně zacílen, aby byl prospěšný nejen pro zaměstnance, ale zejména pro zaměstnavatele. Pokud je zaměstnancům umožněna výuka na pracovišti a zároveň poskytnuta část pracovní doby na výuku, měla by být tato doba (běžně to činí cca 180 min. týdně) řádně využita. V prvé řadě je nutno, zejména ze strany personalistů, studenty pro daný typ výuky motivovat a stanovit její cíle.

Mezi základní cíle výuky patří dosažení určité úrovně v přesně vymezeném časovém období. Pro názornost uvádím příklad. Student před vstupem do firemního kurzu absolv

Jak nejefektivněji motivovat zaměstnance   při výuce jazyka se dovíte v přiloženém článku ZDE

uje diagnostický test, na jehož základě jazyková škola stanoví vstupní úroveň studenta. Po této diagnostice zástupce jazykové školy určí, v jakém časovém horizontu je student schopen zvládnout o stupeň vyšší úroveň. Průměrný student je schopen zvýšit svoji úroveň o jeden stupeň přibližně za 140-160 vyučovacích hodin (1 vyučovací hodina = 45 min.). Stanovením cílů však motivace zaměstnanců při výuce zdaleka nekončí. Jazyková agentura může zajistit průběžné testování v rámci jednotlivých lekcí, a zejména závěrečné hodnocení práce jednotlivých studentů a dosažení stanovených cílů. Kromě zvýšení stupně jazykové znalosti může personalista motivovat zaměstnance také ke složení mezinárodně uznávané jazykové zkoušky.

Motivace zaměstnanců při umožnění jazykové výuky na pracovišti je přesto někdy velmi náročná, a z pohledu manažera firemního vzdělávání proto mohu doporučit kombinaci motivačních faktorů, resp. stanovení cílů výuky se zavedením částečné finanční spoluúčasti, která je podmíněna výsledky. Tento způsob se osvědčil ve většině firem a přináší velmi dobré výsledky i vzhledem k průzkumům, které byly v českých i zahraničních společnostech učiněny. Zaměstnanci, kteří si výuku hradí, jsou vždy na hodiny připraveni, jejich postup je progresivní a úspěšně dosahují stanovených cílů. Firemní vzdělávání prošlo v několika letech svým vývojem. Zefektivnění jazykového vzdělávání a přesně vymezené cíle za podpory dalších motivačních faktorů přinášejí zhodnocení zaměstnavateli i samotnému zaměstnanci.