Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdy se za výuku cizích jazyků na pracovišti vyhazují peníze bez efektu

  • 8
„Investice do vědění nesou nejvyšší úrok,“ prohlásil kdysi Benjamin Franklin. Možnost studia jazyků je pracovní benefit, který se každému zhodnotí. Jenomže ne ve všech firmách funguje výuka tak, aby zaměstnance motivovala. V čem se chybuje, přibližuje odborník na jazykovou výuku Jakub Štefeček.

Přestože mnoho společností jazykové vzdělávání teď od září nabízí, ne všichni pracovníci je využívají. Ve firmách se silnou fluktuací zaměstnanců, kde se počet účastníků kurzu každou chvíli mění, chybí kontinuita. Zaměstnanci odmítají studium jazyků i z dalších důvodů, které souvisí s nevhodně nastavenou výukou či špatně zvolenou jazykovou školou. Nejčastěji si stěžují:

  • Ve skupině je nás moc.
  • Musím si výuku platit sám.
  • Musím si hodinu v práci nahradit.
  • Chtěl bych individuální kurz.
  • Chtěl bych jiný jazyk.
  • Preferuji odlišný styl výuky.

To vše musí zaměstnavatel při sestavování jazykových kurzů zohlednit. Je tedy třeba naslouchat potřebám pracovníků a průběžně sledovat jejich spokojenost.

Pokroky musí být vidět

Při výběru poskytovatele jazykových služeb by si měl zaměstnavatel ohlídat kvalitu vstupního auditu. Požadavky na výuku je dobré řešit s managementem společnosti, s jejím personálním oddělením i se studenty samými. Probrat je třeba i rozpočet, který může klient na jazykové vzdělání uvolnit, a finanční spoluúčast zaměstnanců. V dalším kroku jazyková škola navrhne vhodný typ kurzu a jeho parametry.

Důležité je, aby zaměstnance výuka bavila. Aby na ni chodili dobrovolně a byla pro ně přínosem. To je důvod, proč se firmy mnohdy zdráhají hradit svým pracovníkům jazykové studium v plné výši. Pokud člověk na lekce sám přispívá, vnímá je jako svou investici do vzdělání.

Čtěte také

Kvalita výuky by měla být pravidelně monitorována a lektor by měl sledovat pokroky studentů. Někteří studenti jsou motivováni vnitřně, dlouhodobým výsledkem. Mnozí z nich však potřebují vidět pravidelný posun. Chtějí se zlepšovat lekci od lekce. Aby bylo možné kvalitu vzdělávání efektivně měřit, musí se realisticky nastavit cíle.

Buď můžeme sledovat to, jak student zvládá probíranou látku, nebo můžeme hodnotit jazykové kompetence souhrnně využitím Společného evropského referenčního rámce. Třetí metodou, která se používá stále častěji, je kompetenční hodnocení. V rámci něj nesledujeme zvyšování celkové znalosti studentů, ale to, jak se zlepšují individuálně jejich dílčí jazykové dovednosti krok po kroku. Hodnocení probíhá kombinací písemného testu a ústního rozhovoru s jazykovým auditorem. Výsledky jednotlivých studentů by měl v ideálním případě pravidelně dostávat i zaměstnavatel. Pokud nevidí u svých zaměstnanců pokroky, měl by si s jazykovou školou promluvit o změnách ve vedení výuky.

Lektor nevyhovuje? Zkuste jiného

Spokojenost studentů s výukou je dána tím, jak si lektor se skupinou „sedne“. Zda vyučující studentům vyhovuje, se formálně vyhodnocuje několikrát v průběhu kurzu.

O první reakci jsou studenti žádáni už tři týdny po zahájení výuky, kdy se podělí o své prvotní dojmy. Lze tak získat přehled o spolupráci studenta s lektorem a informaci o správném nastavení kurzu. Pokud by se stalo, že by něco nefungovalo, je třeba ihned reagovat. Na konci každého semestru vyplňují studenti webový dotazník, na základě kterého si jazyková škola vytvoří ucelenou představu o přístupu a výuce daného lektora. Zpětnou vazbu ověřuje i nadřízený lektora náslechem jeho lekcí. Součástí náslechů je detailní rozbor lekce a zanesení rozvojových cílů do individuálního plánu lektora.
Pokud lektor z nějakého důvodu studentům nevyhovuje, neměli by se bát požádat zaměstnavatele o jeho výměnu.

Firemní jazyková výuka v číslech

Angličtina je pro firmy stále cizím jazykem číslo jedna, učí se ji 70 procent lidí. Stále větší zájem je o němčinu, za posledních pět let se zdvojnásobil. Podíl výuky němčiny tak dnes činí 15 procent, což je stejně jako zastoupení všech dalších vyučovaných jazyků dohromady: francouzštiny, ruštiny, španělštiny a italštiny. Třetím nejžádanějším jazykem v rámci firemní výuky je čeština pro cizince.

Nejvíce lidí se učí jazyk na střední úrovni pre-intermediate, intermediate a upper-intermediate, což představuje téměř 70 procent všech vyučovaných kurzů. Přibližně 20 procent firemních kurzů je zaměřeno na začátečníky a pouze 10 procent na pokročilé. Počet kurzů s českými lektory a s rodilými mluvčími je přibližně stejný. Zajímavostí je, že mezi nejčastější dny jazykové výuky patří úterý a čtvrtek, a to mezi 10. a 16. hodinou.

Zájem o jazykové kurzy ve firmách stále roste

Zaměstnanci si uvědomili, že vzdělávání je přínosným benefitem. Stejně tak firmy vědí, jak podstatné je, aby se jejich pracovníci neostýchali komunikovat v cizí řeči nebo aby pro ně v pracovním životě jazyková bariéra nebyla překážkou.
Takže pokud vaše firma jazykové vzdělávání nenabízí, ale vy o ně máte zájem, nebojte se zeptat. Váš nadřízený ocení iniciativu a můžete spolu probrat, proč a jakým způsobem vás výuka jazyka posune dál. Pokud pracujete ve společnosti, která se orientuje na zahraniční trh, a cizí jazyk je pro vás nezbytný, zaměstnavatel by měl vaší žádosti vyhovět.