Pravdu má pan Novotný. Ze zákona o mzdě vyplývá, že zaměstnavatel nesmí striktně pracovníkovi přikázat zasílání mzdy na účet, a už vůbec ne mu diktovat, v jaké bance má účet založit. Naopak pracovník sám žádá zaměstnavatele o zasílání peněz na účet a sám určuje, zda a kolik peněz z jeho výplaty tam bude putovat. Zaměstnavatel mu musí vyhovět a hradí také vzniklé náklady. V případě, že by pracovníkovi mzda na účet nedošla, odpovědnost je na zaměstnavateli. Ten musí vyplatit mzdu jiným způsobem a škodu pak uplatňuje například na bance.
Na jeden účet ano, na více ne
Zaměstnanec sice určí, jakou část mzdy chce na účet posílat, ale nemůže si už vymýšlet, že chce mzdu rozesílat na několik účtů třeba kvůli platbám alimentů, stavebním spořitelnám a penzijnímu fondu. To by se zaměstnavateli značně prodražilo, je to i administrativně náročné. Proto může požadovat, aby si pracovník, který má několik kont v bance, sám určil jedno z nich, na které mu bude mzda chodit, a dal bance příkazy k jejímu dalšímu rozúčtování na další účty. Pokud by rozesílal zaměstnavatel výplatu na několik účtů na své náklady, vystavoval by se také nebezpečí postihu finančními orgány. Aby se jim vyhnul, musel by připočítat výdaje účtované bankou za převody dalších částek k hrubé mzdě zaměstnance a odvést z nich zálohu na daň a pojistné. Mzda by měla být na účet odeslána v dohodnutém termínu výplaty. Spory se však vedou o to, kdy má být výplata reálně k dispozici na účtu. V zákoně o mzdě uvedený pojem "poukázat mzdu" není dostatečně jasný, a tak dochází k dvojímu výkladu. Podle jednoho stačí, aby zaměstnavatel v den výplaty poukázal mzdu zaměstnance do banky, což je podle názoru mnoha odborníků výklad nesprávný, protože v den výplaty má mít zaměstnanec již možnost disponovat svými penězi na účtu. Proto v případě, že dojde k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o bezhotovostní výplatě mzdy, měl by zaměstnavatel stanovit výplatní termín tak, aby v určený den měl zaměstnanec již poukázanou částku na svém účtu.
Kdy se vyplácí mzda?
Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud v pracovní, kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpisu není stanoveno jinak. Je možné sjednat s předchozím souhlasem zaměstnanců i jiné období pro vyplácení mezd. Výplatní termíny již nejsou podnikům určovány bankou nebo ústředními orgány, jak tomu bylo dříve, ale každý zaměstnavatel může stanovit výplatní termíny podle svých podmínek. Mzdu lze vyplácet ve dvou výplatních termínech tak, že se záloha vyplácí v druhé polovině běžného měsíce a doplatek mzdy spolu s jejím vyúčtováním se provede v první polovině následujícího měsíce. Zaměstnavatel však může určit také jediný termín výplaty, a to v následujícím měsíci po odvedené práci. Ale musí to být vždy pevný termín, aby zaměstnanec věděl, kdy bude jeho mzda převedena na bankovní účet. Nelze tedy tak, jak to dělají někteří zaměstnavatelé, uvést v pracovní smlouvě, že mzda bude zaměstnancům vyplacena například do patnáctého dne v následujícím měsíci.
Jak je to s náhradou mzdy
Stejná pravidla platí i pro vyplácení náhrady mzdy. Mimo stanovené termíny lze vyplácet mzdu zaměstnancům, kteří ukončili pracovní poměr nebo odcházejí do vojenské nebo civilní služby, pracovníkům, kteří nastupují dovolenou, a termín výplaty připadne do doby jejich dovolené. Zaměstnancům v krátkodobém pracovním poměru je možné vyplatit mzdu ihned po skončení a odvedení práce. Rovněž těm, kteří požadují výplatu nebo zálohu na ni ze sociálních důvodů, lze mzdu vyplatit dřív. Je to například při náhlém úmrtí živitele rodiny, při zničení majetku povodní, požárem nebo v důsledku krádeže peněz a majetku. V zákoně není upraven postup pro případ, že výplatní termín připadne na dny pracovního klidu. Je proto vhodné v kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpisu tento postup upravit. Mzdu je možné vyplatit buď v posledním pracovním dnu před dnem pracovního klidu, nebo v první pracovní den po dnech pracovního klidu, jak vyplývá z obecných ustanovení občanského zákona.
Jak, kde a komu se vyplácí mzda?
* náklady na posílání mzdy na jeden účet hradí zaměstnavatel
* mzda musí být na účet odeslána nejpozději v termínu výplaty mzdy
* výplatní termín stanovuje firma se souhlasem zaměstnanců
Na jeden účet ano, na více ne
Zaměstnanec sice určí, jakou část mzdy chce na účet posílat, ale nemůže si už vymýšlet, že chce mzdu rozesílat na několik účtů třeba kvůli platbám alimentů, stavebním spořitelnám a penzijnímu fondu. To by se zaměstnavateli značně prodražilo, je to i administrativně náročné. Proto může požadovat, aby si pracovník, který má několik kont v bance, sám určil jedno z nich, na které mu bude mzda chodit, a dal bance příkazy k jejímu dalšímu rozúčtování na další účty. Pokud by rozesílal zaměstnavatel výplatu na několik účtů na své náklady, vystavoval by se také nebezpečí postihu finančními orgány. Aby se jim vyhnul, musel by připočítat výdaje účtované bankou za převody dalších částek k hrubé mzdě zaměstnance a odvést z nich zálohu na daň a pojistné. Mzda by měla být na účet odeslána v dohodnutém termínu výplaty. Spory se však vedou o to, kdy má být výplata reálně k dispozici na účtu. V zákoně o mzdě uvedený pojem "poukázat mzdu" není dostatečně jasný, a tak dochází k dvojímu výkladu. Podle jednoho stačí, aby zaměstnavatel v den výplaty poukázal mzdu zaměstnance do banky, což je podle názoru mnoha odborníků výklad nesprávný, protože v den výplaty má mít zaměstnanec již možnost disponovat svými penězi na účtu. Proto v případě, že dojde k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o bezhotovostní výplatě mzdy, měl by zaměstnavatel stanovit výplatní termín tak, aby v určený den měl zaměstnanec již poukázanou částku na svém účtu.
Kdy se vyplácí mzda?
Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud v pracovní, kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpisu není stanoveno jinak. Je možné sjednat s předchozím souhlasem zaměstnanců i jiné období pro vyplácení mezd. Výplatní termíny již nejsou podnikům určovány bankou nebo ústředními orgány, jak tomu bylo dříve, ale každý zaměstnavatel může stanovit výplatní termíny podle svých podmínek. Mzdu lze vyplácet ve dvou výplatních termínech tak, že se záloha vyplácí v druhé polovině běžného měsíce a doplatek mzdy spolu s jejím vyúčtováním se provede v první polovině následujícího měsíce. Zaměstnavatel však může určit také jediný termín výplaty, a to v následujícím měsíci po odvedené práci. Ale musí to být vždy pevný termín, aby zaměstnanec věděl, kdy bude jeho mzda převedena na bankovní účet. Nelze tedy tak, jak to dělají někteří zaměstnavatelé, uvést v pracovní smlouvě, že mzda bude zaměstnancům vyplacena například do patnáctého dne v následujícím měsíci.
Jak je to s náhradou mzdy
Stejná pravidla platí i pro vyplácení náhrady mzdy. Mimo stanovené termíny lze vyplácet mzdu zaměstnancům, kteří ukončili pracovní poměr nebo odcházejí do vojenské nebo civilní služby, pracovníkům, kteří nastupují dovolenou, a termín výplaty připadne do doby jejich dovolené. Zaměstnancům v krátkodobém pracovním poměru je možné vyplatit mzdu ihned po skončení a odvedení práce. Rovněž těm, kteří požadují výplatu nebo zálohu na ni ze sociálních důvodů, lze mzdu vyplatit dřív. Je to například při náhlém úmrtí živitele rodiny, při zničení majetku povodní, požárem nebo v důsledku krádeže peněz a majetku. V zákoně není upraven postup pro případ, že výplatní termín připadne na dny pracovního klidu. Je proto vhodné v kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpisu tento postup upravit. Mzdu je možné vyplatit buď v posledním pracovním dnu před dnem pracovního klidu, nebo v první pracovní den po dnech pracovního klidu, jak vyplývá z obecných ustanovení občanského zákona.
Jak, kde a komu se vyplácí mzda?
* náklady na posílání mzdy na jeden účet hradí zaměstnavatel
* mzda musí být na účet odeslána nejpozději v termínu výplaty mzdy
* výplatní termín stanovuje firma se souhlasem zaměstnanců
