Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firma nesmí nutit pracovníka k založení účtu

aktualizováno 
Pavel Novotný se v práci poslední dobou necítí příliš dobře. Má problém. Je v práci jediný, kdo nereaguje na výzvy nadřízených, aby si založil účet u IPB. Tam by mu pak zaměstnavatel posílal výplatu, jako to dělá jiným zaměstnancům. Pan Novotný však účet u IPB nechce. Má účet v jiné bance, je tam spokojen a není mu příjemné ani naléhání zaměstnavatele. Je mu vytýkáno, že není loajální, v poslední době byl upozorněn, že by mohl z těchto důvodů přijít dokonce o místo. Pan Novotný si myslí, že ho k založení účtu nemůže nikdo nutit, zaměstnavatel tvrdí opak. Jak to tedy je?
Pravdu má pan Novotný. Ze zákona o mzdě vyplývá, že zaměstnavatel nesmí striktně pracovníkovi přikázat zasílání mzdy na účet, a už vůbec ne mu diktovat, v jaké bance má účet založit. Naopak pracovník sám žádá zaměstnavatele o zasílání peněz na účet a sám určuje, zda a kolik peněz z jeho výplaty tam bude putovat. Zaměstnavatel mu musí vyhovět a hradí také vzniklé náklady. V případě, že by pracovníkovi mzda na účet nedošla, odpovědnost je na zaměstnavateli. Ten musí vyplatit mzdu jiným způsobem a škodu pak uplatňuje například na bance.

Na jeden účet ano, na více ne

Zaměstnanec sice určí, jakou část mzdy chce na účet posílat, ale nemůže si už vymýšlet, že chce mzdu rozesílat na několik účtů třeba kvůli platbám alimentů, stavebním spořitelnám a penzijnímu fondu. To by se zaměstnavateli značně prodražilo, je to i administrativně náročné. Proto může požadovat, aby si pracovník, který má několik kont v bance, sám určil jedno z nich, na které mu bude mzda chodit, a dal bance příkazy k jejímu dalšímu rozúčtování na další účty. Pokud by rozesílal zaměstnavatel výplatu na několik účtů na své náklady, vystavoval by se také nebezpečí postihu finančními orgány. Aby se jim vyhnul, musel by připočítat výdaje účtované bankou za převody dalších částek k hrubé mzdě zaměstnance a odvést z nich zálohu na daň a pojistné. Mzda by měla být na účet odeslána v dohodnutém termínu výplaty. Spory se však vedou o to, kdy má být výplata reálně k dispozici na účtu. V zákoně o mzdě uvedený pojem "poukázat mzdu" není dostatečně jasný, a tak dochází k dvojímu výkladu. Podle jednoho stačí, aby zaměstnavatel v den výplaty poukázal mzdu zaměstnance do banky, což je podle názoru mnoha odborníků výklad nesprávný, protože v den výplaty má mít zaměstnanec již možnost disponovat svými penězi na účtu. Proto v případě, že dojde k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o bezhotovostní výplatě mzdy, měl by zaměstnavatel stanovit výplatní termín tak, aby v určený den měl zaměstnanec již poukázanou částku na svém účtu.

Kdy se vyplácí mzda?

Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud v pracovní, kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpisu není stanoveno jinak. Je možné sjednat s předchozím souhlasem zaměstnanců i jiné období pro vyplácení mezd. Výplatní termíny již nejsou podnikům určovány bankou nebo ústředními orgány, jak tomu bylo dříve, ale každý zaměstnavatel může stanovit výplatní termíny podle svých podmínek. Mzdu lze vyplácet ve dvou výplatních termínech tak, že se záloha vyplácí v druhé polovině běžného měsíce a doplatek mzdy spolu s jejím vyúčtováním se provede v první polovině následujícího měsíce. Zaměstnavatel však může určit také jediný termín výplaty, a to v následujícím měsíci po odvedené práci. Ale musí to být vždy pevný termín, aby zaměstnanec věděl, kdy bude jeho mzda převedena na bankovní účet. Nelze tedy tak, jak to dělají někteří zaměstnavatelé, uvést v pracovní smlouvě, že mzda bude zaměstnancům vyplacena například do patnáctého dne v následujícím měsíci.

Jak je to s náhradou mzdy

Stejná pravidla platí i pro vyplácení náhrady mzdy. Mimo stanovené termíny lze vyplácet mzdu zaměstnancům, kteří ukončili pracovní poměr nebo odcházejí do vojenské nebo civilní služby, pracovníkům, kteří nastupují dovolenou, a termín výplaty připadne do doby jejich dovolené. Zaměstnancům v krátkodobém pracovním poměru je možné vyplatit mzdu ihned po skončení a odvedení práce. Rovněž těm, kteří požadují výplatu nebo zálohu na ni ze sociálních důvodů, lze mzdu vyplatit dřív. Je to například při náhlém úmrtí živitele rodiny, při zničení majetku povodní, požárem nebo v důsledku krádeže peněz a majetku. V zákoně není upraven postup pro případ, že výplatní termín připadne na dny pracovního klidu. Je proto vhodné v kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpisu tento postup upravit. Mzdu je možné vyplatit buď v posledním pracovním dnu před dnem pracovního klidu, nebo v první pracovní den po dnech pracovního klidu, jak vyplývá z obecných ustanovení občanského zákona.

Jak, kde a komu se vyplácí mzda?

* náklady na posílání mzdy na jeden účet hradí zaměstnavatel
* mzda musí být na účet odeslána nejpozději v termínu výplaty mzdy
* výplatní termín stanovuje firma se souhlasem zaměstnanců

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Zajímavá povolání: disciplína je základ, říká profesionální sázkař

Můžou pracovat z domova, a přitom si za pár minut vydělat statisíce. Ale taky zažívají hodiny mučivého stresu, nejistoty, padají do dluhů a depresí. Práce snů,...  celý článek

Ilustrační snímek
Kariéru mají rozjetou na plný plyn, přestože jsou ze školy jen pár let

Zvládli to ostatní, zvládneš to taky, říkají rodiče dětem, aby je uklidnili a motivovali. Pokud to na vás platí, přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.