Obecné povinnosti zaměstnavatelů
Mezi obecné povinnosti zaměstnavatele patří evidenční povinnost. Tato povinnost znamená, že zaměstnavatel musí vést pro účely důchodového pojištění příslušnou evidenci; v ní musí být mj. údaje o vzniku a skončení právního vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období (kalendářní měsíce) a době, po kterou občan pobíral dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující příjem z výdělečné činnosti. Dále je zaměstnavatel povinen vést evidenci o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání (jde o dobu a důvod poskytování těchto náhrad a výši vyplacených náhrad v jednotlivých letech) a o zvláštním příspěvku horníkům a vystavovat v těchto případech zaměstnancům potvrzení. Evidenční povinnost zaměstnavatel plní zpravidla prostřednictvím záznamů na mzdových listech.
Je-li zaměstnavatelem obchodní společnost, musí její evidence obsahovat též seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést. Zaniká-li obchodní společnost bez právního nástupce, je povinna předat tyto údaje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
 |
Penzijní připojištění ve víru změn. |
− doba trvání důchodového pojištění,
− vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení,
− doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují.
Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Evidenční list se předkládá do osmi dnů po konečném vyúčtování výdělků při výstupu občana ze zaměstnání (jestliže je nepochybné, že občan v brzké době opět do zaměstnání ke stejnému zaměstnavateli vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu) a při zrušení zaměstnavatele. Při uplatnění nároku na důchod se předkládá evidenční list spolu se žádostí o důchod okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Zaměstnavatel je povinen předkládat každoročně evidenční list občanovi k podpisu. Od roku 2004 je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci stejnopis evidenčního listu.
 |
| SPOČÍTEJTE SI: |
|
Naspoříte více s penzijním fondem, stavební spořitelnou nebo podílovým fondem? |
Mezi povinnosti zaměstnavatelů v důchodovém pojištění patří dále povinnosti v předstihovém řízení; o předstihovém řízení bylo blíže pojednáno v 8. kapitole. Zaměstnavatel, který provádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, je povinen sepisovat žádosti o důchod, jakmile se na něho zaměstnanec v tomto směru obrátí; rovněž o sepisování žádostí o důchody bylo blíže pojednáno v 8. kapitole. Zaměstnavatelé jsou dále povinni podle zvláštního zákona (zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vybírat od zaměstnanců pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a odvádět je na účet příslušné správy sociálního zabezpečení.
Příslušnost zaměstnavatelů k provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u:
− zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, u kterého je zaměstnanec v pracovním poměru;
− pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu,
− osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu;
− členů družstev, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo;
− společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají
pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost;
− osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení;
− zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu;
− soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce;
− členů zastupitelstev územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných
celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků;
− dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče;
− osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice;
− osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, tato škola;
− osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce;
− osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské
pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny, organizace nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí;
− osob dobrovolně účastných důchodového pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.
|
Ukázky z knihy | |
|
Kdy do důchodu a za kolik? |
Na jaký starobní důchod máte nárok? |
Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik?" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Peníze a měnová politka
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat
