Akcie jak na houpačce
Bezkonkurenčně nejhůře se v minulém roce vedlo akciovým fondům. Volný pád cen akcií, nastartovaný v roce 2000 pokračoval i v prvních třech čtvrtletích roku 2001. Obrat nastal teprve počátkem září a růst akciových indexů pak nezastavily ani teroristické útoky. Růst z konce roku ale nedokázal smazat ztráty z předchozích osmi měsíců roku, takže většině podílníkům akciových fondů nezbývalo znovu nic jiného než počítat ztráty. České akcie se chovaly podobně jako jejich světové protějšky, takže výkonnost českých fondů se příliš neliší od výkonnosti fondů zahraničních. V průměru české akciové fondy v loňském roce ztratily –27,6%.
Přes tato hrozivá čísla se akciovým fondů nevedlo zase tak špatně. Pokračující růst akcií totiž nasvědčuje tomu, že právě nyní je správný okamžik pro investování. Tomu věří i mnoho českých investorů, kteří se k akciím začínají vracet. Odhlédneme-li od statistik fondu Živnobanka-MAF, který se ve druhé polovině roku otevřel, zjistíme, že do akciových fondů v posledních třech měsících přiteklo zhruba deset miliónů Kč.
Ještě větší škodu než pád cen akcií způsobil českým akciovým fondům bankrot některých českých brokerů, prostřednictvím kterých fondy obchodovaly na zahraničních trzích. Jmenujme pád Private Investors, který se odrazil v 99% poklesu hodnoty jednoho podílového listu fondu AKRO Svět, nebo pád společnosti Bradley, Rosenblatt & Company, který v konečném důsledku vedl k ukončení činnosti fondů Invescom růstový, Investim a Eurocom. Ukázalo se tak, že dozor nad českým kapitálovým trhem nebyl zdaleka dokonalý a vytvářel značný prostor pro různé druhy finančních machinací až úniků. Není sporu o tom, že Komise pro cenné papíry si vzala z těchto kauz ponaučení a zvýšila svoji aktivitu. Lze tedy doufat, že se v letošním roce žádný podobný případ opakovat nebude.
Výkonnost českých otevřených podílových fondů v roce 2001
Dalším jevem, které české fondy provázel v minulém roce, byl značný odliv peněz z fondů. Zatímco české fondy začátkem roku spravovaly takřka 80 mld. Kč, ke konci roku to bylo již jen 65 miliard. Hlavní příčinu tohoto vývoje lze spatřovat v tom, že mnoho českých fondů se v minulém roce otevřelo nebo se otevřelo již dříve, ale teprve v loňském roce snížilo své poplatky za odkup na nulu. Mnoho bývalých DIKů s prodejem svých podílů čekalo až na tuto chvíli. Podobně postupovali ale i někteří velcí institucionální investoři. Jen Česká Spořitelna stáhla ze čtveřice fondů své dceřinné společnosti ISČS více než deset miliard korun. Vedlejší příčinou poklesu spravovaného majetku pak byl samotný pokles jeho hodnoty v důsledku pádu cen akcií.
I přes vysoké čisté odkupy ale vzniklo mnoho nových fondů, které se začaly ucházet o přízeň českého investora. Jmenovitě se jedná se o dluhopisový fond ISČS Trendbond, který využívá konvergenčních efektů a dále pět nových fondů Investiční společnosti České pojišťovny, z nichž tři jsou akciové (Fond farmacie a biotechnologie, Fond ropného a energetického průmyslu a Fond nové ekonomiky), jeden dluhopisový (Fond státních dluhopisů) a jeden peněžního trhu (Fond peněžního trhu).
Pokles úroků pomohl dluhopisům
Zatímco v roce 2000 zůstaly referenční úrokové sazby ČNB beze změn, v roce 2001 ČNB přikročila dvakrát k jejich snížení. Pokud úrokové sazby klesají, ceny dluhopisů rostou. Dluhopisové fondy tak v loňském roce dosáhly mnohem vyšší výkonnosti než v roce předchozím (6,8%) a jako jediná kategorie fondů dosáhly zhodnocení prostředků, které pokrylo inflaci. Politika snižování úrokových sazeb, kterou ČNB mohla provádět díky nízké inflaci, tak s sebou přinesla nečekané ovoce pro podílníky dluhopisových fondů, kteří před rokem v takovýto vývoj ani nedoufali.
Ačkoliv další pokles sazeb začátkem tohoto roku je více než pravděpodobný, není sporu o tom, že úroky nemohou klesat donekonečna. Proto v tomto roce nelze očekávat u dluhopisových fondů vyšší zhodnocení peněz než v minulém roce.
Nová legislativa přinesla více zmatku než užitku
V lednu loňského roku vstoupily v platnost novely zákonů, které jsou klíčové pro činnost podílových fondů – novela zákona o cenných papírech a novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech. První novela zavedla zcela novou terminologii, zpřísnila podmínky pro emitenty, obchodníky s cennými papíry ale zároveň zkomplikovala život finančním poradcům nabízejících prodej fondů. Druhá novela především nově upravila postavení zahraničních podílových fondů na českém trhu. K tomu, aby zahraniční fondy mohly na českém území prodávat a odkupovat podílové listy, potřebují podle této novely povolení Komise pro cenné papíry. Přitom ke konci roku 2001 obdržela toto povolení necelá polovina zahraničních fondů, které o povolení požádaly.
Přes velmi časté novelizování zákonů týkajících se investičních společností většina problematických míst zůstává. Ty by měl vyřešit až úplně nový zákon o kolektivním investování, který je v současné době připravován ministerstvem financí a který by v mohl začít platit začátkem příštího roku.
Byl pro Vaše investice minulý rok úspěšný? Myslíte si, že očekávaný boom kolektivního investování přijde již v příštím roce? Napište nám svůj názor!
