Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Globální investování – ztráta času a peněz?

aktualizováno 
Podíváte-li se do jakékoliv standardní investiční kuchařky, dozvíte se, že základním pravidlem investování do akcií je diverzifikace. A to jak sektorová, tj. rozložení investice do více sektorů ekonomiky, tak i teritoriální, tj. rozložení investice do více zemí. Má však teritoriální diverzifikace v dnešním globalizovaném světě, kdy se ceny akcií po celém světě pohybují víceméně stejně, vůbec smysl? Není výhodnější investovat pouze v jedné zemi?

Není sporu o tom, že mezinárodní investování, obvykle prostřednictvím globálních podílových fondů, získalo v posledních letech značnou popularitu. V USA jsou velmi oblíbené tzv. mezinárodní fondy (International Funds), investující výhradně v zámoří. I většina českých akciových fondů je zaměřena globálně (ČSOB světový akciový, Živnobanka-Akciový fond, AKRO mezinárodní akciový, IKS fond světových indexů) a stejně je tomu i u českých smíšených fondů. Investovat globálně je dnes „in“ a málokdo přemýšlí o smysluplnosti této strategie. Ta však za úvahu stojí.

Účelem diverzifikace je snížení rizika portfolia při stejném výnosu nebo zvýšení výnosu portfolia při stejném riziku. Toho lze dosáhnout pouze v případě, že investici rozložíme do více aktiv, jejichž cenový vývoj je navzájem nezávislý. Historická výkonnost indexů světových burz ale ukazuje, že se ceny akcií vyvíjí v posledních letech po celém světě zhruba stejně. To ilustruje následující graf, ve kterém je uvedena roční výkonnost čtyř akciových indexů – amerického S&P 500 Index, anglického UK Financial Times Index, evropského MSCI Euro Index a japonského Nikkei 225 Index – v průběhu posledních deseti let.

Roční výkonnost světových akciových indexů

Zdroj: Global Financial Data

Pokud jste neinvestovali do Japonska, výnos z investic v Anglii, kontinentální Evropě a Americe se od sebe v tomto období příliš nelišil. Průměrný roční výnos byl v Anglii 8,9%, Evropě 9,3% a v USA 13,2%. Průměrný roční výnos (nebo spíše ztráta) z japonského indexu ve výši –0,5% byl způsoben nepříznivým vývojem japonské ekonomiky po celá 90.léta, který vedl k odvrácení zájmu většiny zahraničních investorů. Pokud tedy odhlédneme od Japonska, můžeme říci, že teritoriální diverzifikace nemá výrazný vliv na riziko či výnos portfolia.

Shodný vývoj akciových trhů je způsoben několika faktory. Prvním je, že národní ekonomiky jsou dnes propojeny mnohem úžeji než před deseti lety. Čím dál více domácích výrobků putuje do zahraničí, a tudíž se navzájem srovnává ekonomický

Nejste spokojeni s výnosy bankovních vkladů? Zajímají vás investice do podílových fondů? Navštivte speciální přílohu na adrese fondy.idnes.cz

cyklus rozvinutých zemí. Druhým důvodem je to, že značná část velkých podniků je buď přímo nadnárodní firmou, která operuje po celém světě, nebo dceřinnou společností některé globální společnosti či členem globálního konsorcia. Vývoj akcií těchto podniků, i když jsou kótovány na různých trzích, je pak takřka totožný. Třetím argumentem pro shodný vývoj akciových trhů je vyspělost finančního trhu. Přesun peněžních prostředků z jednoho konce zeměkoule na druhý je dnes otázkou sekund. Jeden obchodník může bez problému obchodovat na několika světových burzách současně. Na všech trzích se tedy obchoduje se zhruba stejným sentimentem a stejnými informacemi.

Přínos teritoriální diverzifikace v podobě nižší rizikovosti portfolia je tak pro mnohé globální fondy mnohem menší než vzniklé náklady. Každá diverzifikace totiž něco stojí. Globální fond musí uzavřít smlouvu s více obchodníky s cennými papíry, zaměstnat více analytiků a zaplatit širší informační zdroje. Globální fondy tak mají obvykle vyšší poplatky za správu než fondy investující v jedné zemi. Navíc je u globálních fondů obvykle nedostatečná sektorová diverzifikace. To je způsobeno jak tím, že tyto fondy dávají větší důraz i úsilí na teritoriální diverzifikaci, tak i skutečností, že globální fondy investují převážně do tzv. blue-chips akcií, které se koncentrují v několika málo sektorech.

Uvedenou argumentaci ale nelze chápat tak, že by český investor měl investovat jen do českých akcií. Malá vyspělost českého akciového trhu a s tím spojené nešvary (nízká likvidita, vysoké poplatky) způsobují, že český akciový trh je značně odtržen od vývoje světového akciového trhu. Pokud část českých akcií v portfoliu nahradíte akciemi zahraničními, dosáhnete značného snížení rizika. Argumentace je spíše určena investorům, investujícím pouze v zahraničí a zvažujícím například investici do podílového fondu zaměřeného výhradně na americké akcie oproti investici do globálního podílového fondu. V tomto případě je mnohem lepší vybrat dobře sektorově diverzifikovaný fond investující do amerických akcií než dobře teritoriálně diverzifikovaný fond investující po celém světě.

Jaké jsou vaše zkušenosti s globálními fondy? Mají podle vás národní burzy smysl nebo si myslíte, že v budoucnu zaniknou a vznikne jedna globální burza? Napište nám své názory!

 

Autor:


Nejčtenější

Zmapovali jsme pět spořicích účtů, které aktuálně vynášejí nejvíc

Ilustrační snímek

Česká národní banka letos již několikrát zvýšila úrokové sazby, naposledy v srpnu 2018. Některé finanční domy na to...

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...



Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Planeta nám za méně vyhozených bot poděkuje, zamítl prodejce reklamaci

Ilustrační snímek

Nové boty se mu začaly párat už po třech měsících, reklamaci však prodávající neuznal. Možná má nějakou anomálii prstů...

Další z rubriky

Ekonom: Investiční grály mají nejistou budoucnost. A co Facebook?

Martin Mašát

V posledních letech se staly mediálně vděčnými a opěvovanými aktiva, která si to vůbec nezaslouží. Jejich společným...

Koupil za sto tisíc, prodá za dva miliony. Kdy se vyplatí investice do aut

Lada Niva z roku 1979, na které její současný majitel vydělá zřejmě dva miliony...

Zájem o historická nebo unikátní vozidla v poslední době roste. Jde o alternativní investici, která většinou doplňuje...

Firemní dluhopisy netransparentních firem se šíří trhem

Ilustrační snímek

Řada investičních odborníků doporučuje, aby Češi při sestavování svého investičního portfolia zvážili také investici do...

Nejsou lidi: Za kopečky stále utíká tolik lidí, jako za dob komunismu

Nejsou lidi: Za kopečky stále utíká tolik lidí, jako za dob komunismu

Kurzy.cz Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu a sehnat lidi je pro firmy velký problém. Vše ještě zhoršují u některých ...



Najdete na iDNES.cz