Předsudky a nedostatek informací. To jsou nejčastější překážky, na které handicapovaní narážejí při snaze získat pracovní uplatnění. Zákonodárci se jim snažili cestu k úspěchu na trhu práce usnadnit, a tak firmy s více než 25 zaměstnanci mají podle zákona povinnost zaměstnávat čtyři procenta lidí s handicapem. Většina z nich se však ze své povinnosti raději vykoupí v podobě vyšších odvodů daní. „Občas se stane, že na pohovor přijde postižený člověk. Podle mých zkušeností vůbec nemá cenu posílat je dál, pokud nemohou nabídnout vysloveně specializované dovednosti,“ svěřuje se pracovník jedné z pražských personálních agentur zabývajících se především vyhledáváním vhodných uchazečů pro střední management.
Vinu však nenesou jen předsudky personalistů. „Domnívám se, že na trhu není dostatečný počet handicapovaných s potřebnou kvalifikací. Je to spojeno i s tím, že české školství zatím vychází handicapovaným studentům vstříc jen omezeně,“ říká Daniela Kozlíková z personální agentury Synergie Recruitment. Chybějí jim odborné znalosti, neovládají jazyky a často nemají dostatečné pracovní zkušenosti.
Nedokonalost systému, který by měl lidi s handicapem připravit pro život, potvrzuje osmadvacetiletý Petr. Během studia vysoké školy si při skoku do vody zlomil páteř. Když se mu s postupem času podařilo rozpohybovat alespoň ruce, začal se v ústavu, kde se léčil, zajímat o možnosti vzdělávání a zvyšování kvalifikace. A výsledek? Zjistil, že se může věnovat rukodělným pracím, ale například připojení k internetu tam k dispozici nemají. „Sice nemůžu chodit, ale nechápu, proč bych se kvůli tomu měl stát zrovna košíkářem,“ poznamenává Petr. „Rodiče jsem proto požádal o mobil, přes který se dostanu na webovou síť, a dohodl jsem si ve škole individuální studijní plán.“ Dnes už má před státnicemi a vypadá to, že „zakotví“ ve firmě, kde byl na brigádě: „Práci jsem získal přes tátu svého kamaráda, ale stálé angažmá mi nabídli kvůli tomu, co umím.“
Zaměstnavatelů pomalu přibývá
Přes negativní zkušenosti řady handicapovaných se jejich možnosti na trhu práce postupně lepší. Jednak se zvyšuje kvalita služeb, které pomáhají handicapovaným se vstupem na pracovní trh, jednak přece jen přibývá společností ochotných je zaměstnávat. Mezi ně patří i Siemens, vítěz letošního prvního ročníku soutěže Zaměstnavatel bez bariér. Ocenění získala firma především díky projektu chráněné dílny ve výrobním závodě v Mohelnici. „Chtěli jsme umožnit i svým zaměstnancům, kteří utrpěli ve volném čase úraz nebo závažně onemocněli, a chtěli přitom i nadále zůstat zaměstnanci společnosti Siemens, aby se aktivně zapojili do pracovního kolektivu,“ říká tiskový mluvčí Petr Sedláček. V řadě případů to podle něj mělo vynikající vliv na jejich zdraví.
O handicapované zaměstnance stojí také brněnská pobočka IBM, zatím však naráží na malý počet dostatečně kvalifikovaných uchazečů. Řešení našla spolu s Nadací Charty 77, kde už od roku 1996 funguje projekt Počítače proti bariérám, který handicapovaným lidem ve čtrnácti učebnách po celé republice zprostředkovává počítačové kurzy různé úrovně. Na tento projekt nově naváže Univerzita 4G, která bude připravovat pracovníky přímo „na míru“ konkrétním společnostem. „Pro technologické centrum v Brně rekvalifikujeme dvacet osob na pozice počítačových operátorů a pracovníků help linky,“ uvádí Rudolf Kubík, ředitel tohoto projektu.
Vhodné vzdělání zvyšuje šance
Od Univerzity 4G, která bude bezprostředně reagovat na požadavky zaměstnavatelů, si Rudolf Kubík slibuje větší úspěšnost než od kurzů počítačové gramotnosti, které organizuje v rámci projektu Počítače proti bariérám: „Zájem o ně je obrovský, ale pro mnoho handicapovaných je důležitější než šance najít práci seznámení s počítačem a sociální kontakt.“ Také proto podle něj z 1200 letošních účastníků těchto kurzů zatím uspělo jen 80 lidí.
Patří k nim i Eva Fidlerová z Ústí nad Labem, 48letá žena chodící o francouzských berlích. Bývalá účetní se do práce chtěla vrátit po patnácti letech péče o děti. Zkoušela to sama, ale bez úspěchu. „Narážela jsem na lidskou bariéru. Jak mám vysvětlit, že i když těžko chodím, budu mít stejný výkon jako ostatní?“ Náhodou narazila na inzerát Pracovní agentury pro sociálně postižené, kde jí nabídli motivační kurz k hledání práce. Eva Fidlerová se díky dovednostem, které si tu osvojila, kontaktovala s firmou, jež jí zadala přepis dat do počítače. Svou práci posílá přes internet.
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
