Sexuální obtěžování se může i nadále svým aktérům pořádně vymstít. Není pravda, že od Nového roku nebude možné jeho viníka postihovat, jak se o tom mezi některými zaměstnanci hovoří.
Co vzbudilo dohady o tom, že obtěžování bude od ledna legální? Nový zákoník práce už na rozdíl od toho starého neobsahuje podrobné pasáže o přímé a nepřímé diskriminaci, obtěžování nebo sexuálním obtěžování. Místo toho odkazuje na zvláštní antidiskriminační zákon, který by měl všechny zmíněné situace řešit. Ten však stále nebyl schválen, podrobná úprava tohoto problému tedy chybí. Přesto není pravda, že by se případné oběti diskriminace museli spoléhat na vlastní síly. Oporu totiž najdou v platném zákonu o zaměstnanosti, v němž jsou potřebné pojmy důkladně vysvětleny a různé formy diskriminace a obtěžování zakázány.
Nesmějí vás odmítnut kvůli odlišnosti
Zákon se kromě jiného zabývá rovným přístupem k zaměstnání. Pokud někdo odmítne uchazeče o práci kvůli jeho sexuální orientaci nebo etnickému původu, hrozí mu pokuta. Zákon poruší i firma, která odmítne zaměstnat například člověka trpícího astmatem, diabetika, praktikujícího muslima či matku malých dětí.
Důvodem pro nepřijetí nemůže být ani členství v některé z politických stran či hnutí. Zákon nicméně myslí na situace, kdy z povahy zaměstnání vyplývá, že uchazeč práci vykonávat opravdu nemůže. Profesionálního řidiče autobusu může těžko dělat někdo pouze s jednou rukou, astmatik se nikdy nestane sklářem vyfukujícím výrobky ústy.
Kam se obrátit
Zákon o zaměstnanosti řeší i právo obětí diskriminace na finanční odškodnění. Jestliže byla poškozena vaše důstojnost a nedostalo se vám dostatečného zadostiučinění například v podobě omluvy, máte právo na náhradu újmy v penězích. Kolik peněz dostanete, určí na základě vašeho návrhu soud, který bude přihlížet k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za jakých se odehrála.
Jestliže vám ani po důrazném upozornění nepřestane váš kolega či kolegyně škodit a porušovat tak zákon, obraťte se písemně na svého nejbližšího nadřízeného a požádejte ho o schůzku. Popište mu celou situaci a poproste ho, aby zjednal nápravu. Nedočkáte-li se pomoci, spojte se se zástupcem odborové organizace nebo dejte podnět k prošetření přímo nejbližšímu inspektorátu práce. Jejich seznam najdete na webové stránce www.statnisprava.cz.
Řešením může být také soud. „Evropské směrnice týkající se diskriminace na pracovišti mají takzvaný vertikální účinek. Znamená to, že i když nejsou součástí českého práva, čeští občané se jich mohou domáhat přímo. A to tak, že u evropských soudů budou žalovat Českou republiku, která je za neuvedení antidiskriminačního zákona do praxe přímo odpovědná,“ tvrdí právnička Ivana Spoustová z konzultačního střediska pro ženské projekty Profem.
KDO CHCE KOLEGU BÍT,Dočkáme se nového zákona?
Někdo se může ptát, na co vlastně potřebujeme antidiskriminační zákon, když zákaz diskriminace je obsažený v samotné Listině základních práv a svobod, která je součástí české ústavy. Listina však pouze stanoví obecný zákaz diskriminace, ale nevysvětluje pojmy spojené s právem na rovné zacházení a hlavně v ní není stanoveno, čeho se vlastně mohou oběti diskriminace domáhat. Nutnost přijetí podrobnějšího zákona vyplývá i z našeho členství v Evropské unii. Česko je jedinou členskou zemí, která doposud podobnou normu nepřijala.
Kdyby byl antidiskriminační zákon schválen v podobě, v jaké ho loni předložili Senátu poslanci, upravoval by právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací nejen v oblasti zaměstnání, přístupu k němu, samostatné výdělečné činnosti a vzdělávání, ale také v sociální oblasti, kde dochází k častým projevům diskriminace například v přidělování sociálních přístupu ke zboží a službám nebo třeba k bydlení. Mohly by tak být lépe postihovány situace, kdy například hostinský odepře vstup do restaurace hostům jen proto, že se mu nelíbí barva jejich pleti. Narazit by mohl i pronajímatel bytu, který by po vyvěšení svého veřejného inzerátu odmítl uchazeče jen proto, že není stejného etnického původu. Návrh antidiskriminačního zákona mluví také například o poskytování přiměřených slev z poplatků nebo ceny za zboží zdravotně postiženým osobám nebo lidem v určitém věku.
„Odmítnutí antidiskriminačního zákona považuji za nešťastné a absurdní. Byla to chyba, která by měla být co nejrychleji napravena všemi politickými stranami,“ říká Anna Čurdová, poslankyně za ČSSD.
Opačný názor prezentuje na svých webových stránkách výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach: „Pokud vás podle návrhu zákona někdo zažaluje za diskriminaci, jste automaticky vinni, pokud neprokážete, že jste nediskriminovali. Tento princip presumpce viny je zvrácený, protože dokázat, že se něco nestalo, často ani nejde.“ Takzvaný přechod důkazního břemene však už platí v občanském soudním řádu. Jestliže oběť diskriminačního jednání tvrdí, že byla přímo nebo nepřímo diskriminována, má to soud ve stanovených případech za prokázané, pokud v řízení nevyjde najevo opak. Ten, kdo vás urazil, za to může zaplatit pokutu. Případ může mít i soudní dohru.
KONTAKTY NA SPRÁVNÉ LIDISlovníček
Přímá diskriminace
Jednání, kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.
Nepřímá diskriminace
Jednání, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů.
Obtěžování
Jednání, které je druhou fyzickou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí.
Sexuální obtěžování
Jakákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy.
Zdroj: Zákon o zaměstnanosti
