Vladimír List byl rektorem Vysokého učení technického v Brně v letech 1017 až 1918.

Vladimír List byl rektorem Vysokého učení technického v Brně v letech 1017 až 1918. | foto: Archiv: Vysoké učení technické v Brně

Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

  • 32
Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci tehdejšího Československa. V čem se od něj mohou dnešní manažeři učit?

Vladimír pocházel z Prahy, z rodiny poštovního úředníka. Byl pilný, snažil se učit a pracovat efektivně a prakticky. Vystudoval akademické gymnázium a po maturitě v roce 1895 začal studovat práva. Ale tam nebyl spokojen s úrovní studia, a tak přešel na pražskou techniku, kde se věnoval strojírenství a později se zcela zaměřil na elektrotechniku.

Na rok odešel také studovat do Belgie a po návratu mu bylo nabídnuto místo šéfkonstruktéra v Křižíkových závodech, kde se úspěšně podílel na mnoha náročných projektech, například na výstavbě hořínské hydroelektrárny u Mělníka a elektrické dráhy Tábor-Bechyně. Od konce roku 1908 pomáhal rozvoji Vysokého učení technického v Brně, kde se stal profesorem.

Inspirující osobnosti

Marie Magdaléna Trčková z Lípy: šlechtična kvůli rozpolcenosti přišla o majetek

Karl Wittgenstein: vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, zůstal však neznámý

Bethel Henry baron von Strousberg: král železnic, který zapomněl plánovat

Karel IV.: císař a král by byl skvělým manažerem komunikátorem

  • Co si počít s tou spoustou vědomostí, které máme z hodin dějepisu? Možná vybudovat v sobě hrdost na vlastní národ a možná si uvědomit, že kdo se nepoučí z chyb minulosti, je odsouzen je opakovat.
  • Seriál historických osobností z pohledu managementu se snaží propojit historii s tím, co se děje v současnosti.
  • Nejedná se o výsledek primárního výzkumu. Informace vycházejí ze sekundárních zdrojů - kronik, disertačních prací, uznávaných knih historiků. Často jsou použity přesné citace textu.
  • Kde se dozvědět více? V tomto článku bylo čerpáno například z knihy Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie či z Databáze Národní knihovny ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
  • Autory textů jsou akademici Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Výrazem úcty k Listovým pedagogickým a manažerským schopnostem bylo i jeho trojí zvolení děkanem, dále pak jedno rektorské období, čestný doktorát a řada dalších ocenění. List také stál u zakládací listiny Mezinárodní organizace pro normalizaci, které také dva roky předsedal. Významně se podílel na vytváření a prosazování technických norem, nejprve v rámci Elektrotechnického svazu československého a od roku 1922 také v Československé společnosti normalisační, které předsedal.

Ve svém projevu při udílení čestného doktorátu řekl: „Chtějí-li naše vysoké školy nést pochodeň kultury, musí se opírat o dvě osvědčené a bezpečné základny. O činorodou a odpovědnou lásku k národu, k jeho osobité kultuře a jeho historickým ideálům, k jeho osudu a těžce vykoupené samostatnosti. Za druhé se musí opírat o svobodu učení, bádání, kritiky, o svobodu slova a individua“.

Byl vyhledávanou osobností do vedoucích funkcí v rodících se mezinárodních elektrotechnických organizacích. A to díky svým odborným znalostem, průbojnosti, oblibě v participativním modelu řízení, dále díky schopnosti rychlého a efektivního rozhodování, organizačním dovednostem, skvělé jazykové znalosti a oblibě ve společnosti. Dokázal se totiž pohybovat jak mezi dělníky, tak mezi vrcholnými představiteli a manažery.

O autorovi

  • Učí na Katedře managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy Ekonomické v Praze (VŠE) a několika MBA programech ve světě.
  • Je absolventem cambridgeské univerzity Judge Business School a dále se vzdělává na UCL a VŠE.
  • Působil na pozicích obchodního ředitele a ředitele divize. Ve stejné době, kdy zahodil televizi, zjistil, že má dar vymýšlet inovativní způsoby předávání vědomostí a od té chvíle se více věnuje výuce privátně ve firmách i na vysokých školách.
  • Hraje šachy, skáče z letadla, hraje golf, medituje, šermuje. Je ženatý a má velkého kocoura.
David Anthony Procházka

Podílel se také na projektu elektrifikace Československa a v roce 1926 zpracoval s Bohumilem Beladou projekt stavby pražského metra. List totiž hodně cestoval a rychle pochopil, že velkoměsta se neobejdou bez podzemní dráhy, která bude páteří rychlé elektrické dopravy. Projekt byl schválen k realizaci, ale přišla druhá světová válka. Velmi podobný projekt se pak nakonec realizoval až v 60. letech.

Zajímavý byl na svou dobu i netradičním způsobem výuky. Studenti si nejprve vyslechli přednášky Josefa Sumce, dalšího významného elektrotechnika té doby, poté prostudovali skripta, která List přeložil z němčiny a francouzštiny, a teprve poté mohli přijít na cvičení. Na nich museli například samostatně přijít na určité zapojení přístrojů a strojů a měřením zvolené řešení ověřit. To studenty nutilo k promýšlení několika variant řešení, než začali přístroje opravdu propojovat, a tudíž k tréninku systematického postupu.

Byl zastáncem názoru, že student nebo zaměstnanec se musí učit přemýšlet o problému, a toto přemýšlení by mělo být systematizované. Zvýší se tak jak bezpečnost, tak efektivita práce.

Profesor List se dožil 94 let. Vedl velmi aktivní život a kromě své práce a pedagogické činnosti stihl sepsat ještě přes stovku odborných knih a publikací a nespočet článků do časopisů a novin.

Zamyšlení pro manažery

  • Jak motivujete své zaměstnance, aby o řešení problému nejprve systematicky přemýšleli, než navrhnou nebo aplikují řešení?
  • Zjišťujete si u potenciálních zaměstnanců, jakým způsobem se na střední nebo vysoké škole učili? Testujete jen jejich znalosti, nebo i kompetence?
  • Participativní styl řízení a elektrotechnika není to, co vás jako první napadne spojit. Proč si myslíte, že to dává smysl?