Historie financí: jak Francouzi přestali kvůli bublině věřit bankám

Obchodování s akciemi, investiční bankovnictví a s ním spojené spekulace nezaměstnávají až dnešní společnost. Už v 18. století se v Evropě začaly uplatňovat finanční nástroje vedoucí k investičním bublinám. Tou nejznámější a zásadní pro další vývoj byla Mississipská bublina ve Francii.

Pařížská ulice Quincampoix v roce 1720 plná rozčílených lidí, kteří kvůli experimentu Johna Lawa přišli o peníze. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Francouzský stát byl na počátku 18. století ve finanční tísni. Ofenzivní zahraniční politika a válka o španělské dědictví sice Francii řadily na první místo mezi kontinentální velmoci, zároveň však vyčerpávaly státní pokladnu. Stejně jako nákladný provoz dvora s aristokracií, která projídala veškeré zisky z královských manufaktur, celních poplatků i daní.

Vážnou situaci vyžadující zásadní reformu a omezení státního dluhu si plně uvědomoval regent Filip Orleánský. Ten vládl za tehdy pětiletého krále Ludvíka XV. 

A zrovna v té době přišel do Paříže John Law. Syn skotského zlatníka a bankéře byl mužem pochybné pověsti. Byl vyhlášeným hráčem a hazardérem a za usmrcení protivníka v duelu byl dokonce v Londýně odsouzen k trestu smrti. Ale studoval finančnictví a k Francouzům mluvil slibně. Proto mu Filip Orleánský a jeho úředníci začali naslouchat. 

Místo zlata nekryté bankovky

John Law sledoval tehdy jediné - potřeboval získat povolení k založení vlastní banky, která by mu umožnila realizovat vlastní projekt. Vydávat papírové bankovky bez krytí zlatem. Stejně jako v Anglii či Nizozemsku, kde se tato praxe osvědčila. 

Historie financí

  • V novém seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví. 
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • www.vse.cz

Čtěte také: 

Historie financí: když Kalifornie zářila zlatem a z rukou jí kapala krev

San Francisco v roce 1850

Se svým návrhem nejprve neuspěl. Jenže když francouzské vládě dostatek peněz nepřinesl ani osvědčený recept - zvýšení daní, odložení splátek dluhů, devalvace měny a vydání státních dluhopisů bez data splatnosti, Law nakonec povolení k otevření soukromé banky získal.

Nově založená banka nabídla své akcie široké veřejnosti a začala vydávat papírové bankovky, které však byly zaměnitelné za zlato nebo stříbro, a to ve váze určované vládními dekrety. Banka peníze přes síť spolupracovníků v zahraničí nabízela ke směně, což z nich dělalo žádané valuty. 

Regent Filip Lawovy bankovky uznal též jako prostředek k placení daní. Zavázal státní úředníky vyměňovat je na žádost za zlaté a stříbrné mince. Zájem o tyto peníze ještě vzrostl, když byla v květnu 1718 majitelům Lawových bankovek odpuštěna část daní.

V prosinci 1718 požádal Law o zestátnění banky. Regent tedy vykoupil všechny akcionáře a banka se stala výlučně institucí vydávající papírové peníze. Vydávání dalších bankovek vedlo během roku 1719 ke snížení zájmu o zlaté a stříbrné mince.

Z Francie až do Ameriky za zlatem a daněmi

Kromě banky Law v srpnu 1717 založil také akciovou společnost, která měla z pustého teritoria Louisiany (tehdy zabírajícího 40 procent dnešních kontinentálních USA) vytvořit výnosný obchod. Předpokládalo se totiž, že se v těchto místech objeví velká naleziště drahých kovů. 

O autorovi

PhDr. Pavel Szobi, Ph.D. 

  • Odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Vysoké školy ekonomické v Praze. 
  • Věnuje se hospodářským a politickým dějinám 20. století, zejména dějinám Československa a východního bloku.

Law založil Indickou společnost, která nejprve převzala monopol na obchod s tabákem, což zvýšilo cenu jejích akcií. Dále získala práva Senegalské společnosti, Východoindické a Čínské společnosti a ovládla obchod jak pro americký Středozápad, tak pro Indii, Čínu a část Jižních moří. K tomu všemu získal Law od vlády v září 1719 právo provozovat nejlukrativnější činnost - vybírat na americkém Středozápadě daně ve francouzských správních celcích.

Drahé kovy se ovšem stále nedařilo nalézt a obchod se příliš nerozhýbal. Aby Law udržel důvěryhodnost Indické společnosti, zvýšil cenu akcií a udržoval je na nadhodnocené ceně, což vedlo k masivnímu tištění nových bankovek v té době už francouzské státní bance. 

Velké množství peněz v oběhu začalo postupně zvyšovat inflaci. Ceny zboží rostly. Lidé přestávali bankovkám důvěřovat a začínali je opět měnit na zlato, stříbro, šperky. Law bojoval. Podařilo se mu prosadit devalvaci kovových mincí a potom dokonce i jejich zákaz. Zakázány byly také nákupy drahých kovů, drahokamů. Platby mohly být řešeny pouze papírovými penězi.

Bankrot a útěk

Úpadek byl ale nezadržitelný. Pochybnosti o dalším vývoji společnosti vedly ke kolapsu cen jejích akcií, masivnímu výběru úspor a rychlému znehodnocení bankovek. Law byl nakonec donucen z Francie v prosinci 1720 utéci. Zmizel v Itálii, kde o devět let později zemřel prý jako velmi chudý muž. Stát zbankrotovanou společnost i se závazky převzal a rychle obnovil zlaté a stříbrné mince jako oficiální platidlo. 

Kvůli válce se bankovky měnily na drobné

Když česká vláda potřebovala peníze na zbrojení, zvolila trochu krkolomný způsob, jak získat potřebné miliony.

Tisícikoruna z roku 1934

Lowova Indická společnost a radikální transformace francouzských veřejných financí se svými fatálními důsledky vedly k nedůvěře Francouzů k papírovým bankovkám i bankám samotným, které se začaly opět rozvíjet až na počátku 19. století. 

V neposlední řadě viděli mnozí Francouzi, že způsobené škody nejen že nebyly potrestány, ale někteří aristokrati a finančníci, kteří na spekulacích nejvíc zbohatli, získali po krachu Lawovy společnosti vlivná místa ve vládě, například vévoda Jindřich Bourbonský se stal v roce 1723 prvním ministrem a bankéř Pâris-Douvernay ministrem financí.

Lawův systém má však zcela zásadní význam pro své novátorské chápání peněz jako univerzálního platidla, které není vydáváno v mincích z drahého kovu či bankovkách jím krytých.

Autor:
  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...