hrabě Karel Chotek

hrabě Karel Chotek | foto: Archiv. Státní zámek Velké Březno

Změnil zanedbanou Prahu v moderní metropoli. Na Karla se ale zapomnělo

  • 9
Karel hrabě Chotek patří mezi významné historické osobnosti naší země. Akorát se na něj tak trochu zapomnělo. Přitom se zasloužil o stavbu železnice, podílel se na modernizaci infrastruktury a hlavně stojí za obrovským rozvojem do té doby provinční Prahy.

Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína byl synem Jana Rudolfa hraběte Chotka a Marie Sidonie. Jan Rudolf byl nejvyšší purkrabí a poté se stal konferenčním ministrem ve Vídni. Jeho vizí bylo posunout tenkrát celkem zaostalou provinční Prahu k rozvinutým metropolím.

Otevřel například Stromovku veřejnosti a zadal zpracování studie na stavbu druhého mostu, aby se ulevilo Karlovu mostu. Svým přemýšlením o proměně Prahy v metropoli inspiroval svého syna Karla, který později proslul jako vynikající manažer ve státní správě. Karlovi se podařilo mnohem víc, než by si byl jeho otec vůbec dokázal představit.

Inspirující osobnosti

Vojtěch Lanna: Syn pracovitého pantáty, který peníze z firem dával do umění

Vladimír List: Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Marie Magdaléna Trčková z Lípy: šlechtična kvůli rozpolcenosti přišla o majetek

Karl Wittgenstein: vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, zůstal však neznámý

Bethel Henry baron von Strousberg: král železnic, který zapomněl plánovat

Karel IV.: císař a král by byl skvělým manažerem komunikátorem

  • Co si počít s tou spoustou vědomostí, které máme z hodin dějepisu? Možná vybudovat v sobě hrdost na vlastní národ a možná si uvědomit, že kdo se nepoučí z chyb minulosti, je odsouzen je opakovat.
  • Seriál historických osobností z pohledu managementu se snaží propojit historii s tím, co se děje v současnosti.
  • Nejedná se o výsledek primárního výzkumu. Informace vycházejí ze sekundárních zdrojů - kronik, disertačních prací, uznávaných knih historiků. Často jsou použity přesné citace textu.

Karel se velmi brzy rozhodl pro politickou kariéru a tímto směrem zacílil své snažení. Vystudoval pražská a vídeňská práva a hned po studiích nastoupil jako úředník pod svého otce. Rychle stoupal vzhůru, především proto, že veškeré poznatky společenského i technického rázu okamžitě využil v praxi.

Zkušenosti ze zahraničí využil při proměně Prahy

Byl hejtmanem v Hranicích na Moravě, radou v Brně, tajemníkem ministerstva financí. Během celé doby podnikal mnoho zahraničních poznávacích cest, které mu poté sloužily v rámci znalostí, kompetencí a rozvíjení kontaktů.

Po válce s Napoleonem I. působil jako dvorní rada v Terstu, později jako gubernátor Istrie, kde úspěšně rozvinul infrastrukturu. I v pozici Tyrolského gubernátora se zaměřil na rychlý rozvoj infrastruktury a průmyslu. Založil v Innsbrucku vysokou školu, spořitelnu, muzeum, ústav pro chudé, zasloužil se o splacení zemského dluhu. Ve Vídni pak nastoupil na místo dvorního kancléře a předsedy studijní dvorní komise, kdy založil vídeňskou hvězdárnu.

Pak přišel důležitý rok 1826. Karel se stal v Praze nejvyšším purkrabím, stejně jako kdysi jeho otec, a pokračoval v jeho vizi - ze zaostalé Prahy udělat pulsující novodobou metropoli. V té době měl již velké zkušenosti a zároveň stále hodně elánu k naplnění této myšlenky.

Karel byl zároveň velikým pragmatikem. Začal se se svými syny učit češtinu, aby se mohl efektivně s každým realizátorem dorozumět. Není bez zajímavosti, že je učil František Palacký.

Prahu změnil k nepoznání

Věděl, že rozvoj průmyslu bez neexistující infrastruktury je bláhový sen. Nejprve se tak pustil do kanalizačního systému a vodovodní sítě, pak začal měnit dopravní infrastrukturu. Nechal nově vydláždit pražské ulice, vnitřní opevnění nechal nahradit širokými třídami (například dnešní Příkopy), propojil Prahu se severozápadem a s Vídní kvalitními cestami. Také dokončil otcův sen stavby druhého mostu přes Vltavu - řetězový most císaře Františka (dnes kamenný most Legií).

Díky hraběti máme v Praze například ještě cestu od Brusky k Bubenči, cestu na Vyšehrad, městské „Chotkovy“ sady, anglický park v Bubenči, zasloužil se o obnovu Petřína a sadů na baštách, obnovu pražské radnice, nechal opravit Týnský chrám, Letohrádek královny Anny, nechal metropoli nově osvítit. Během Karlova působení se z Prahy stalo průmyslové, rychle se modernizující město, s vysokým nárůstem obyvatel i životní úrovně.

Mimo hradby podporoval bouřlivý rozvoj předměstí, kde se z malých manufaktur a dílen stávaly díky parním strojům továrny. Díky napojení na koněspřežku (z Kladna uhlí a z křivoklátska dřevo) se mohl průmysl rychle rozvíjet.

O autorovi

  • Učí na Katedře managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) a několika MBA programech ve světě.
  • Je absolventem cambridgské univerzity Judge Business School a dále se vzdělává na UCL a VŠE.
  • Působil na pozicích obchodního ředitele a ředitele divize, pak zjistil, že má dar vymýšlet inovativní způsoby předávání vědomostí a od té chvíle se věnuje výuce privátně ve firmách i na vysokých školách.
David Anthony Procházka

Rozvoj v Praze provázel i modernizaci venkovských provozů a mechanizaci zemědělství. Karel měl veliký podíl i na vzniku ovocnářských škol. Zavedl trhy na vlnu v Praze a v Plzni, standardizoval předpisy pro výstavbu silnic a sázení stromů. Podporoval paroplavbu.

Hrabě Chotek podporoval také pořádání průmyslových výstav a společně s hlavním iniciátorem, Josefem knížetem Dietrichsteinem, byl patronem nově založené “Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách”.

Hrabě měl velké sociální cítění. Zakládal opatrovny pro sirotky, ústav pro slepce, ale také káznici, při které zřídil pracovnu. Díky svým kontaktům se zasloužil o renovaci Karlštejna, který byl již notně zchátralý.

Konec kariéry a pobyt na zámku

Je samozřejmé, že ve vysokých funkcích a s aktivitami a cíli, které prosazoval, se dostával do křížku s lidmi, kteří vnímali jeho schopnosti jako ohrožení. Kníže Klemens von Metternich prohlásil, že Karel je kolo, které se točí příliš rychle a bránil jeho úsilí dosáhnout místa dvorského kancléře.

Také se dostal do většího sporu se skupinou osob kolem konferenčního ministra hraběte Libštejnského z Kolovrat. Záminkou pro neshody byl spor ohledně dobudování nábřeží mezi pražskými mosty. Chotek chtěl postavit novou budovu pro Národní muzeum a Královskou českou společnost nauk, zatímco skupina kolem Kolovrata prosadila novogotický jezdecký pomník císaře Františka I. Právě tento císař udělil Chotkovi za zásluhy nejvyšší vyznamenání říše - Řád zlatého rouna.

A jak nepřátel přibývalo, podal Karel nakonec v roce 1843 demisi. Byl posledním purkrabím v této starobylé funkci, protože po něm už následovalo jen období správců země dosazovaných z Vídně.

Karel si koupil pár měsíců před koncem kariéry zámek ve Velkém Březně, který nechal přestavět. Až do své smrti v roce 1868 žil se svou rodinou střídavě na tomto panství a ve Vídni. Zajímavostí je, že jeho vnučka Žofie se provdala za následníka trůnu Františka Ferdinanda d ́Este. Oba zemřeli při atentátu v Sarajevu.

Poučení pro manažery

  • Pro manažery státní správy je důležitý rozvoj kompetencí, systematické vytváření kontaktů a kontinuita. Odbornost, tedy znalosti, by zde měly být samozřejmostí. Odbornost znamená dlouhodobý zájem o téma, ideálně jeho studium a celoživotní doplňování znalostí.
  • Zaznamenávejte si, kdy jste za jaké příležitosti koho zajímavého potkali a přidejte si k tomu několik poznámek z rozhovoru. Při následném kontaktování pomohou poznámky k rychlejší domluvě. Nespoléhejte jen na paměť, mnoho manažerů to vyzkoušelo před vámi, a došli k závěru, že poznámky jsou zásadní.
  • Jak můžete, tak vyrážejte do zahraničí, nebo i jen po republice, a dívejte se, jak se podobné problémy řeší jinde.
  • Žádejte, nebo ještě lépe, vyhledávejte si postupně náročnější úkoly, které pro vás budou výzvou. Zjistíte, že vás to bude nejen bavit, ale podpoří to naplňování vašich vizí. Vytvoříte tím téměř vždy opozici, ale také koalici lidí, kteří měli podobný nápad, ale méně kuráže a rádi vás podpoří.
  • Vnímejte ve státní správě poslání. Máte jedinečnou příležitost měnit svět kolem sebe k lepšímu.