Pražská defenestrace roku 1618

Pražská defenestrace roku 1618 | foto: Profimedia.cz

Jak šlechtična kvůli své rozpolcenosti o majetek přišla

  • 33
Marie Magdaléna Trčková z Lípy byla česká šlechtična, která byla výjimečná tím, jak svou pílí, energií a také přísností získala nebývale velké statky, na kterých dokázala skvěle hospodařit. Protože ale byla rozpolcená v politických názorech, rodina nakonec o obrovský majetek přišla. Jak, to přibližuje David Anthony Procházka z Vysoké školy ekonomické.
Reklama

Marie Magdaléna byla dcerou Ladislava staršího z Lobkovic. Rozmach tohoto rodu začal v 16. století. Stal se tehdy jedním z nejmocnějších a nejzámožnějších rodů v Čechách. Vláda Rudolfa II. během jeho nemoci upadala a řízení státu se ujímali jiní.

Marie Magdaléna se provdala za Jana Rudolfa Trčku z Lípy, jednoho z největších boháčů v tehdejších Čechách. Po více než dvě stě let patřili Trčkové mezi nejbohatší příslušníky šlechtického stavu, účastnili se politického dění, zabývali se převážně hospodářskými záležitostmi, vedli společenský život, stavěli svá rodová sídla, půjčovali velké částky peněz. Tímto sňatkem se Marie dostala do rodiny, kde bylo podnikání rodinnou tradicí a jak se brzy ukázalo, tak na tuto tradici svými schopnostmi rychle navázala.

Obratní kupci nemovitostí a pozemků

Po českém stavovském povstání roku 1618 skupovala Magdalena se svým manželem velmi levně statky, a to takovým tempem, že svojí velikostí dosáhly poloviny Valdštejnova vévodství. Manželé byli velmi obratnými manažery, což dokazují mnohé historické prameny.

Seriál o historických osobnostech

  • Co si počít s tou spoustou vědomostí, které máme z hodin dějepisu? Možná vybudovat v sobě hrdost na vlastní národ a možná si uvědomit, že kdo se nepoučí z chyb minulosti, je odsouzen je opakovat.
  • Seriál osmi historických osobností z pohledu managementu se snaží propojit historii s tím, co se děje v současnosti.
  • Nejedná se o výsledek primárního výzkumu v knihovnách, ale zároveň nejde o víkendové psaní. Veškeré informace vycházejí ze sekundárních zdrojů - kronik, disertačních prací, uznávaných knih historiků, kteří zkoumali dobové prameny.
  • Přidán je rozměr pohledu managementu, který může tyto více či méně známé osobnosti přiblížit dnešnímu člověku.
  • Autory jsou akademici Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. www.vse.cz

V předbělohorském období se o politiku jako takovou rodina příliš nezajímala a po pražské defenestraci se snažila o neutrální postoj, což bylo velmi náročné. Magdaléna měla silné propojení na lidi v emigraci. Její dcera Alžběta se totiž provdala za Viléma Kinského, který žil v exilu, neboť se odmítl vzdát svého luteránského vyznání. Také Alžběta v exilu nezahálela. Je o ní známo, že půjčovala peníze saskému kurfiřtovi.

Magdalena zároveň podporovala vzestup rodu na domácí scéně, především v zájmu syna a dědice Adama Erdmana. Tím se ale dostávala do opozice s tím, co chtěla dosáhnout jednáním s emigrací.

Reklama

V pobělohorské době rod opět nesmírně zbohatl a dostal se tak do popředí zájmu. Marie Magdaléna pečlivě sledovala konfiskační obchody a bez váhání do nich investovala. Její konečný podíl na nákupech zkonfiskovaných statků ji zařadil na druhé místo po Albrechtovi z Valdštejna. To svědčí o její neobyčejné schopnosti rozpoznávat příležitosti.

Trčkové jsou s Albrechtem z Valdštejna tradičně spojováni. Ten měl o Marii Magdaléně velmi vysoké mínění a litoval prý, že není mužem. Také by dal prý mnoho za to, kdyby byl starý Trčka tak chytrý, jako jeho žena.

Tvrdý manažerský styl paní Magdalény

Madgaléna se starala o řadu prosperujících velkostatků převážně ve východních Čechách a dohlížela na ně osobně prostřednictvím svých správců. Dnešním pohledem bychom řekli, že manažerský styl Magdalény byl tvrdě tayloristický, bez zájmu o osobu člověka a jeho základní potřeby. Přezdívalo se jí prý mezi poddanými „zlá Manda“. Její tvrdý přístup k podřízeným dokonce vyvolal na jejích statcích v roce 1628 sedláckou vzpouru. Byla tak velká, že rodina musela požádat o pomoc Albrechta z Valdštejna, který vyslal své vojáky, aby nepokoje utišili.

O autorovi

David Anthony Procházka

David Anthony Procházka

  • Učí na Katedře managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy Ekonomické v Praze (VŠE) a několika MBA programech ve světě.
  • Je absolventem cambridgeské University Judge Business School a dále se vzdělává na UCL a VŠE.
  • Působil především na pozicích obchodního ředitele a ředitele divize. Ve stejné době, kdy zahodil televizi, zjistil, že má dar vymýšlet inovativní způsoby předávání vědomostí a od té chvíle se stále více věnuje výuce privátně ve firmách i na vysokých školách.
  • Hraje šachy, skáče z letadla, hraje golf, medituje, šermuje. Je ženatý, má velkého kocoura.

Problém byl, že Trčkové neměli konkrétní představu o svém jasném vymezení. Jakmile projevili zájem o navázání styků mezi Valdštejnem, Švédy a emigrací, tak se zase po chvíli stavěli za program odčinění Bílé hory a za návrat z emigrace. Současně se nechtěli vzdát ničeho, čeho právě po Bílé hoře od Habsburků dosáhli.

Zdá se, že právě tato chybějící vize a jasné vymezení je hlavním důvodem pozdějších tragických událostí. Jejich vize, jak v tom politickém tak společenském světě, zůstávala mlhavá a opírala se ve velké míře o rodinné a přátelské kontakty.

Protože Marie Magdalena vedle velmi energicky celou rodinu, její děti na ní byly do jisté míry finančně závislé, všechny její smrt roku 1633 značně zasáhla. Proč zemřela se neví. Pak už konec rodiny Trčků nabral rychlý spád. Za rok byl syn Adam zavražděn a krátce na to zemřel i manžel.

A kam se poděl jejich obrovský majetek? Po uzavření trčkovského procesu byla císařskou rezolucí vymazána ze zemských desek závěť Jana Rudolfa Trčky a všechny trčkovské statky a jmění, odhadované skoro na 4 miliony zlatých, zkonfiskovány císařskou komorou. Rod Trčků tak z historie s pádem Valdštejna mizí.

Co bylo důvodem rozpolceného jednání

Důvodem, proč Magdaléna jednala tak, jak jednala, je i rozdělení rodiny, kdy část pobývala v emigraci. Důvodem se zdá být rozpolcenost mezi snahou o pomoc svým dětem v emigraci a zároveň zajistit odpovídající postavení trčkovskému dědici Adamu Erdmanovi.

V jejím jednání není možné hledat jen touhu po pomstě nebo snahu intrikovat, jak se jí v literatuře často připisuje, ale snahu o hájení zájmů svých dětí a svých přátel. Vystupuje zde obraz matky, která se nezpronevěřila morálním hodnotám, které celý život vyznávala. Marie Magdaléna, vychovaná v nejlepších tradicích stavovského státu a hájící jeho hodnoty, po celý život pomáhala nejen své rodině, ale i širokému okolí přátel. To v dané době prokazuje přes veškerou svou pragmatičnost stálost jejího charakteru.

Reflexe pro manažery

  • Na dobrých univerzitách se dnes správně učí, že bez vize nelze dosáhnout cíle, bez vize nelze plánovat. Často jsou ve firmách nastavovány různé cíle, které nejdou k žádnému společnému bodu. Firma tak řeší operativu a „hasí“ problémy, ale dlouhodobě nemá šanci přežít.
  • Trčkové byli rozpolceni mezi staré stavovské hodnoty, které vyznávali a chtěli přivést zpět, a zároveň veliké majetky, které nabyli v době pobělohorské a kterých se samozřejmě nechtěli vzdát. Tuto nejednoznačnost si oba tábory vykládaly jako nemožnost absolutní důvěry a tomu také odpovídá pozdější osud rodu. Pro manažera je zásadní být schopen učinit na základě známých skutečností rozhodnutí, které vymezí jeho postoje - získá tak jasnou podporu i jasnou opozici.
  • Vnitřní boj, kdy se máte vzdát části majetku, abyste dostáli svým vnitřním hodnotám, není mnoha dnešním manažerům neznámý. Je jednoduché odsuzovat, pokud si člověk situací sám neprojde.
Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

33 příspěvků v diskusi