Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slavný Emil Škoda mlátil zaměstnance holí, když zpomalili v tempu

  14:00aktualizováno  14:00
Emil Škoda patří k nejslavnějším českým podnikatelům. Díky své mimořádné pracovitosti, vizi a nadání pro obchod vytvořil podnik, který neměl v Evropě 19. století konkurenci. Jako šéf byl ale tvrdý a nemilosrdný.

Emil Škoda | foto: Archiv: Škoda Transportation

Emil Škoda se narodil 18. listopadu 1839 v Plzni Františku Škodovi a Anně Říhové. Byli to velmi vlivní měšťané. František Škoda vystudoval medicínu a byl ředitelem zemské zdravotní služby. Pak také členem první správní rady měšťanského pivovaru a poslancem říšského sněmu. Ze svého syna chtěl mít také lékaře. Sen se mu ale nesplnil.

V Praze začal Emil i přes odpor otce studovat strojní inženýrství na Hornické technické škole, kde absolvoval čtyři semestry a studia dokončil na strojírenské fakultě Technické vysoké školy v Karlsruhe. Na zkušenou vyrazil do Francie, Anglie, Pruska i do Spojených států, kde poznával moderní technologie nejvyspělejších firem.

Inspirující osobnosti

Změnil zanedbanou Prahu v moderní metropoli. Na Karla se ale zapomnělo

Vojtěch Lanna: Syn pracovitého pantáty, který peníze z firem dával do umění

Vladimír List: Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Marie Magdaléna Trčková z Lípy: šlechtična kvůli rozpolcenosti přišla o majetek

Karl Wittgenstein: vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, zůstal však neznámý

Bethel Henry baron von Strousberg: král železnic, který zapomněl plánovat

Karel IV.: císař a král by byl skvělým manažerem komunikátorem

  • Co si počít s tou spoustou vědomostí, které máme z hodin dějepisu? Možná vybudovat v sobě hrdost na vlastní národ a možná si uvědomit, že kdo se nepoučí z chyb minulosti, je odsouzen je opakovat.
  • Seriál historických osobností z pohledu managementu se snaží propojit historii s tím, co se děje v současnosti.
  • Nejedná se o výsledek primárního výzkumu. Informace vycházejí ze sekundárních zdrojů - kronik, disertačních prací, uznávaných knih historiků. Často jsou použity přesné citace textu.
  • Kde se dozvědět více? V tomto článku bylo čerpáno z knihy Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích od Ivo Krause.
  • Autory textů jsou akademici Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Po absolvování techniky pracoval v Německu. Tam ho ale v roce 1866 zastihl začátek prusko–rakouské války. Jako příslušník nepřátelského státu musel zemi opustit. Vrátil se domů a nastoupil ve Valdštejnských strojírnách na pozici vrchního inženýra.

Obchod života

Emil se hned od začátku díval na budoucnost závodu strategicky. Uvažoval, co musí podnik učinit, aby mohl ve velké konkurenci přežít. A tak se celkem rychle dostává na místo ředitele celého podniku - ve svých 27 letech. Zasloužil se významně o rozvoj strojíren, získal zakázky pro Severní dráhu, na zařízení budějovické plynárny, adaptaci plzeňského pivovaru.

Škoda doplnil strojní zařízení, zvýšil počet dělníků, a to z pár desítek na čtyři tisíce, zřídil pro strojírnu samostatné úvěrové konto.

Majitelem strojíren byl v té době hrabě Valdštejn, který ovšem odmítal nutné investice. Továrna mu byla spíše na obtíž. Nakonec se rozhodl ji prodat, a to právě Emilu Škodovi.

Ten peníze získal částečně z budoucích dodávek, částečně z dědictví po zesnulé matce. Když byla továrna jeho, propadl Emil workoholismu. Trávil v práci tolik času, že mu začínalo vadit i dojíždění do práce, které mohl efektivněji trávit samotnou prací v podniku. Pronajal si tedy pokoj, ze kterého to bylo do areálu několik minut, a také mohl z okna sledovat, co se v něm právě děje.

Jedinou ženu, kterou tak mohl blíže poznat, byla dcera majitele domu, ve kterém bydlel a s tou se také později oženil. Není bez zajímavosti, že mu její rodiče dvakrát odmítli svou dceru Hermínu dát za manželku. Možná se obávali, jaký s ním bude mít život.

Potřetí to nicméně vyšlo a v literatuře se dočteme, že věno 100 tisíc zlatých pomohlo stabilizovat podnik po krachu na vídeňské burze, a že na pozemcích, které Hermína zdědila po prarodičích, postavil Emil cihelnu. Později pak stavěl ještě v jihozápadní části Plzně. Škodovy závody dodávaly vybavení do cukrovarů a pivovarů, hornické a hutnické výrobky a později i zbraně.

David Anthony Procházka

  • Učí na Katedře managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) a několika MBA programech ve světě.
  • Je absolventem cambridgské univerzity Judge Business School a dále se vzdělává na UCL a VŠE.
  • Působil na pozicích obchodního ředitele a ředitele divize, pak zjistil, že má dar vymýšlet inovativní způsoby předávání vědomostí a od té chvíle se věnuje výuce privátně ve firmách i na vysokých školách.
David Anthony Procházka

Značka ES (Emil Skoda) nebo SW (Skoda Werke) byla ve světě znakem jakosti a spolehlivosti. Emil si velmi brzy uvědomil, že válka je nevyhnutelná a začal se soustředit na výrobu zbraní. Měl množství inovativních nápadů, například co se týče ocelových hlavní, ale neustálé spory, zapříčiněné často i nepochopením jeho nápadů, ho vyčerpávaly.

Hůl a jídlo v práci

Emil přistupoval ke svým zaměstnancům se stejnou přísností, jakou přistupoval sám k sobě. Ke klasickému taylorismu, kdy zaměstnavatel vnímá zaměstnance v podstatě jako stroje, přidejme jeho hůl, kterou nosil vždy na zádech a mlátil s ní zaměstnance přes záda a nohy, když nedělali svou práci správně nebo zpomalovali v tempu. Aby mohl mít zaměstnance neustále pod kontrolou, omezil čas nutný k obědu, a to tak, že nechal všem posílat jídlo přímo do podniku.

Škodovým se narodily čtyři děti. O jejich výchovu se starala především německá vychovatelka. Emil byl poměrně šetrný a totéž požadoval po svém příbuzenstvu, což se ale míjelo účinkem. Rozhazování příbuzenstva ho hodně trápilo.

Jenže sám se rodině příliš nevěnoval. Jeho dítětem byl hlavně podnik. Koncem 19. století bylo jasné, že “superbossům” zvoní hrana a na scénu přicházejí obří koncerny, za kterými stojí vlivné banky. Rozhodl se proto, a to i kvůli dluhům, transformovat svou firmu na akciovou společnost. Měl v ní rozhodovací 55% podíl. Krátce na to ale Emil Škoda umírá vyčerpáním. V srpnu 1900 byl pohřben v rodinné hrobce ve skleněné rakvi.

Poučení pro manažery

  • Někteří manažeři, především majitelé firem, mají pocit, že firma je to jediné, čemu se v životě musí věnovat. Je to z jejich pohledu určitá povinnost, kterou omlouvají to, že se nevěnují svým dětem a svému partnerovi.
  • Máloco člověk dokáže sám. Umožněte tedy ostatním, aby vám pomáhali. Delegujte na ně práci, umožněte jim rozhodování a sami se soustřeďte na strategické uvažování, vytváření a udržování zásadních kontaktů.
  • Věnujte čas svým i koníčkům. Uvolněný a dobře vyspaný manažer je inovativní a správně přemýšlející manažer.
  • Autokratický způsob řízení je funkčním a v některých případech i potřebným stylem, který by manažer měl být schopen aplikovat. Krom jasných výhod má ale převažující nevýhody. Zkuste i konzultativní nebo dokonce participativní způsob. Více informací ke stylům řízení lze nalézt v příslušné manažerské literatuře.
  • Namísto hole zkuste nastavování KPIs zespoda.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Jak dosáhnout, aby vás reakce kolegů nevytáčely a nestresovaly

Na pracovišti se potkávají nejrůznější povahy. S některými kolegy i šéfy se dá vyjít snadno, s jinými však mohou být neustálé konflikty a spory. Jak s takovými...  celý článek

Jakub Pok založil v roce 2009 Školu paměti, kde nyní působí jako lektor....
Umí naučit lidi, jak vylepšovat paměť. A mají s tím obrovský úspěch

Manželé Jakub a Lucie Pokovi se seznámili během studií a už deset let je spojuje i úspěšné podnikání. Do jejich Školy paměti se hlásí stovky lidí a Jakub dnes...  celý článek

Ilustrační snímek
Kdy se za výuku cizích jazyků na pracovišti vyhazují peníze bez efektu

„Investice do vědění nesou nejvyšší úrok,“ prohlásil kdysi Benjamin Franklin. Možnost studia jazyků je pracovní benefit, který se každému zhodnotí. Jenomže ne...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Šéf banky JPMorgan: Bitcoin je podvod a držitelé utrpí velké ztráty
Šéf banky JPMorgan: Bitcoin je podvod a držitelé utrpí velké ztráty

Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon podrobil ostré kritice kybernetickou měnu bitcoin a ozna... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.