Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražský groš: mince, se kterou se u nás mělo platit navždy

aktualizováno 
První mince, která byla všeobecně přijímána na celém českém území, spatřila světlo světa roku 1300. Šlo o pražský groš vyrobený z kvalitního stříbra.

Pražský groš | foto: Soukromá sbírka

Před začátkem 14. století v tehdejším českém království působilo více než 10 mincoven. V tak roztroušeném měnovém systému bylo těžké se vyznat. Proto na sebe reforma českého mincovnictví nenechala dlouho čekat.

Roku 1300 král Václav II. mistrně využil nově objevených stříbrných ložisek na území dnešní Kutné Hory a reformu českého mincovnictví svěřil italským Vlachům. Všechny mincovny se přesunuly za výrobou do Kutné Hory. A právě tam byl vyražen první pražský groš. Na svou dobu mince velmi kvalitní, která obsahovala více než 90 % ryzího stříbra.

Historie financí

  • V seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví.
  • Autory jsou akademici a odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • www.vse.cz

Čtěte také:

Zlatá mince, která drží historický rekord: platila 700 let

Středověký solidus

Král měl při provedení této reformy ulehčenou úlohu díky tomu, že ze zákona veškeré stříbro patřilo jemu. Na druhou stranu se nechtěl zatěžovat náklady na jeho těžbu, a tak mu připadla 1/8 nově vytěženého stříbra. Zbylých 7/8 mělo pokrýt náklady a zisk ostatních zúčastněných.

Pražský groš se díky své ohromné kvalitě zanedlouho stal mincí váženou a přijímanou nejen v českém království, ale i po celé Evropě. Václav II. věřil, že jeho mince bude platit navždy, ale jeho sen se mu ale nesplnil.

Mince s větším obsahem stříbra putovaly za hranice

Jedním z důvodů byl ekonomický růst, při kterém roste poptávka po penězích, a tím pádem i po nových groších. Nevyhnutelně tak jednoho dne mělo dojít k nedostatku stříbra pro měnové účely. Dalším důvodem byla rozhodnutí panovníků, kteří hledali prostor pro vlastní obohacení, a tak postupně začali snižovat obsah stříbra v mincích.

Snižování obsahu stříbra můžeme sledovat už po nástupu Lucemburků na český trůn. Jan Lucemburský snižoval podíl stříbra zejména v drobnějším oběživu tzv. penízů, ale nevyhnul se mu ani pražský groš. Král však postupoval vypočítavě: mince, se kterými splácel svoje zahraniční závazky, nechal razit kvalitnější než ty, které pouštěl do domácího oběhu. K rozeznání těchto grošů zřejmě sloužila dělicí znaménka v opisu mince.

O autorovi

Filip Borek

  • je studentem VŠE a pro svou bakalářskou práci si vybral téma, ve kterém se zabýval právě historií pražského groše
  • bakalářskou práci obhájil na Fakultě financí a účetnictví VŠE

Lucemburkové také začali razit vlastní mince, zlaté florény. Nenašlo se příliš materiálů, které by popisovaly, jak s pražským grošem nakládal Karel IV. Ví se sice, že za jeho vlády proběhla reforma, která měla navrátit stříbrný obsah grošů na původní úroveň, neví se však, zda to tak bylo.

Za doby husitské se Kutná Hora stala jedním ze strategických míst v boji o moc. Během válek byla dvakrát vypálena a dlouho trvalo, než se samotné město, ale zejména výroba pražských grošů vzpamatovala. V této době se české země ocitly pod návalem nejen domácích, ale i zahraničních mincí pramalé hodnoty.

Ražba pražských grošů se do Vlašského dvora oficiálně vrátila až roku 1469 za vlády Jiřího z Poděbrad. Ten rovněž znovu zavedl poměr směny mezi grošem a menším oběživem na 1 groš = 7 peněz = 14 haléřů.

Po jeho smrti a nástupu rodu Jagellonců na trůn zažívají pražský groš i Kutná Hora významné oživení. Díky technologickému pokroku bylo možné vytěžit více stříbra, což mělo blahodárný vliv na návrat pražského groše jako hlavní české mince. Po desetiletích ve válečném stavu české království zažívalo i nemalý hospodářský růst.

Obratem však musíme dodat, že razantně pokračovalo snižování obsahu stříbra v mincích, kdy ho roku 1472 ještě groše obsahovaly 56,3 %, ale o 11 let později už byl poměr stříbra pod 50 %, konkrétně 48,3 %. Bylo zřejmé, že čas této mince se pomalu chýlil k závěru.

Když byla objevena stříbrná naleziště u Jáchymova, začaly se razit kvalitní tolary, které byly silnou konkurencí pražskému groši. A když se české země staly součástí Habsburské monarchie, byl konec nevyhnutelný. V plánu totiž bylo zavést jednotný měnový systém pro celou říši. Roku 1547 tedy ražba pražských grošů končí. Groš sice nevydržel navždy, jak měl v plánu Václav II., ale i tak patří mezi jednu z nejdůležitějších kapitol českého mincovnictví.

Autor:


Nejčtenější

Platební karty dostávají nové funkce. Podívejte se, co už umí

Ilustrační snímek

Bezhotovostní placení „pípacími“ kartami strmě roste. Počet bezkontaktních transakcí v porovnání s loňskem stoupl o 28...

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...



Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

Diana Rádl Rogerová

Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

Další z rubriky

Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...

Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

Diana Rádl Rogerová

Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

Odborník radí, jak poznat a motivovat budoucího šéfa

Ilustrační snímek

Aby byli spokojení zaměstnanci, musí být spokojení i vedoucí. Na nich závisí správných chod společnosti. Jak poznat...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

Kurzy.cz Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání ve středu příští týden zvýší svoji základní úrokovou sazbu. Půjde...

Najdete na iDNES.cz