Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlatá mince, která drží historický rekord: platila 700 let

  0:50aktualizováno  0:50
V historii se to dělo nesčetněkrát. Mince z drahých kovů nahrazovaly levnější kovy. Rekordmanem mezi mincemi, který si udržel sedm století nezměněný obsah zlata, je Středověký solidus, zlatá mince Byzantské říše.

Středověký solidus | foto: Profimedia.cz

Zlehčování mincí z drahých kovů, především cestou záměrného snižování obsahu zlata či stříbra, lze z pohledu historie hodnotit buď jako nežádoucí zásahy panovníků vedené snahou zvyšovat vlastní bohatství a financovat války, nebo jako nakonec nevyhnutelný proces zvyšování množství peněz v ekonomice v souvislosti s jejím růstem při objektivně omezeném množství drahých kovů.

Historie financí

  • V novém seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví.
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze
  • www.vse.cz

Čtěte minulý díl:

Historie financí: Jak se železniční horečka proměnila ve Velkou depresi

Stavba železnice ve městě Topeka v Kansasu v roce 1870

Stavba železnice ve městě Topeka v Kansasu v roce 1870

Mocná Byzantská říše (395 - 1453 n. l.), od roku 476 státoprávní pokračovatelka Římské říše, proslula v peněžní oblasti nebývale pevnou měnou. Středověký solidus, plnohodnotná zlatá mince, si uchovával stabilní zlatý obsah od 4. století až do 11. století, tedy asi 700 let. To je historický rekord. Žádný byzantský vládce se tehdy neuchýlil ke znehodnocování, solidus totiž vedle peněžních funkcí plnil roli symbolu moci a víry.

Říše do 7. století získávala zlato především z núbijských dolů. Núbijci příliš nechápali ochotu směňovat například sůl za něco tak nepotřebného jako je žlutý kov. Po obsazení tohoto území Araby byla jedním z hlavních důvodů dalších nesčetných válek potřeba získávat zlato z jiných území.

Nekončící potřeba zlata byla samozřejmě spojena s potřebou vyššího množství zlatých peněz v oběhu jako prostředku umožňujícího peněžní transakce v rostoucí ekonomice. Jenže limitovaná nabídka zlata, přes veškeré zlato z vyhraných válek, začala neúprosně omezovat ekonomický vývoj říše. Ovšem ještě na konci 11. století byla Byzantská říše pravděpodobně stále vyspělejší než Evropa či Arabské země. Svůj náskok ale již ztrácela.

Souboj mincí: silný solidus a slabý dinár

Existuje řada historických údajů, které dokládají, že jedním z hlavních důvodů byla snižující se „konkurenční schopnost“ plnohodnotného solidu ve srovnání se zlehčovanými mincemi na jiných územích.

O autorovi

Zbyněk Revenda

  • Profesor na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • Zaměřuje se na měnovou teorii a politiku, regulaci a dohled bank a bankovní systémy.
  • Jeho nejznámějšími publikacemi jsou Centrální bankovnictví a Peníze a zlato

Například „inflační politika“ dináru, používaného na území dnešního Iráku, vedla k rozmachu a výraznému dohánění Byzantské říše. Horší mince začínaly zvyšovat svůj podíl v oběhu na úkor mincí lepších. Šlo o to, že méně hodnotné mince se postupně stávaly jediným oběživem, zatímco hodnotnější mizely z oběhu a měnily se v poklad. V historii peněz tuto zkušenost známe pod termínem Greshamův zákon. Anglický finančník ho formuloval v roce 1558, obdobné zkušenosti však již dříve popsali matematik a filosof Nicole Oresme či Mikuláš Koperník.

Ekonomickou převahu obdobně začaly získávat severoitalské městské státy. Šlo o „monetizaci“ ekonomik ve smyslu relativně rostoucí peněžní směny a produktu zprostředkovaného v penězích na úkor těžkopádné a nesrovnatelně méně efektivní naturální směny bez peněz.

Území severní Itálie a Blízký východ patřily v oblasti finančnictví za nejpokročilejší. Právě tady se rychle rozvíjely první úvěry a vůbec počátky bankovního systému. A to opět znamenalo relativní zvyšování peněžního zprostředkování.

Snahy o udržování plné hodnoty zlatých mincí se ukázaly jako kontraproduktivní. Potřebu dalšího zlata pro další rozvoj lze dokonce považovat za jeden z hlavních důvodů existence válek. Někteří obhájci peněz plně krytých zlatem se i v současnosti domnívají, že omezení nabídky peněz množstvím zlata by vedlo k poklesu množství válek ve světě. Příklady z historie je ovšem usvědčují z omylu.

Autor:



Nejčtenější

Některé profese si výrazně polepšily, berou o deset i patnáct tisíc víc

Ilustrační snímek

Tisíce nových příležitostí a často skokový nárůst mezd ve většině oborů. Někteří si polepšili i o 20 procent. Tak...

Daňové přiznání za rok 2017: využijte chytré interaktivní formuláře

Ilustrační snímek

Přiznat daně z příjmu musí každoročně statisíce Čechů. Daňové přiznání, které budete letos, tedy v roce 2018 vyplňovat,...



Smí lyžařské areály zablokovat přeprodaný skipas? U soudu by nejspíš narazily

Na libereckých sjezdovkách varují lyžaře před příliš rychlou jízdou zábrany i...

Přivstanou si, lyžují pár hodin a před polednem skipas prodají nově příchozím. Tito návštěvníci jsou trnem v oku...

KOMENTÁŘ: Hypotéka pod tři procenta? Zapomeňte

Martin Mašát

Hypotéky se sazbou pod dvě procenta jsou nejspíš minulostí. V roce 2018 se sazby s největší pravděpodobností vyhoupnou...

Sedm pravidel, jak změnit myšlení a stát se chytřejším

Ilustrační snímek

Myšlení se věnujeme téměř každý den, a to po většinu života. Měli bychom proto v myšlení vynikat. Mezi myšlením a...

Další z rubriky

Příběh jako z pohádky: jak se chudý chlapec jménem Pupp stal boháčem

Bratři (zleva) Anton, Heinrich a Julius Puppové se ve druhé polovině 19....

Šest generací rodiny Puppů dovedlo karlovarský Grandhotel Pupp ke světové slávě. Přitom na začátku byl jeden mladý,...

Tajemství slavných rodin: Zátkovy lidé milovali, komunisté nenáviděli

Růžena a Dobroslav Zátkovi v roce 1934

Když vyslovíte jméno tohoto rodu, vybaví se všem těstoviny. Zátkové ale byli u většiny významných jihočeských událostí,...

Překonat Baťu je na dlouho, říká muž, jehož výrobky jsou v každé kuchyni

Petr Chmela, zakladatel českého výrobce kuchyňských potřeb Tescoma

Ovar mnozí z nás uvaří v „jeho“ hrnci, nakrájíme ho „jeho“ nožem, chlebíčky dáme na „jeho“ mísy, pít budeme z „jeho“...

ČOI: 57% autobazarů podvádí - stáčení tachometrů, zatajování nehod. Nejhorší sir...

ČOI: 57% autobazarů podvádí - stáčení tachometrů, zatajování nehod. Nejhorší sir...

Kurzy.cz ČOI oznámila, že v plných 57% všech kontrol autobazarů zjistila pochybení z jejich strany. Prodejci ojetin i nadále pou...

Najdete na iDNES.cz