Bratři (zleva) Anton, Heinrich a Julius Puppové se ve druhé polovině 19....

Bratři (zleva) Anton, Heinrich a Julius Puppové se ve druhé polovině 19. století postarali o vzestup Grandhotelu Pupp. | foto: repro z knihy Stanislava Burachoviče Příběh Grandhotelu Pupp

Příběh jako z pohádky: jak se chudý chlapec jménem Pupp stal boháčem

  • 26
Šest generací rodiny Puppů dovedlo karlovarský Grandhotel Pupp ke světové slávě. Přitom na začátku byl jeden mladý, šikovný a ambiciozní cukrář. Čtěte další neuvěřitelný podnikatelský příběh ze seriálu Tajemství slavných rodin.

Grandhotel Pupp, tak jak ho dnes známe, sice vznikl až v roce 1907, ale zakladatel rodu Puppů přišel do města v roce 1767. Byl to Johann Georg Pupp, šikovný a ambiciozní cukrář hraběte Chotka.

„Historie Grandhotelu Pupp začíná jako pohádkový příběh o chudém chlapci, jenž se výhodným sňatkem se zámožnou nevěstou stal boháčem,“ říká historik karlovarského muzea Stanislav Burachovič, který historii rodu Puppů zkoumal. „Příběh Puppu je však pravdivý,“ zdůrazňuje.

Zakladatel slavného rodu karlovarských hoteliérů Johann Georg Pupp se narodil v roce 1743, jeho původní příjmení bylo Popp nebo Pop, až po roce 1775 se začal psát jako Pupp. Proč, to už se dnes neví.

Víme ale, že si práci našel u věhlasného karlovarského cukráře a kavárníka Mitterbachera. Tam poznal i svou budoucí manželku Franzisku, kterou si vzal v roce 1775 za manželku. V matričním zápise je ještě uvedeno jeho příjmení jako Popp.

Oba manželé měli podnikavého ducha a díky svatebnímu věnu nejspíše i dostatek finančních prostředků. Franziska koupila už v roce 1775 třetinu takzvaného Lusthausu (Českého sálu), druhou třetinu pak získala o rok později. Zbytek pak zakoupil v roce 1778 její manžel. Tím byly položeny základy majetku rodiny, která proslavila karlovarské hotelnictví.

V minulém díle čtěte:

Český sál patřil spolu se sousedním Saským sálem k centru karlovarského společenského života. Zatímco Saský sál sloužil v době Johanna Georga hlavně šlechtě, v Českém sále se scházeli většinou měšťané. Saský sál získali Puppové až v roce 1890.

Šikovný podnikatel

Když první Pupp koupil Český sál, začal jeho prudký rozmach. Tři velké sály hostily nejrůznější bály a slavnosti, sál v patře, který měl výbornou akustiku, se stal místem mnoha koncertů. 

„Johann Georg Pupp si byl dobře vědom společenského a ekonomického potenciálu svého majetku, a investoval do něj proto velké finanční prostředky. Výmalbu dvou sálů iluzivními freskovými obrazy v „gotickém stylu” svěřil v roce 1791 bývalému jezuitovi, karlovarskému radnímu a výtečnému baroknímu malíři Josefu Kramolínovi, jenž prožil poslední čtvrtstoletí svého života v Karlových Varech,“ popisuje Stanislav Burachovič činy prvního ze slavné rodiny Puppů.

Problém s dědictvím

Ve své závěti z roku 1808 odkázal Johann Georg Pupp Český sál svému prvorozenému synovi Josefovi s tím, že pokud by zemřel bezdětný, majetek by přešel na druhorozeného syna Johanna. Vizionářský Pupp chtěl, aby vlastnictví Českého sálu zůstalo v rukou rodiny.

Grandhotel Pupp, miláček filmařů z celého světa

  • Grandhotel Pupp je nejen místem, kde se setkávají osobnosti filmového, společenského nebo politického života. Samotný hotel si oblíbili i filmaři. 
  • Objevil se v řadě světově proslulých snímků. Například v roce 1996 to byl snímek Prsten. V hlavních rolích se představili Nastassja Kinski a Michael York. 
  • V roce 2003 to byla zase akční komedie Rytíři ze Šanghaje. 
  • V plné kráse se prezentuje Grandhotel Pupp v americké komedii Last Holiday s Queen Latifah v hlavní roli z roku 2006. Ze stejného roku pochází bondovka Casino Royale. 
  • Ve filmu Edith Piaf z roku 2007 je k vidění Slavnostní sál hotelu, v roce 2009 se zde natáčel snímek The Philanthropist.

Jeho obavy nebyly liché. Josef byl sice ženatý, neměl ale děti. Vyučil se po vzoru svého otce cukrářem, jeho bratr Johann byl obchodníkem s galanterií. V obchodu se projevil jako mnohem zdatnější, než jeho bratr Josef, který se navíc potýkal s dluhy.

A právě tehdy došlo k rozkolu přímo v rodině Puppů. Nemocný Josef na radu advokáta daroval majetek své ženě Barbaře. Jeho bratr Johann se domáhal vydání Českého sálu soudně, svou při ale prohrál. Barbara nakonec na spor doplatila také, pronásledovali ji věřitelé a na její majetek byl nakonec v roce 1828 vyhlášen konkurz. 

Věřitelé se domáhali sumy téměř 14 tisíc zlatých, přitom majetek byl odhadnut na částku 11 260 zlatých. Český sál, zárodek později proslaveného Grandhotelu Pupp, přešel do cizích rukou, pravda, částečně mezi nimi byli příbuzní Puppů.

Johann Pupp sice právnickou kličkou přišel o majetek, jeho potomci ale stále pozorně situaci sledovali. Jeho syn Heinrich Johann Wilhelm, který se narodil v roce 1813, se projevil jako zdatný obchodník. Do své smrti v roce 1864 se mu podařilo získat zpět, ať již dědictvím nebo prostřednictvím různých soudů, tři pětiny majetku. Zbývající část pak koupila v roce 1868 jeho manželka Theresie za částku 37 tisíc zlatých. Její synové Anton, Julius a Heinrich pak majetek převzali tři dny před její smrtí v roce 1872.

Návrat rodinného majetku

„Byl to pro rodinu mimořádně slavný okamžik, Český sál se po bezmála 50 letech usilovného snažení zase dostal zpět do držení rodiny Puppů,“ zdůrazňuje karlovarský historik Stanislav Burachovič.

V roce 1890 rodina Puppů, reprezentovaná bratry Antonem, Juliem a Heinrichem, získala do vlastnictví i původní Saský sál. Téhož roku je založena rodinná akciová společnost. Postupně bratři skoupili další domy a pozemky v okolí Českého a Saského sálu a staré budovy dali zbourat.

Později firma předala vídeňským architektům Fellnerovi a Helmerovi takzvaný „Etablissement Pupp“, aby byl tento soubor jednotlivých budov v roce 1907 s konečnou platností scelen v novobarokně pojatý „Grandhotel Pupp“. Přestavba vtiskla celému areálu jednotící architektonickou úpravu, která přetrvala do dnešních dnů.

V letech 1922-1923 vyvrcholila přestavba a také modernizace celého hotelu. Každý pokoj měl vlastní koupelnu s teplou a studenou vodou, a za největší úspěch byl pokládán fakt, že před začátkem druhé světové války se Puppům konečně podařilo koupit poslední ze žádaných budov „Dům Boží oko“, dnes Café Pupp.

Po roce 1945 zlatá záře perly karlovarského hotelnictví pohasla. Slavné jméno dokonce zmizelo z fasády hotelu. Z Grandhotelu Pupp se stal rozhodnutím strany Grandhotel Moskva. Slavné jméno se vrátilo až po roce 1989.