Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie financí: jak se bankovky mění kvůli válce na drobné

aktualizováno 
Bylo to rok před druhou světovou válkou a nebezpečí ze strany Německa se prudce zvyšovalo. Česká vláda potřebovala peníze na zbrojení, a tak se rozhodla pro trochu krkolomný způsob, jak získat potřebné miliony. Začala měnit stokoruny na drobné.

Tisícikoruna byla před válkou nejvyšší bankovkou. | foto: Česká národní banka

Mladý československý stát byl již po patnácti letech své existence konfrontován s narůstající agresivitou sousedního Německa. Na tu v roce 1934 zareagoval zvyšováním výdajů na zbrojení. Jak se nebezpečí ze strany Německa zvyšovalo, rostl i objem vojenských výdajů. Zatímco v roce 1934 to bylo 2,8 miliardy korun (což představovalo 3,4 procenta národního důchodu), v roce 1938 částka dosáhla 7,2 miliardy (tedy 11,4 procent tehdejšího národního důchodu).

Historie financí

  • V novém seriálu představíme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví.
  • Následující díl bude o počátcích bankovnictví v italské Florencii.
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze

Značná část vojenských výdajů procházela mimo státní rozpočet a byla kryta státním dluhem. Na konci roku 1937 se však začalo ukazovat, že na tuzemském ani zahraničním kapitálovém trhu další prostředky k zapůjčení nejsou. Bylo tedy načase uvažovat o zapojení monetární politiky, tedy o změně peněžních zásob.

Koruna - pýcha státu

Financování vojenských výdajů tiskem nekrytého oběživa naráželo na odpor značné části tehdejší odborné veřejnosti i vládních politiků. Silná česká koruna byla považována za pýchu státu a jako velmi odstrašující působila zkušenost z první světové války.

Válečnou hospodářskou politiku tehdy podstatně lépe zvládly západní dohodové mocnosti (Velká Británie, Francie a USA), které hradily většinu vojenských výdajů z daní a půjček. Naproti tomu centrální mocnosti (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) se ve značné míře nebránily tisku nekrytých bankovek.

U Německa byla tímto způsobem kryta zhruba třetina válečných výdajů, u Rakouska-Uherska přes tři čtvrtiny. Razantní rozmnožení oběživa v Německu a Rakousko-Uhersku nakonec vedlo k akceleraci inflace a k prohlubování problémů na domácím trhu. Podobnou cestou šlo i carské Rusko, kde vysoká inflace generovaná tiskem oběživa výrazně přispěla na začátku roku 1917 k hospodářskému krachu a revoluci.

O autorovi

Jan Pavel

  • Je docentem na Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakultě financí a účetnictví, katedře veřejných financí.
  • V letech 2003-2006 pracoval na Ministerstvu financí ČR v odboru Finanční politika. Jeho hlavní současné tematické zaměření představují veřejné zakázky a transakční náklady státních zásahů.

  • V rámci svého zaměření spolupracuje v odborných projektech s různými orgány státní správy.

  • www.vse.cz

Krytí výdajů tištěním peněz bylo v podmínkách meziválečného státu komplikováno i samostatností Národní banky Československé a dále vázaností koruny na zlato. Disponibilní zásoba zlata tak zjednodušeně řečeno předurčila maximální výši objemu peněz. K jejímu zvýšení mohlo vedle devalvace dojít tak pouze dvěma způsoby.

Stokoruny byly „jen“ drobné

První spočíval ve zvýšení zásoby zlata v Československu, což tehdy nepřipadalo v úvahu. Muselo se tedy přikročit k druhému způsobu, který byl mírně řečeno krkolomný. Mince v nízkých nominálních hodnotách tehdy tvořily takzvané drobné peníze, které nemusely být kryty zlatem. Tyto drobné peníze představovaly příslib státu, že jestliže jich člověk bude mít v součtu takové množství, které odpovídá hodnotě nějaké vyšší bankovky, bude mu za ní vyměněno, a tudíž dostane do ruky „plnohodnotnou“ korunu.

Hodnotu drobných peněz také částečně garantovala jejich ražba z drahých kovů. Uvedená vlastnost československé měny tak byla využita k provedení monetární expanze, kdy byly stále vyšší a vyšší bankovky prohlašovány za drobné peníze. Tak nemusely být kryté zlatem a bylo možné vytisknout více bankovek s vyšší hodnotou, na které se povinnost krytí už vztahovala.

K prvnímu navýšení objemu peněz došlo v květnu 1938, kdy byla bankovka v hodnotě 50 Kč prohlášena za drobný peníz. Aby se dále ještě více ušetřilo, byly drobné mince v hodnotách 5 a 10 Kč raženy z niklu (původně byly raženy ze stříbra) a byla uzákoněna možnost emise papírových drobných peněz v hodnotách 50, 20 a 10 Kč.

Květnová monetární expanze však nestačila, a proto byly 19. září 1938 prohlášeny za drobné peníze i stokoruny. Emisní banka mohla díky tomu vytisknout navíc bankovky v hodnotě 4 300 milionů Kč. Ani takové navýšení nepomohlo, tato suma by nestačila ani na krytí výdajů pro rok 1938.

Celkový předpokládaný objem prostředků získaných výše uvedenými monetárními (peněžními) opatřeními se pohyboval kolem 5 miliard korun, což by pokrylo zhruba 25 procent vojenských výdajů realizovaných v letech 1934 až 1938. Co by takto rozsáhlé tištění peněz udělalo s československou ekonomikou, zejména pak s cenovou hladinou, v delším období, se již díky Mnichovu nedozvíme.

V září 1938 se totiž dohodla Velká Británie s Francií, Itálií a Německem, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území Německu a odhodlaná československá armáda ztratila možnost bránit stát. Za půl roku nato nás obsadila německá armáda a vyhlásila Protektorát Čechy a Morava.

Připomeňte si příběh staré československé stokoruny:

Autor:



Nejčtenější

Automobilky přitvrzují. Ceny aut letí nahoru

Zdražování aut

Možná jste si toho všimli sami, pokud uvažujete o koupi auta a sledujete ceníky. V některých se najednou objevily vyšší...

Dostali žárovky jako dárek, pak je měli draze zaplatit

Za žárovky jako dárek měl zaplatit skoro sedm tisíc. Ilustrační snímek

Žárovky jako dárek při podpisu smlouvy s novým dodavatelem energií jsou letitý šlágr. Smutné je, že si na takový dárek...



Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...

Zrušíme hotovost, sílí hlasy. Co by to přineslo, rozebírá ekonomka

Ilustrační snímek

Objem bezhotovostních plateb výrazně narůstá. Co se stane, když peníze budou jen virtuální a skutečné peníze přestanou...

Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...



Další z rubriky

Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Hluk, maily, Facebook. Co nás ruší v práci a jak se naučit soustředit

Ilustrační snímek

Nestíháte svoji práci dokončit v obvyklé pracovní době? Stále vás něco odvádí od vašich úkolů? Cítíte se v kanceláři...

Potřebujete výkonnější zaměstnance? Dejte je do týmu, radí studie

Ilustrační snímek

Co motivuje zaměstnance k lepším pracovním výkonům? Podle studie výzkumníků ze Stanfordské univerzity je to spolupráce....

Další nabídka

Kurzy.cz

Jiří Menzel je v kritickém stavu a uzdravení nebude jednoduché
Jiří Menzel je v kritickém stavu a uzdravení nebude jednoduché

Oskarový režisér Jiří Menzel (79) leží od úterka v kritickém stavu v nemocnici v pražských Střešovicích. Podle informac... celý článek



Najdete na iDNES.cz