Kromě možnosti domáhat se práv u soudu je možnost podat podnět k úřadu práce. Ilustrační snímek

Kromě možnosti domáhat se práv u soudu je možnost podat podnět k úřadu práce. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Hledal práci a setkal se s diskriminací. Jak se bránit, radí advokát

  • 66
Hledat novou práci po padesátce je často obtížné. Řada firem dá přednost věkově mladším uchazečům, i když to otevřeně nepřiznají. Na co máte nárok, když se při hledání nového uplatnění setkáte s diskriminací, odpovídá Jan Kozubek z advokátní kanceláře Becker & Poliakoff.

Čtenář Karel se ucházel o práci řidiče v jedné pražské společnosti. Je mu 60 let, a má dvacet let zkušeností s prací obchodního zástupce v jedné německé firmě, kdy vozem jezdil pracovně po celé Evropě.

Opatřete si důkazy

V žalobě musíte uvést důkazy a důvod, proč máte pocit, že jste byli diskriminováni, jinak soud žalobu nepřijme.

  • Nechte si písemně zaslat důvody, proč se zaměstnavatel rozhodl vás odmítnout.
  • Žalobu mohou podpořit svědci diskriminačního jednání, případně stížnost více lidí na podobnou situaci.

Pokud žalobu úspěšně podáte, zaměstnavatel musí dokázat, že k diskriminaci nedošlo. 

"Nyní jsem bez práce. U pohovoru mi bylo jasně naznačeno, že jsem na tuto práci příliš starý. Podle mě je to nepřípustná diskriminace. Zdravotně jsem úplně v pořádku," popisuje nepříjemný zážitek a ptá se:

Může se uchazeč o práci, který na vlastní kůži pocítí diskriminaci, nějak bránit?
Určitě může. Zákaz diskriminace v přístupu k zaměstnání je obsažen nejen v antidiskriminačním zákoně, ale také v zákoně o zaměstnanosti. Pokud dojde k diskriminaci, má ten, kdo byl takovým jednáním dotčen, právo obrátit se na soud a domáhat se, aby bylo od diskriminace upuštěno a aby byly odstraněny následky diskriminačního jednání. 

Čeho se dá u soudu konkrétně domoci?
V tomto konkrétním případě, kdy bylo odmítnuto místo kvůli věku, by to mohla být nabídka zaměstnání řidiče a přijetí do zaměstnání. Dále je možné se domoci omluvy, případně i finanční kompenzace.

Jaké jednání je považováno za diskriminaci?
Právní předpisy rozlišují přímou a nepřímou diskriminací. Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než s jinou osobou ve srovnatelné situaci. A to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry a světového názoru, ale i kvůli věku.

Zapamatujte si

Zaměstnavatel při pohovoru nesmí používat osobní otázky, jako například:

  • Jak se cítíte?
  • Trápí vás nějaká nemoc?
  • Věříte v Boha?
  • Jaká je vaše sexuální orientace?
  • Kolik je vám let?
  • Kouříte?
  • Kdy půjdete do důchodu?

A co je nepřímá diskriminace?
Nepřímou diskriminací je to, když zdánlivě neutrální rozhodnutí či postup znevýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné. Za nepřímou diskriminací se tedy považují pravidla a nařízení.

Existují i další možnosti, jak upozornit na diskriminaci?
Kromě možnosti domáhat se práv u soudu je možnost podat podnět k úřadu práce, aby provedl ve firmě kvůli diskriminaci kontrolu. Podnět je nutno podat k úřadu práce, v jehož obvodu působnosti má daná společnost sídlo. Podnět by měl obsahovat kontaktní a identifikační údaje osoby, která se setkala s dikriminací, označení zaměstnavatele a popis diskriminačního jednání, které bylo v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.