„Za poslední tři měsíce jsem se s personalisty setkal v několika desítkách případů, přístup některých manažerů lidských zdrojů, jak sami sebe označují, mě nejednou zklamal,“ říká Martin Šimůnek, který si v posledních měsících v Praze hledal práci.
Nejlepší zbraní nutnou pro hledání práce je trpělivost. Nadšení, které se u někoho dostaví poté, co si v novinách nebo na internetu přečte zajímavý inzerát, se může rychle proměnit ve velké zklamání. Třeba tehdy, když vás z personální agentury pozvou na schůzku, kde se dozvíte, že se na hledanou pozici hodíte, ale vše nakonec dopadne jinak.
„Dáme vám vědět brzy, nejpozději za dva týdny,“ uslyší nejčastěji na závěr pohovoru uchazeč o práci. Ale sdělit uchazeči, že neuspěl, se podle zkušeností Martina Šimůnka odhodlá jen hrstka z personálních manažerů. „Ve valné většině případů je tomu naopak. O personálním poradci nebo manažerovi už jsem od schůzky často vůbec neslyšel a zbyla mi po něm jen navštívenka. Stalo se mi to nejméně desetkrát,“ popisuje své zkušenosti.
Není to etické, přiznávají personalisté
O nelibosti personálních manažerů vyrozumět uchazeče o práci, že neuspěli, už se v tomto oboru hodně ví. Občas lze totiž podle Šimůnkových zkušeností narazit na někoho z personálních poradců, kdo na konci schůzky řekne: „Víme, že mnoho firem uchazečům nedá vědět, jak dopadli. Připadá nám to neetické. My se tak nechováme, a proto se vám brzy ozveme.“ „Jestliže se vám z firmy nikdo neozve po poslání odpovědi na inzerát nebo po pohovoru, můžete si snadněji udělat obrázek o etice firmy,“ říká personální manažerka Zuzana Kreibichová, která působí v pražské mezinárodní firmě, jejíž jméno si nepřeje uvést. V její společnosti prý posílají automaticky odpověď každému uchazeči. V první fázi jde o poděkování, že projevil o práci zájem. „Zároveň uvádíme, že pokud se neozveme do tří týdnů, nebyl uchazeč zařazen do užšího výběru. Zájemci o práci, které pozveme na pohovor, mohou počítat automaticky s ústní nebo písemnou odpovědí.“ Někteří manažeři lidských zdrojů si asi neuvědomují, že je slušnost dát člověku alespoň stručně vědět o ukončení výběru. I když od pohovoru může uplynout i několik týdnů.
Nehodím se, zapomněli?
„Že výběrové řízení trvá dlouho, na to se musí připravit každý uchazeč o zaměstnání,“ tvrdí Kreibichová. „Když dáte inzerát, kterým hledáte nové lidi, neznamená to, že na něj zareagují jen vhodní kandidáti. V prvním kole se prohrabáváme stohem životopisů, z nichž vybereme několik lidí.“ Pak se pozvou vybraní adepti. Pohovory se následně vyhodnocují a přichází další kolo nebo kola, jichž se zúčastní šéf týmu, v němž by měl hledaný člověk působit.
Často se prý stává, že uchazeč rozešle svůj životopis najednou do několika desítek firem. „Pokud vidíme ostatní firmy v kopii e-mailu, připadá nám takový uchazeč pohodlný. Potom mu zavoláme a on často ani neví, že nám na inzerát odepisoval,“ popisuje své zkušenosti Kreibichová. Takový postup nedoporučuje. Je lepší do každé firmy poslat elektronickou poštou životopis zvlášť.
Děkujeme vám...
„Jednou jsem čekal na odpověď i čtyři týdny. Přitom jsem ze schůzky s člověkem z vedení firmy odcházel s pocitem, že o mě mají velký zájem,“ říká Martin Šimůnek. „Když jsem se mu konečně po týdnech čekání dovolal s otázkou, jestli jsem stále jejich horkým kandidátem na volné místo, řekl mi, že ano. Ale zároveň jsem se dozvěděl, že jsme takoví žhaví kandidáti tři a že mi dají brzy vědět, pro koho se rozhodli. Po téměř dvou měsících už s odpovědí spíše nepočítám.“ V lepším případě je o svém neúspěchu uchazeč o práci informován písemně do e-mailové schránky. Nejspíše dostane takovou zprávu: „Vážený pane, děkujeme Vám za Váš zájem pracovat pro naši firmu. Nesmírně si ceníme Vašeho zájmu iVašich pracovních zkušeností, ale nakonec jsme se rozhodli upřednostnit jiného kandidáta. Váš životopis si s Vaším dovolením ponecháme a budeme Vás kontaktovat v případě, že se u nás uvolní pro Vás vhodná pozice.“
Proč se to vůbec koná?
Někdy se výběrové řízení mění v jakési divadélko. Místo je totiž obsazeno dávno předtím, než inzerát vyšel v novinách. Proč ten inzerát vůbec dávali? řeknete si. Potom se dozvíte o případech, kdy se výběrová řízení na obsazení některých míst vypisují jen proto, aby se majiteli nebo vedení firmy, které třeba sedí daleko v zahraničí, mohlo říct, že vše proběhlo podle vnitřních regulí. U jedné nadnárodní společnosti Martin Šimůnek podstoupil tři kola pohovorů, při kterých prezentoval projekty, které dostal zadány jako domácí úkol. Po dlouhém čekání na rozhodnutí vedení se dozvěděl, že člověk, na jehož pozici měl přijít, ve své kanceláři zůstane i nadále.
„Často se stává, že manažeři firem v průběhu hledání nových kandidátů prostřednictvím personální agentury obsadí pozici zaměstnancem z vlastních zdrojů a agentura je pak nucena všechny kandidáty odmítnout,“ uvádí Marcela Brabcová, ředitelka personální společnosti Employees management organisation.
Vyhráno je až po podpisu
Naopak radost z toho, že je člověk na dosah zaměstnání, může vést k mylnému přesvědčení, že už není třeba hledat. Řeknete si: Vypadá to dobře, asi mě vezmou, dále hledat nebudu a počkám. Anebo nad jinou nabídkou začnete váhat a u pohovoru s vedením další firmy naznačíte, že čekáte na výsledky odjinud. Vaším šancím to u přítomných manažerů může uškodit.
„Někdo se může na první pohled hodit, ale my musíme zvážit spoustu okolností. Když se nám třeba zdá, že by si takový zkušený člověk povahově nevyhověl s nadřízeným, nezbývá než vybrat někoho jiného,“ uvádí Zuzana Kreibichová.
Dobrá rada zní: Dokud nepodepíšete smlouvu, ničemu nevěřte.
 |
