Hodit se marod až po ukončení zaměstnání se nevyplatí. Zaměstnavatel nic nezaplatí

Ještě loni vyplácel zaměstnavatel nemocenskou bývalému zaměstnanci i po ukončení zaměstnání. Letos je všechno jinak: pokud onemocníte po skončení pracovního poměru, bývalý zaměstnavatel vám nedá ani korunu. Nemocenskou dostanete až 15. den nemoci. Do té doby si musíte sami platit zdravotní pojištění.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Od 1. ledna 2009 došlo v českém sociálním systému k významné změně, kterou pociťují především nemocní zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé.

Prvních čtrnáct kalendářních dnů pracovní neschopnosti zaměstnance je v "režii" zaměstnavatele, který nemocnému vyplácí tzv. náhradu mzdy za pracovní dny. Skutečnou peněžní náhradu zaměstnanec dostane až od 4. pracovního dne nemoci, první tři pracovní dny je doma "zadarmo".

Pokračuje-li  v pracovní neschopnosti i dále, předá ho zaměstnavatel správě sociálního zabezpečení v místě svého sídla, která nemocnému od 15. kalendářního dne nemoci začne vyplácet nemocenskou.

vyplácení nemocenské do roku 2009

Jestliže zaměstnanec onemocněl po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě (od 1. ledna 2008 délka 7 kalendářních dnů), bylo povinností zaměstnavatele vyplácet mu nemocenskou až do ukončení pracovní neschopnosti.

Změna ve vyplácení náhrady mzdy, resp. nemocenské se významně dotkla zaměstnanců, kteří onemocní ke konci výpovědní lhůty či těsně po ukončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s dobou onemocnění může dojít k různým kombinacím, shrnuli jsme je do několika základních variant a na nich chceme ukázat, jak je to s výplatou náhrady mzdy, nemocenské a s povinností zaměstnance hradit zdravotní pojištění.

Důležitým předpokladem pro názornost variant je to, že nedochází k prodloužení pracovního poměru o dobu pracovní neschopnosti. Zároveň předpokládejme, že zaměstnanec nenastupuje ihned na nové pracovní místo.

prodloužení pracovního poměru

Pro prodloužení pracovního poměru o dobu pracovní neschopnosti je důležitá skutečnost, na základě čeho zaniká pracovní poměr.

"Pokud dal zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, tak by se pracovní poměr prodloužil jak o dobu pracovní neschopnosti, tak o tu část výpovědní doby, která nebyla vyčerpána, jelikož zaměstnanec nastoupil do pracovní neschopnosti.

K prodloužení nedojde, jestliže se zaměstnanec prodloužení písemně vzdá.

V ostatních případech skončení pracovního poměru (výpověď dal zaměstnanec, pracovní poměr na dobu určitou, dohoda...) se nic neprodlužuje."

Ondřej Načeradský, vedoucí Občanské poradny v Praze na Jižním Městě

Nemoc méně než 14 dnů před ukončením zaměstnání

Varianta 1: Zaměstnanec onemocní 5 dnů před ukončením pracovního poměru.

Zaměstnanec je stále v pracovním poměru, náleží mu tedy náhrada mzdy od zaměstnavatele. První tři pracovní dny nedostane nic, od čtvrtého mu zaměstnavatel začne vyplácet peníze. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci skončí pracovní poměr dříve, než vyprší lhůta pro vyplácení náhrady mzdy, zaměstnavatel s jejím vyplácením přestane.

V tuto chvíli je zaměstnanec devět dnů až do 15. dne pracovní neschopnosti, kdy mu sociální správa začne vyplácet nemocenskou, bez peněz.

Pro zaměstnance nastává komplikovaná situace, protože je v pracovní neschopnosti, nemůže se přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Registrovat se může až po ukončení pracovní neschopnosti.

Zároveň si musí sám hradit zdravotní pojištění, a to až do doby, kdy mu začne správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenskou. Pak za něj zdravotní pojištění hradí stát. Své zdravotní pojišťovně by se měl přihlásit do osmi kalendářních dnů od skončení pracovního poměru.

mějte na paměti, že

1. Prvních 14 kalendářních dnů nemoci vám vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, až od 15. dne dostanete nemocenskou od správy sociálního zabezpečení.

2. Onemocníte-li v ochranné lhůtě (maximálně 7 dnů po ukončení pracovního poměru), máte nárok na nemocenskou. Po uplynutí ochranné lhůty nárok ztrácíte.

3. Pokud se po ukončení pracovního poměru nenahlásíte na úřadu práce, budete si muset sami hradit zdravotní pojištění.

Vyplácení náhrady mzdy končí dnem konce pracovního poměru

Varianta 2: Zaměstnanec onemocní 14 kalendářních dnů před koncem pracovního poměru.

podpůrčí doba

Doba, po kterou má být podle zákona o nemocenském pojištění vyplácena dávka (např. nemocenská). 

Podpůrčí doba nemocenského pojištění je nyní 380 kalendářních dnů.

Zaměstnavatel zaměstnanci po dobu 14 kalendářních dnů vyplácí náhradu mzdy přesně do dne, kdy končí pracovní poměr. První den, kdy je zaměstnanec bez práce – 15. den pracovní neschopnosti, jej převezme správa sociálního zabezpečení a bude mu vyplácet nemocenskou bez ohledu na skončení pracovního poměru, a to až do uschopnění či do vyčerpání podpůrčí doby.

V tomto případě člověk nemusí hradit zdravotní pojištění. Prvních 14 dní je pojištěn coby zaměstnanec, od 15. dne je pojištěn coby osoba pobírající nemocenskou. Zdravotní pojištění za něj hradí stát.

Nemoc v ochranné lhůtě po ukončení zaměstnání

Varianta 3: Bývalý zaměstnanec onemocní 5 dnů po ukončení pracovního poměru. Na úřadu práce se dosud neregistroval.

Vzhledem k tomu, že nemoc nastala již po ukončení pracovního poměru, nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od bývalého zaměstnavatele. Protože ale onemocněl v ochranné lhůtě 7 dní, může přes zaměstnavatele uplatňovat nárok na nemocenskou, kterou mu od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti začne vyplácet správa sociálního zabezpečení.

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta slouží k tomu, aby člověku vznikl nárok na nemocenské dávky i po skončení zaměstnání, tj. po skončení účasti na nemocenském pojištění.

Od 1.1. 2008 činí délka ochranné lhůty sedm kalendářních dnů.

Pouze pokud byl zaměstnanec před ukončením pracovního poměru zaměstnán po dobu kratší než sedm kalendářních dnů, činí jeho ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposled zaměstnán.

V tomto konkrétním případě opět nastává problém se zdravotním pojištěním. Protože se ihned po ukončení zaměstnání nepřihlásil do evidence uchazečů o zaměstnání, musí zdravotní pojištění hradit sám. Právník Ondřej Načeradský k tomu podotýká: "Zdravotní pojištění musí zaplatit za dobu od skončení pracovního poměru až do 15. dne pracovní neschopnosti. Takže nejen prvních 14 dní nemoci, ale i za ty dny, které promeškal, aniž by se zašel registrovat na úřad práce."

Onemocní-li bývalý zaměstnanec po uplynutí ochranné lhůty, ztrácí nárok na nemocenskou. Pokud by do doby nemoci nebyl registrovaný na úřadu práce, měl by si registraci okamžitě vyřídit. "Vzhledem k tomu, že nemá nárok na nemocenskou, může mu být poskytována podpora v nezaměstnanosti (pokud má na ni nárok), přičemž neschopenku donese na úřad práce, který následně omluví dočasné neplnění povinností uchazeče o zaměstnání," vysvětluje Ondřej Načeradský.

Nemoc po registraci na úřadu práce

Varianta 4: Člověk se ihned po ukončení pracovního poměru zaregistruje na úřadu práce. Pobírá podporu v nezaměstnanosti. Po několika dnech onemocní.

V případě, že člověk onemocní ještě v ochranné lhůtě, má nárok na nemocenskou. Po dobu pobírání nemocenské se přeruší poskytování podpory v nezaměstnanosti. V jejím čerpání může nezaměstnaný pokračovat ihned poté, co mu přestane být vyplácena nemocenská.

Pokud však člověk onemocní po ochranné lhůtě, bude zajištěn jen podporou v nezaměstnanosti i po dobu pracovní neschopnosti, přičemž neschopenka mu slouží jako omluvenka před úřadem práce. Po dobu nemoci nemusí člověk chodit na úřad práce a aktivně hledat zaměstnání.

Vzhledem k tomu, že se nezaměstnaný řádně zaregistroval do evidence uchazečů o zaměstnání, nebude mít problémy se zdravotním pojištěním – hradit ho za něj bude stát.