SVOBODA I V LAVICÍCH
Právě způsob práce na střední montessoriovské škole zaujal české učitele nejvíce. Za inspirativní považovali individualizované učení, kdy si každý žák mohl sám zvolit, co a kdy se bude v určitý den učit, jakým způsobem a také dokonce s kým. "Zdálo by se, že takový styl vyučování nemůže vůbec fungovat, a že jej žáci okamžitě zneužijí. V Holandsku tomu tak ovšem nebylo," říká ředitelka školy Jana Jílková. "Žáci více spolurozhodují o vlastní vzdělávací cestě. Samozřejmě se nejedná o absolutní svobodu učení. Učitel se neztrácí, ale pomáhá a citlivě zareaguje, když by někdo chtěl volnost zneužít," podotýká Jílková. Holandské školy přijaly zásady samostatnosti žáků, ale také jejich kontroly a zodpovědnosti. Žáci si tak sami z velké části mohou vytvořit učební plán. Zda splnili povinnosti, na kterých se s učitelem dohodli, kontroluje jak sám učitel, tak i jejich spolužáci, se kterými spolupracovali. Každý se tak musí naučit dané minimum, zároveň ale má prostor pro to, co jej zajímá.
STUDUJ, CO TĚ ZAJÍMÁ!
"Oceňuji, že v Nizozemí mohou žáci získat v průběhu školní docházky pocit vlastní hodnoty, uvědomují si své přednosti i nedostatky. Škola vychovává občany, kteří ví, co umí a váží si sami sebe," vyzdvihuje ředitelka Jílková, která by chtěla zvýšit zodpovědnosti žáků i v její vlastní škole. Již delší dobu pracuje na zavádění jiných forem hodnocení ve vyučování. To by se mělo skládat minimálně ze dvou částí. Neměl by tradičně hodnotit pouze učitel, ale také samotný žák sám sebe. Podle vyjádření zúčastněných učitelů, kteří patřili mezi progresivní ve své profesi, musí české školství udělat ještě hodně změn, aby se mohlo srovnávat se značně otevřeným a pluralitním nizozemským školstvím. Při jiném stylu vyučování by mimo jiné působily problémy české osnovy, které stále ještě hodně předepisují a také způsob práce inspekce, který kontroluje, zda školy probírají danou látku a ne jejich vlastní vzdělávací program.
UČITELÉ SE UČÍ UČIT
Stejně jako na střední škole převládá vlastní spoluodpovědnost za vzdělání i na školách, kde se vzdělávají budoucí učitelé. Ti pracují podle modelu "učit se učit". Nenavštěvují tedy institut proto, aby se naučili množství faktů, ale mají získat pedagogické kompetence, které je profesionálně vybaví pro jejich budoucí povolání. Studenti si vyberou ve většině předmětů témata, která je zajímají. K nim si vyhledají všechny dostupné informace, neboť přístup k internetu a vybavené knihovny představují samozřejmé zázemí. Sami potom prezentují a diskutují odborné problémy v seminářích. Podle koordinátora Opoleckého je takový styl práce stále častější i na českých vysokých školách, přesto mnozí čeští studenti takto studují až když píší svoji diplomovou práci. Jedna holandská studentka se naopak vyjádřila, že ona chce ovlivňovat způsob, jakým dosáhne své kvalifikace a co se bude učit, neboť jí záleží na její budoucnosti, kterou svým vzděláním může významně ovlivnit.
MODERNÍ ŠKOLA BUDOUCNOSTI
Učitelé měli také možnost poznat zcela moderní Školu budoucnosti, která nabízí vzdělávací programy odpovídající přáním firem a podniků. Škola je napojena na nejmodernější techniku a každému nabízí, co sám potřebuje. Dosahuje tak výborných výsledků v oblasti dalšího a celoživotního vzdělávání, na které klade Evropská unie velký důraz, neboť znamená jednu z priorit v oblasti vzdělání a boje proti nezaměstnanosti. Čeští učitelé se mohli dále seznámit s technikami moderního jazykového vyučování, s projekty určenými pro cizince a přistěhovalce žijící v Nizozemí a také s integrací různě handicapovaných dětí do běžného vyučování.