Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Práce pro humanitně vzdělané je málo, Evropa je na tom ještě hůř

aktualizováno 
Zájem trhu o absolventy humanitních oborů sice prudce klesá, přesto se na tento typ škol každoročně hlásí stále více uchazečů. Humanitní obory jsou zábavnější, zajímavější a méně náročné - tak zní hlavní argumenty desetitisíců uchazečů o studium.
Pětina vysokoškoláků pracuje za čtyři až pět let po škole mimo vystudovaný obor.

Pětina vysokoškoláků pracuje za čtyři až pět let po škole mimo vystudovaný obor. | foto: Profimedia.cz

Kdo se však dívá dopředu, měl by myslet i na uplatnění po škole. Při výběru vysoké školy se totiž maturanti ještě stále řídí spíše emocemi než praktickým uvažováním.

Statistiky jsou neúprosné, najít práci se absolventům humanitních oborů daří s menším úspěchem než u právnicky, lékařsky či pedagogicky zaměřených fakult.

Příležitostí ubývá

Vláda šetří, ubývá tak pracovních příležitostí ve veřejném sektoru, který byl častým cílem právě čerstvých absolventů humanitních oborů. Stejně je tomu i u firem. Ty mají naopak neustálý nedostatek technických odborníků. Podle studie Střediska vzdělávací politiky univerzity Karlovy jsou nejžádanější absolventi strojních a elektrotechnických fakult a oborů informačních technologií.

Fakta

Absolventi v souvislostech

  • Na Ukrajině má polovina mladých ve věku 25-34 let vysokoškolský diplom, zatímco v České republice ani ne čtvrtina.
  • V České republice je 4. nejnižší nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných osob v EU, činí méně než pět procent.
  • V České republice pracuje čtyři až pět let po absolvování mimo svůj obor zhruba každý pátý vysokoškolák, zatímco v roce 2006 to byl každý sedmý.
  • Nejvyšší příjmy mívají absolventi právnických, informatických a ekonomických oborů.
  • Nejnižších příjmů se dostává vystudovaným zemědělcům a lidem v oborech umění a vzdělávání.
  • Pracovat v jiném než vystudovaném oboru se nejvíce vyplatí absolventům pedagogických fakult, polepšit si mohou až o čtvrtinu platu.
  • Opouštět obor se nejméně vyplatí v oboru elektrotechniky, zdravotnictví a práva.
  • Nezaměstnanost osob s doktorským titulem činila v roce 2011 méně než dvě procenta, s magisterským titulem čtyři procenta a s titulem bakaláře osm procent.
  • Poslední dobou výrazně stoupá zaměstnanost absolventů soukromých škol.
  • S největší nezaměstnaností se potýkají absolventi zemědělských oborů, s nejnižší lékařské obory.

Zdroj: www.strediskovzdelavacipolitiky.info

Naopak nejhůře shánějí práci absolventi přírodovědných a zemědělských oborů, kde nezaměstnanost dosahuje až deseti procent. U humanitních oborů napočítali experti z Univerzity Karlovy nezaměstnanost šestiprocentní.

Každý pátý mimo obor

Zcela bez šance humanitně vzdělaní nejsou, musí se však většinou rozloučit s představou práce ve vystudovaném oboru. "Vystudoval jsem filozofii a prakticky jediná šance, jak ji uplatnit, je dál ji vyučovat. A to nechci. Takže budu muset vzít zavděk administrativní prací, kde své znalosti vůbec nevyužiju, jsou mi k ničemu," přibližuje svou situaci absolvent filozofické fakulty Jonáš Stibor.

A není sám. S prací mimo obor se podle zmíněné studie Univerzity Karlovy musí potýkat každý pátý absolvent.

Jinde je to i horší

V porovnání se státy Evropské unie si přesto nevede Česká republika špatně. Kupříkladu ve Velké Británii pracuje mimo vystudovaný obor třetina absolventů.

Vynikáme také v nízké nezaměstnanosti vysokoškoláků, která v průměru nepřesahuje ani pět procent. Lépe je na tom pouze Švýcarsko, Německo a Nizozemsko.

Špatně na tom nejsme ani v novodobém fenoménu "převzdělanosti" -  práci, pro niž je vysokoškolský titul k ničemu, vykonává 14 procent absolventů. To je v porovnání se zbytkem Evropy opět velmi pozitivní údaj. Rekordmanem v této "disciplíně" je Španělsko, kde třetina vysokoškolsky vzdělané populace pracuje na pozicích, v nichž vysokou školu neupotřebí.

Klíč k úspěchu? Jazyk

Čekat, že s vysokoškolským diplomem v ruce za námi budou běhat firmy s nabídkou práce, se nevyplatí. Jak uvádějí statistiky internetových pracovních portálů, na nabídku netechnické práce odpovídá v průměru přes padesát zájemců.

Může se hodit

Pracovní nabídky na JobDNES.cz

A čeho si zaměstnavatelé na uchazečích obvykle nejvíce cení? "Především vynikající znalosti cizích jazyků - nejlépe dvou. Důležitým prvkem je také osobnost, zdravé sebevědomí, ale zároveň i pokora. Dále je to samostatnost, umění zaujmout a přesvědčit, prodat své schopnosti. Stejně důležité je umět pracovat s informacemi, získávat ty podstatné a následně je analyzovat. Velké plus mají absolventi, kteří již získali pracovní zkušenosti a návyky, nejlépe ze soukromého sektoru, ze zahraničních firem," vysvětluje Martin Schneider z personální agentury Adecco.

Výhoda praxe

Podle Adecca je navíc nezbytné si vlastní aktivitou získávat zkušenosti a praxi. Účastnit se dobrovolných stáží a brigád například v neziskovém sektoru, poznávat firemní kultury, angažovat se v odborných spolcích.

"Tento servis nabízí naše studentská organizace, ve které si každý student může vyzkoušet různé firemní pozice a pilovat například komunikaci s klientem. Dostáváme skutečné zakázky, firmy nás respektují," vysvětluje Pavlína Trojanová z neziskové organizace AIESEC.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Koncentrace virtuálních sídel v Praze.
Virtuální kanceláře: kdo je využívá a kdo zneužívá

Za pár set korun měsíčně mohou podnikatelé získat sídlo firmy v centru Prahy. Jenže tolik oblíbené virtuální kanceláře mohou někdy firmám ubrat na prestiži....  celý článek

Ilustrační snímek
Kariéru mají rozjetou na plný plyn, přestože jsou ze školy jen pár let

Zvládli to ostatní, zvládneš to taky, říkají rodiče dětem, aby je uklidnili a motivovali. Pokud to na vás platí, přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volby startují. Jaké jsou hlavní priority stran, kandidáti, jaké byly výsledky s...
Volby startují. Jaké jsou hlavní priority stran, kandidáti, jaké byly výsledky s...

Dnes ve 14 hodin se otevřou volební místnosti a voliči budou moci hlasovat o tom, kdo by měl příští čtyři roky vést Čes... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.