Hypoteční úvěr nebo investice?

  • 15
Jsou lidé, kteří mají dost vlastních prostředků na to, aby z nich koupili nemovitost. Mají naspořen řekněme milion korun a potřebují byt ve stejné ceně. Není pro ně nic jednoduššího než jít a byt koupit. Proč taky ne. Vždyť se to tak dělá běžně s každým jiným zbožím. Potřebujeme-li ledničku, vybe re me peníze z účtu a ledničku si prostě koupíme. Jenže byt není zboží jako každé jiné a zpravidla jich nekupujeme několik za život. Při koupi bytu stojí za to zamyslet se, jestli neexistuje i jiná možnost.

Zkusme najít cestu přes úvěry. Určitě by bylo možné vzít si na byt úvěr a vlastní peníze nám zbudou. Ty pak můžeme někam uložit. Proč bychom to ale dělali? To je jednoduché. Uděláme to v případě, že na tom vyděláme. To znamená, že náklady na půjčení peněz musejí být menší než zisk z uložených peněz.

Úrokové sazby z hypotečních úvěrů se pohybují na úrovni kolem 7,5% ročně. Zohledníme-li daňové odpočty, dostaneme se na efektivní úrokovou sazbu asi 6%. Je možno náklady ještě nějak snížit? V některých případech ano. Pořizujeme-li např. novou nemovitost, máme nárok na státní finanční podporu. Avšak ne ve všech případech je nejlepší hypoteční úvěr. Je-li výhodnější stavební spoření, použijeme ho. Zde se v některých případech dostáváme na úrokovou sazbu 6% ročně, což po daňových odpočtech činí asi 4,8%. Náklady na hypoteční úvěr je možno ještě snížit vhodnou volbou splácení tohoto úvěru, třeba kombinací se stavebním spořením.

Při používání úvěrů musíme dát pozor na další výdaje, které mohou být s úvěry spojeny. Sem patří např. náklady na odhad nemovitostí nebo poplatky spojené s vyřízením úvěru. Někdy pro nás může být rozhodující doba vyřízení úvěru, protože nemůžeme tak dlouho čekat.

Náklady na úvěr jsou zhruba 6% ročně, někdy dokonce i nižší. Podaří se nám dosáhnout takového zhodnocení? Pomocí termínovaných vkladů nikoli. Existují však na trhu příležitosti, které tohoto zhodnocení dosáhnou. Mu­síme za nimi na kapitálový trh.

Doba investice pět let je dostatečně dlouhá na to, abychom měli dost možností obohatit naše portfolio o nějaké rizikovější, ale výnosnější investice. Jistou část portfolia mohou tvořit akcie. V žádném případě nemáme zaručeno, že naše portfolio určitě vydělá. Nikdy se nedá se stoprocentní jistotou říci, že získáme více než 6%. Existuje však velká šance na to, že výnosy budou výrazně vyšší než zmiňovaných 6%.

Zkusme se vydat na exkurzi do historie. Vezměme velmi konzervativní portfolio a podívejme se, jak by se vyvíjelo v uplynulých letech. Jako příklad použijeme portfolio světových cenných papírů z let 1981-1988 ve složení 30% peněžní trh, 50% obligace, 20% akcie (neznamená to, že jde o nejlepší možné portfolio, berme ho jenom jako ilustrační příklad). Naše modelové portfolio opravdu v jednom případě ze čtrnácti vydělalo méně než 6%. Vyneslo v pětiletém horizontu v průměru pouhých 5,8%. Při použitém úvěru a zároveň vkladu ve výši 500 000 Kč by to za pět let znamenalo ztrátu 6000 Kč. To v případě, že bychom měli největší smůlu. V druhém nejhorším období portfolio vydělalo v průměru 6,3%. To znamená za pět let zisk skoro 10 000 Kč. Již jsme dosáhli zisku, ale stále ještě nevýznamného. Jak by to vypadalo v prostředním případě (prostřední případ pro nás bude medián, to znamená, že existuje stejný počet horších a stejný počet lepších období)? Tento případ se dá považovat za typický. Vydělalo se v něm v průměru 10,5 % ročně. To u půlmilionového úvěru znamená zisk více než 150 000 Kč.

Co uděláme po pěti letech? Máme dvě možnosti. Buď nás investování bavi­ lo, přineslo nám zisk a budeme pokračovat, nebo nemáme dost pevné nervy na sledování investic a bojíme se prodělku, a pak můžeme hypoteční úvěr splatit. Důležité je, že existuje cesta zpět.

Tohoto postupu, kdy je výhodnější investovat cizí prostředky než vlastní, využívají některé hypoteční banky a přímo nabízejí svým klientům kombinaci hypotečního úvěru a investice. V tomto případě se jedná o hypoteční zástavní list, což je z našeho hlediska jedna z možných investičních příležitostí. Z pohledu kapitálového trhu je to dluhopis. Přináší jisté výhody. Má stejnou dobu splatnosti jako období pevné úrokové sazby u hypotečního úvěru a je velmi jistý. Neexistuje riziko, že bychom v některém období vydělali méně. Na druhou stranu není šance, že bychom získali výrazně více.

Možnost kombinovat hypoteční úvěr s investicí stojí minimálně za zvážení. Je možné najít jisté modifikace, které lze použít i v jiných případech než pouze tam, kde máme dostatek peněz na koupi bytu.

Když máme na to, abychom splatili hypoteční úvěr za deset let, a jsme schopni splácet dost vysokou měsíční částku, nestálo by za to zvolit hypotéku na dvacet let, mít nižší splátku a rozdíl výhodně investovat? Budeme mít po deseti letech dost peněz na splacení úvěru? Splátka hypotečního úvěru na deset let ve výši 1 mil. Kč při sazbě 8% je 12 000 Kč. Můžeme také zvolit dobu splatnosti dvacet let. Tomu odpovídá splátka 8 400 Kč. Rozdíl splátek (3 700 Kč) můžeme spořit a za deset let budeme mít dost prostředků na splacení úvěru.


Úryvek je z knihy "Financování vlastního bydlení" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Finanční rizika
Psychologie, algoritmy a umělá inteligence na kap. trzích
Finanční matematika pro každého