Od letošního ledna skončila část živnostníků s vedením daňové evidence a přihlásila se u svého finančního úřadu k paušálnímu režimu. Jde v podstatě o zúžení tří plateb do jedné paušální, která podnikateli pokryje povinnou měsíční platbu na zdravotní a sociální pojištění a také daň z příjmů. Vstupem do paušálního režimu pro ně končí v následujícím kalendářním roce povinnost podání daňového přiznání za předešlý kalendářní rok, stejně jako podání přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
„Jedním formulářem a jednou platbou tak vyřešíte svou daňovou a odvodovou povinnost a máte splněno. Žádná daňová přiznání, žádné přehledy pojistného. O nic dalšího se už nestaráte,“ uvedlo k zavedení paušální daně Ministerstvo financí ČR. Paušální daň ušetří živnostníkům nejen peníze, ale i čas, který by jinak strávili papírováním.
Přes všechnu avizovanou pohodlnost a další výhody paušálního režimu, jakými jsou například jedna sdružená platba namísto tří či absence kontrol z finančního úřadu, může ale v některých situacích daňové přiznání podnikatelům i chybět.
„Bankám a poskytovatelům úvěru obecně ukládá zákon o spotřebitelském úvěru povinnost důsledně zkoumat úvěruschopnost žadatele. A porušení či nedostatečná důslednost může mít pro poskytovatele velmi nepříjemné důsledky,“upozorňuje úvěrová analytička skupiny Partners Marcela Mazáková s tím, že už kvůli tomu si nikdo neriskne příjmy nezkoumat.
Podle ní je za stávající praxe tím základním dokumentem pro ověření výše ročního obratu u živnostníka, který žádá o hypotéku či jiný úvěr, právě daňové přiznání za předešlý rok nebo i víceleté období.
Příští rok banky změní pravidla
Od příštího roku proto banky při posuzování schopnosti žadatele v paušálním režimu dostát svým závazkům plynoucích z úvěru přistoupí k úpravě některých pravidel.
Konec levných hypoték. Úrokové sazby obracejí vzhůru, trh trhá rekordy |
„Posouzení o úvěruschopnosti předepsané zákonem bude u těchto žadatelů jiné než u podnikatelů, kteří budou i nadále prokazovat svoji bonitu daňovým přiznáním,“ potvrzuje tiskový mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Jak dodává, v roce 2022 budou bonitu žadatele v paušálním režimu posuzovat z doložených plateb paušální daně. Podle Plocka je však důležité, aby si žadatelé vedli i přehled nebo evidenci plateb a příjmů. Případně bance byli schopni doložit bankovní výpisy finančních transakcí ze svého podnikatelského účtu. „Při schopnosti prokázání své finanční situace posoudíme klientovu úvěruschopnost a možnost poskytnutí hypotéky,“ říká mluvčí.
Kdo však nebude schopen nic takového doložit, nebo se bude většina jeho finančních operací odehrávat v hotovosti a banka nebude moci posoudit jeho úvěruschopnost, hypoteční či jiný úvěr mu zkrátka neschválí.
S jeho slovy souhlasí i Marcela Mazáková. Banky se budou i podle jejího názoru snažit najít další dokumenty dokládající příjmy žadatele o úvěr, nejčastěji pak půjde o výpisy z podnikatelského účtu.
„Nicméně posouzení úvěruschopnosti není jen o akceptaci výše příjmů, ale i o výši výdajů klienta,“ dodává.
Odborníci doporučují papírování zachovat
Pokračování v evidenci příjmů a výdajů a uchovávání daňových dokladů doporučují odborníci živnostníkům v paušálním režimu i z dalšího důvodu. Pokud by totiž živnostník v daném roce přesáhl obrat jeden milion korun, či se stal dobrovolně plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), musí za tento rok podat daňové přiznání a přehledy ve standardním termínu.
„Administrativa živnostníkům příliš neodpadne ani v paušálním režimu, daňové doklady, vydané a přijaté faktury by si měli určitě pečlivě uschovat ve složce pro každý rok zvlášť,“ doporučuje Mazáková.
Banky už pracují na metodice
Úpravu pravidel pro úvěrování živnostníků v paušálním režimu pro příští rok potvrzují i zástupci Fio banky. Konkrétní způsob dokládání příjmů však podle jejich tiskového mluvčího Jakuba Heřmánka banka ještě stále řeší.
„Při žádosti o úvěr nás vždy, i nyní, zajímají čisté příjmy, tedy příjmy po zaplacení daní. Ať už je klient zaplatí stejným způsobem jako doposud, nebo bude využívat paušál,“ vysvětluje. Podle Heřmánka by při posuzování žádosti o úvěr neměl být rozdíl v tom, jestli je žadatel živnostník v paušálním režimu či nikoli. „Nemělo by to ani jednu skupinu nějak znevýhodňovat,“ dodává.
Další možností, jak zajistit bezpečnost splácení úvěru pro živnostníka v paušálním režimu a zároveň eliminovat riziko pro banku, je podle mluvčí Československé obchodní banky Andrey Vokálové zastropování výše měsíční splátky. Stejně jako výše celkového úvěrové zatížení. „Dá se předpokládat, že banky stanoví pro paušalisty nějaké maximální výše splátek, které budou schopni splácet,“ říká.
Zároveň připomíná, že při každé žádosti o úvěr je lepší mít co nejvyšší prokazatelné a daněné příjmy. Nicméně přesnější metodiku pro úvěrování živnostníků v paušálním režimu banky podle ní ještě připravují.
„Paušální daň se bude platit až za rok 2021 tedy v roce 2022, je to otázka za více než rok. Banky mají ještě spoustu času připravit postupy pro schvalování těchto případů,“ uzavírá.
