Všechny tři možnosti vystihují dnešní dobu. Možná se dá i říct, že bohužel. Celý článek je podle mě dost realný, protože takhle to opravdu teď funguje. Být mladý a chtít hypotéku jde už snad opravdu jen s pomocí rodiny. Pan Kučera z partners dobře vysvětlil všechny možnosti, teď jen která je vlastně nejlepší.

no na průměrný plat v česku by snad dosáhnout měla (kdyžtak s nějakým tím přesčasem :-) ) ale na průměrnou hypotéku evidentně ne.Z toho vyplývá že hypotéky tady pro průměrné zaměstnance jsou nedosažitelné. Pokud jim tedy nepomohou rodiče s nezadluženým domem.

Nechci byt spatnym prorokem, ale toto snad ani nemuze dopadnout dobre.

To bych si tedy nedovolil pujcit si od pribuznych a nedat jim urok.

Často se tu objevuje "pokud se něco stane, tak přijdou všichni o vše" no to je hodně nepravděpodobné, pokud chtějí žít aspoň trošku poctivě. Ten byt se dá zase prodat a vypálit z toho tu hypotéku. A pokud nebudou muset jít pod cenu, tak se jim vrátí to co už zaplatili - úroky + případné zhodnocení nemovitosti...

Mě spíš přijde divný, že daň platí ten kdo kupuje. V téhle situaci je spousta lidí rádo, že dosáhne na hypotéku a ještě musí mít nasetreno na daň, místo toho ten co dostal peníze... Když já zákazníkovi dodám nábytek, tak z toho tu daň zaplatím já a ne zákazník...

A mělo by to i ten efekt, že obchodníci z nemovitostmi na tom vydělají - kupují levněji z nižší daní a prodávají dráž a větší daň zaplatí uživatel...

Mě by připadalo zase divné,kdyby daň platil prodávající.Proč? Daň by měl platit ten,kdo nabývá a ne ten,kdo prodává.K prvnímu odstavci jen jednu podstatnou věc a to je ,že vždy záleží,za kolik se podaří nemovitost s hypotékou prodat.V USA ceny nemovitostí spadly a těm lidem zůstaly často jen oči pro pláč,protože cena nemovitosti ani náhodou nestačí na doplacení hypotéky.Takže úplně bez rizika,že nezůstanete pod mostem to také není.

Ty vlastní prostředky ve výši 20% se dají krásně obejít. Banka se podívá na váš bankovní účet, zda je tam taková částka a nezajímá ji, že jste ji tam přijali před několika dyn a pak jí zase vrátíte na účet příbuzných.

Prostě vy v ten okamžit splňujete podmínku a nikoho nezajímá, že to jsou půjčené peníze od příbuzných.

Píšu to tu pořád. Někde chtějí čestné prohlášení, že jsou prostředky opravdu vaše. Zásadní je mít odpovídající příjem, vše ostatní lze obejít.

Jak mám své děti rád, tak na nic takového bych nepřistoupil. Ani mě samotného by nenapadlo něco takového chtít po rodičích. Jednorázová půjčka, dětem spíše dar, do startu, OK, ale zastavit vlastní barák a ještě půjčit peníze "na stáří"? Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

Souhlas. Už jenom to třídění dětí: jedno se umělo zabezpečit vlastními silami - nic nedostane, má se dobře. Druhé se nezabezpečilo, ale třeba nám poslouží ve stáří, necháme mu střechu nad hlavou. Třetí - nevydělá si na vlastní byt, ale když ho tak moc chce a chce a chce, tak se zadlužíme a když se cokoliv pokazí (nemoc, úraz, ztráta partnera nebo příjmu), tak se s prosíkem obrátíme určitě na tu, která nedostala nic, vždyť jsme rodina. Opravdu úleťárna na druhou!

To je špatně. Peníze kazí charakter.

Mně to přijde celé absurdní. Ano, také bychom s partnerem rádi žili ve svém, jenže to nejde, tak holt platíme nájem. Ani ve snu by mě nenapadlo chtít po rodičích, aby se zadlužili kvůli tomu, že nechci platit nájem.

Mne rodice pomohli. Ale tohle je absurdni zadluzeni cele rodiny kvuli single dceri. Kdyby mela rodinu, nemuseli by do toho rodice investovat vsechno, co maji.

nezmínili, zda ta dcera, co u nich bydlí, platí nájem, který by mohl být oficiálním příjmem použitým na splácení

a k cemu, kdyz jsou rodice bonitni?