V posledních měsících dochází ke znatelnému poklesu objemu poskytnutých hypoték. Pociťujete slabší zájem o hypotéky i u vašich klientů?
Ano, pokles i u našich klientů kopíruje celý trh a je v rozmezí 25 až 30 procent. Také je ale třeba říci, že loňský rok byl rekordní, co se týče počtu i 459miliardového objemu poskytnutých hypoték. Je tedy poněkud neobjektivní porovnávat letošek s loňskem. Zajímavé bude až porovnání s rokem 2020, kdy objem poskytnutých hypoték byl asi 266 miliard korun.
Tomáš Malkus
|
Potvrdíte, že za útlumem sjednávání hypoték je hlavně růst jejich úroků, jejich zdražení?
S tím naprosto souhlasím. Klienti se vysokých sazeb bojí, byli zvyklí na sazby pod tři procenta. Dostupnost hypoték se ale teď úměrně snížila v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb a rostoucí ceny nemovitostí při reálných příjmech žadatelů. Na sazby okolo 3 % a níže se ale, předpokládám, nejspíš pár let asi nedostaneme.
Zmínil jste ceny nemovitostí. Co vidíte v praxi, drží se jejich ceny stále na svých rekordních úrovních?
Co se týče bytů, vidím, že u starších nemovitostí dochází aktuálně k určité stagnaci cen. Stále však bude platit, že ve větších městech a na dobré adrese si bude určitý typ nemovitostí držet svoji cenu.
Myslíte si, že ceny realit mohou začít i klesat?
V určitých lokalitách ano. A to i s ohledem na zvyšující se úrokové sazby u hypoték a zpřísnění pravidel ze strany centrální banky při jejich poskytování.
Jaká je situace u nových bytů? I tam ceny stagnují?
Ano i ne. U developerských projektů podle mě záleží, kolik nemovitostí má daný developer aktuálně v nabídce, jaká je po nich poptávka, zda bude s prodejem ještě vyčkávat a spekulovat na zvyšující se cenu nemovitosti. Na druhou stranu i developeři musejí ve svých cenách zohledňovat zvyšující se ceny energií, materiálu a práce.
Když bychom se vrátili ke starším bytům, kteří lidé je dnes prodávají a proč? Co vidíte v praxi?
Většina lidí prodává nemovitosti z rodinných důvodů. Prodávají menší byty a pořizují větší byty nebo domy.
Aktuální úroky u hypoték šplhají až k výši 5,5 procenta. Kam až podle vás letos stoupnou? A bude se jejich zvyšování odvíjet pouze od sazeb centrální banky, nesehraje zde roli i konkurence mezi bankami?
Dnes stále ještě umíme sjednat hypotéku za určitých podmínek s úrokovou sazbou pod 4,5 %. S ohledem na situaci na trhu, plány centrální banky ohledně zvyšování úrokových sazeb, inflaci a aktuální dění ve světě, předpokládám do konce roku sazby okolo šesti procent.
Máte za to, že kvůli růstu úroků se některé z domácností, které teď a v následujících měsících budou refinancovat svůj úvěr, dostanou do finančních problémů?
Myslím, že výhledově to některým domácnostem způsobí potíže. Pro příklad, při splatnosti na 25 let a dřívější úrokové 2% sazbě byla splátka cca 4 240 Kč na milion dluhu. Při aktuální průměrné 4,5% sazbě a stejných parametrech je splátka cca 5 560 Kč. Pokud by se sazby dostaly na 6 %, měsíční splátka stoupne na 6 440 Kč. A to už je samozřejmě znatelný rozdíl.
Od dubna vstoupila v platnost přísnější pravidla pro poskytování hypoték lidem nad 36 let ze strany ČNB. Jak moc tato nařízení ovlivní zájemce o hypotéky?
Na určitou skupinu klientů tyto změny budou mít zásadní vliv. V době, kdy s nimi centrální banka přišla, byla navíc úplně jiná situace na trhu než dnes. A zároveň si i myslím, že centrální banka své nově nastavené parametry jen tak neuvolní.
Stále častěji lze zaslechnout „senzační sdělení“, že drahé hypotéky a drahé reality a možná ještě spolu s uprchlíky z Ukrajiny v Česku rozproudí trh s nájemním bydlením. Jak to vidíte vy, mají jejich autoři pravdu?
Zde jde o přímou úměru. Nižší poptávka po hypotékách kvůli vysokým úrokům, novým pravidlům centrální banky a drahým nemovitostem zvýší poptávku po nájmech. Avšak tím, dle mého názoru, taktéž zdraží nájemní bydlení. Výsledkem tak bude jen prohloubení současného problému, že stále mnoho lidí si vlastní bydlení, ať už v nájmu, nebo na hypotéku, nebude moci dovolit.
