Kolik mají Češi naspořeno? Bez příjmu vydrží nejdéle vysokoškolák z Prahy

Průměrný Čech má naspořeno asi 120 tisíc korun. Bez příjmů, jen z úspor, by dokázal financovat chod domácnosti přesně tři měsíce a dvacet sedm dnů. Vyplynulo to z Indexu úspor domácností ING Bank za druhé čtvrtletí roku 2015.

Češi s vysokoškolským vzděláním mohou spořit až polovinu ze své mzdy. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

České domácnosti by dokázaly ušetřit skoro třetinu (31 %) příjmů, tedy o 2 % více než v předchozím čtvrtletí. „I přes mírné sezonní výkyvy si úspory českých domácností dlouhodobě drží rostoucí trend, byť se dynamika růstu mírně přibrzdila,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR.

Důvodem zpomalení růstu úspor domácností podle něj může být oživení tuzemské ekonomiky a s ním spojená ochota Čechů utrácet či investovat více než v minulých letech. Toto chování potvrzují aktuální statistiky růstu spotřeby domácností a zrychlující se dynamika nově poskytnutých úvěrů domácnostem, a to jak na spotřebu, tak i na pořízení bydlení.

Vysokoškoláci z Prahy mají naspořeno nejvíc

Jste bohatí nebo chudí?

Máte přehled, kde je hranice? Vyzkoušejte náš test.

Na špici indexu úspor stojí již tradičně domácnosti vysokoškoláků, které mají finanční rezervu na šest měsíců. Češi s maturitou by v případě výpadku příjmů přežili čtyři měsíce a lidé se základním vzděláním jen něco přes dva měsíce.

Regionální srovnání ukazuje, že nejlépe jsou na tom s úsporami Pražané a Středočeši, kteří mají finanční rezervu na čtyři a půl měsíce, což je v řeči konkrétních čísel v průměru asi 150 tisíc korun. Ve zbývajících regionech Čech a Moravy by lidé bez příjmů ufinancovali své výdaje v průměru jen tři a půl měsíce. Jejich úspory přesahují 110 tisíc korun.

A zatímco domácnosti vysokoškoláků mají naspořeno bezmála 200 tisíc, finanční rezerva lidí se základním vzděláním nedosahuje ani 80 tisíc korun. Každý pátý respondent dokonce ani netuší, kolik peněz má vlastně naspořeno.

Ukládat si až polovinu platu?

Domácnosti respondentů se základním vzděláním mají nejčastěji (26 %) příjem mezi 10 až 20 tisíci korunami měsíčně, přičemž průměrný čistý příjem domácností v této skupině obyvatel je 21 674 korun. Domácnosti se zastoupením vysokoškoláků mají nejčastěji (21 %) příjem mezi 30 až 40 tisíci korunami, jejich průměrný čistý příjem je pak 38 379 korun.

Zatímco Češi s vysokoškolským vzděláním by měsíčně mohli odkládat až 46 % příjmů, lidé s maturitou 33 % a respondenti se základním vzděláním pouze 16 % z vydělaných peněz.

Lepší než do kasičky

Spoření na stáří, na auto, na bydlení... Kolik se vyplatí odkládat stranou právě vám, pomůže zjistit on-line srovnávač spořicích účtů.