O dlužnou mzdu se lze přihlásit v insolvenčním řízení, ale taky u úřadu práce, kde jsou větší šance pohledávku získat. Ilustrační snímek

O dlužnou mzdu se lze přihlásit v insolvenčním řízení, ale taky u úřadu práce, kde jsou větší šance pohledávku získat. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Firma v insolvenci: zaměstnanec má nárok na víc než jen mzdu

  • 42
V případě, že na zaměstnavatele dolehne platební neschopnost, má zaměstnanec právo domáhat se náhrady mzdy u úřadu práce, ale požadovat toho může daleko víc. Svých nároků se ovšem ne vždycky domůže.

Martin Badošek z Karviné pracoval od roku 2010 jako manipulační dělník v chráněné dílně, která vyráběla sýry. Plat neměl závratný, kolem sedmi tisíc korun čistého, ale aspoň ho dostával pravidelně. To platilo do začátku roku 2014, kdy se zaměstnavatel začal s výplatou peněz opožďovat. „Bylo sice hodně objednávek, někdy se až nestíhalo, ale firma to dělala za takovou cenu, která stěží pokrývala náklady,“ vysvětluje příčinu potíží pan Badošek.

Od dubna dostával on i jeho kolegové jednou za několik dnů pár stovek na ruku, aby měli z čeho žít. Konec dílny byl na dohled. Začátkem července pan Badošek onemocněl a pár dnů nato se jeho zaměstnavatel ocitl v insolvenci. Co teď?

„Pokud nemůže zaměstnanec skončit jiným způsobem, například ve zkušební době nebo dohodou, může zrušit pracovní poměr okamžitě pro nevyplácení mzdy v souladu s § 56 zákoníku práce, pokud nebyla mzda vyplacena do 15 dnů po uplynutí období splatnosti,“ objasňuje Kateřina Beránková z Generálního ředitelství úřadu práce ČR.

Uzdravil se a honem pryč

Platební neschopnost zaměstnavatele dává zaměstnancům asi jedinou naději: že se mohou o dlužnou mzdu přihlásit nejen v insolvenčním řízení, ale taky u úřadu práce, kde jsou větší šance pohledávku získat. Nárok ale vzniká jen v případě, že bylo zahájeno insolvenční řízení, nebo aspoň vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Samotné řízení přitom mohou iniciovat i zaměstnanci – tak, že podají k soudu insolvenční návrh pro dlužnou mzdu.

Insolvenční řízení s chráněnou dílnou začalo v první polovině července. Sotva se pan Badošek uzdravil, podal k 31. červenci okamžitou výpověď a vyrazil na úřad práce požádat o vyplacení dlužných mezd. „Nevyplacené mzdy může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období,“ upozorňuje Petr Sulek, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Pan Badošek tedy dostal platy za duben, květen a červen (všechny zhruba kolem 6 000 korun) a o zbytek se musí dohadovat se zaměstnavatelem.

Nejen platem živ je člověk

Struktura toho zbytku je docela pestrá: kromě zbytku neproplacené mzdy má pan Badošek nárok na náhradu za nevyčerpanou dovolenou (3 500 korun), za okamžité zrušení pracovního poměru (14 000 korun) a za pracovní neschopnost (3 000 korun).

Na nevyčerpané dovolené není co vysvětlovat, ale náhrada okamžitého zrušení pracovního poměru si pár vět zaslouží. Zaměstnanec může podle zákoníku práce zrušit pracovní poměr okamžitě jen ze dvou důvodů – když práce vážně ohrožuje jeho zdraví a když mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu. V obou případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní lhůty. Pokud měl pan Badošek průměrný plat sedm tisíc korun, náleží mu náhrada za dvouměsíční výpovědní lhůtu ve výši 14 tisíc korun.

Co se pracovní neschopnosti týče, tu jistí správa sociálního zabezpečení, ale až od 15. dne neschopnosti. „V době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nejsou zaměstnanci zabezpečeni dávkami nemocenského pojištění, ale náhradou mzdy – s výjimkou prvních tří dnů, kterou poskytuje zaměstnavatel,“ vysvětluje Pavlína Rösslerová z České správy sociálního zabezpečení.

S pracovní neschopností může nastat ještě jiná potíž, která pana Badoška nepotkala. Zaměstnanec odevzdává zaměstnavateli „potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti“. Zaměstnavatel ho musí spolu s doklady pro výpočet dávky poslat příslušné okresní správě sociální zabezpečení (OSSZ). A tady je ta potíž – co když to zaměstnavatel neudělá a nekomunikuje ani se zaměstnancem, ani se správou? Pak se zaměstnanec musí obrátit přímo na OSSZ a doložit výši svého příjmu (výplatní páskou, pracovní smlouvou, mzdovými listy, platovým výměrem, výdajovými doklady od zaměstnavatele, evidenčním listem důchodového zabezpečení, svědeckou výpovědí). A správa může zaměstnavatele za nečinnost potrestat. „V případě, že by zaměstnavatel nespolupracoval a potřebné údaje ani na žádost příslušné OSSZ nesdělil, může OSSZ zahájit řízení o správním deliktu a uložení pokuty,“ uvádí Pavlína Rösslerová.

Buď dvě stovky, nebo žaloba

Když si pan Badošek spočítal, na co všechno má od zaměstnavatele nárok, dospěl k částce 22 tisíc korun. Protože zaměstnavatel žádnou z náhrad nezaplatil, v polovině listopadu mu bývalý zaměstnanec poslal předžalobní výzvu. „Já jsem posílal dokonce tři – majiteli, jednateli a na sídlo firmy, ale vrátily se mi jako nedoručené,“ říká Martin Badošek.

Dalším tahem je jen žaloba, která vůbec nemusí být úspěšná, nebo přihláška do insolvenčního řízení, jehož výnosnost se obvykle počítá v jednotkách procent. Za úspěšného se tedy v insolvenčním řízení považuje člověk, který z 20 tisíc korun dostane pouhé dvě stovky. To proto, že dostane víc než nic.

Zapamatujte si:
Na co máte nárok při platební neschopnosti zaměstnavatele

  • Na náhradu nevyplacených mezd:
    buď od insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení,
    nebo od úřadu práce (nejvýš tři mzdy),
  • Na náhradu nevyčerpané dovolené
  • Na náhradu za okamžité zrušení pracovního poměru (průměrná mzda za měsíce výpovědní lhůty)
  • Na náhradu nemocenské (prvních 14 dnů bez prvních tří dnů).
    Zdroj: Úřad práce ČR, MPSV, ČSSZ
, pro iDNES.cz