Namísto kamenné galerie můžete navštívit internetovou. Nakoupíte tu jako v každé jiné e-prodejně. To znamená, že si zboží vyberete podle obrázku z internetové stránky a objednáte. V klidu se můžete rozmyslet, co se vám vlastně líbí, získat informace o autorovi i o díle a zorientovat se v cenách. Obchod se zdaří v případě, že si vyberete solidní internetovou prodejnu.
„V internetové galerii s uměním jsem nakupovala před Vánocemi. Chtěla jsem originální, ale nikoli drahý dárek. Nakonec jsem koupila heliogravuru, tedy hlubotisk, od Toyen za 500 korun a za stejnou cenu grafiku Ivy Vodrážkové. Od této autorky jsem za jednu cenu dostala dokonce bonus v podobě dalšího obrázku,“ popisuje své zkušenosti s nakupováním Soňa Prchlíková.
V internetových galeriích najdete nejen malby, grafiky, ale například i sochy, tapiserie či keramiku, a to v různých cenových relacích. Nelze říct, co se dnes prodává víc nebo míň. „Jdou na odbyt levnější díla okolo tisíce korun, ale prodali jsme i dva obrazy za sto tisíc korun,“ říká Markéta Švarcová z internetové galerie AbaKus Art. Radan Wagner z internetové galerie art.cz doporučuje lidem, kteří si kupují umělecký předmět nejen pro potěšení, ale zároveň jako investici, sáhnout například po renomovaných autorech ze šedesátých a sedmdesátých let.
Cenu udává jméno i druh
O výši ceny rozhoduje kromě renomé autora také druh uměleckého díla. To znamená, zda se jedná o originální malbu, která existuje pouze v jednom exempláři, nebo například hlubotisk, v jehož případě jste jedním z několika tisíc majitelů výtvarného díla.
Například dílo uznávané české malířky Marie Čermínové alias Toyen můžete v internetové galerii Artbohemia koupit za 200 korun, ale i v ceně 40 tisíc korun. V prvním případě rozšíříte svoji sbírku o heliogravuru či barevnou litografii, za čtyřicet tisíc si pověsíte na zeď zinkografii + akvarel z roku 1930 s názvem Venuš s Tannhäuserem projíždějí zámeckými zahradami.
Pozor na poplatky
Předtím než nakoupíte, si proto dobře zjistěte, co vlastně objednáváte. Zda budete mít doma jedinečný originál, nebo grafický list, který existuje v mnoha exemplářích. A také dejte pozor na to, kolik nakonec za svou objednávku zaplatíte. K ceně za umělecký předmět je třeba obvykle připočítat i dopravné, respektive poštovné. Odpouští se zpravidla u dražších předmětů. Některé galerie uvádějí cenu za umělecký předmět jako konečnou, jiné si mohou připočítat provizi z prodeje. Pravidla pro stanovení ceny zjistíte v obchodních podmínkách, které by měly být v podrobné verzi uvedeny na internetových stránkách.
V případě uměleckých děl to bývá ve srovnání s běžným zbožím složitější s dopravou. Například malé, levnější obrázky lze bezpečně dopravit poštou nebo spediční službou. Ale rozměrná nebo drahá díla? „Sami je zákazníkům vozíme, případně se s nimi domluvíme na osobním odběru v našem sídle,“ říká Markéta Švarcová.
Můžete se pustit do aukce
Starožitnosti a umělecká díla můžete na internetu i vydražit. Postup je podobný jako u klasické kamenné dražby. Zaregistrujete se a můžete přihazovat k ceně vyhlédnutého objektu. Počítač vám ukáže, jak dlouho ještě aukce potrvá, kolik lidí přihodilo a jaké částky. Jen je třeba ještě víc dbát na bezpečnost a nakupovat jen od prověřených prodejců. K tomu slouží na internetových dražbách odkaz „prodávající“. Uvidíte kolik obchodů už realizoval i kladné či záporné reakce předchozích zákazníků.
Jak poznat solidní internetovou galerii?
1. Galerie má vedle internetové adresy také reálné „fyzické“ sídlo, kam se může zákazník přijít na dílo podívat. Když takové místo nemá, měla by uvést alespoň telefonické spojení a adresu svého sídla, nikoli jen e-mail.
2.Na jejích internetových stránkách zjistíte, kdo za galerií stojí, to znamená jméno a kontaktní údaje o člověku, který ji provozuje.
3.Galerie se „nebojí“ zveřejnit svoji historii. Určitou známkou úspěchu a solidnosti je i délka doby, po kterou funguje. Pokud jde o mladou galerii, měli byste se z internetových stránek dozvědět údaje o jejích majitelích.
4.K dílům nežijících autorů, případně tam, kde lze obtížně ověřit pravost, má galerie k dispozici potvrzení pravosti od dvou až tří uznávaných kunsthistoriků.
5.Poskytne o tvůrci doplňující informace, například průřez jeho dílem, výstavy, publikace a podobně. Případně má tyto údaje umístěné přímo na webu.
6.Je dobré, když má širší okruh činností, třeba se podílí na autorských výstavách a své zákazníky o nich informuje. Může vydávat i časopis a podobně.
7. Pravidelně a často aktualizuje své webové stránky.
8.Ceny má přiměřené situaci na trhu. Ani vysoké, ani nízké.
9.Na webových stránkách má podrobně popsány obchodní podmínky včetně možnosti reklamace.
ZALOŽTE SI E-SHOP
