Neštěstí nechodí po horách! Buďte připraveni, pojistěte se ještě dnes. |
Pokud je člověk uznán invalidním, má automaticky nárok na invalidní důchod?
Ne, tak to není. Nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou. Vznik invalidity prvního, druhého nebo třetího stupně na základě posudku vydaného posudkovým lékařem okresní právy sociálního zabezpečení je samozřejmě nutnou výchozí podmínkou. Nicméně pro přiznání nároku na invalidní důchod je třeba získat také potřebnou dobu pojištění, která je stanovena zákonem o důchodovém pojištění.
Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje jedině v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, případně pokud jde o tzv. invaliditu z mládí.
Jestliže záleží na délce doby pojištění, znamená to, že mladí lidé, kteří byli pojištěni krátce, mají invalidní důchody nízké?
Tak to není. Pravidla pro výpočet invalidního důchodu jsou zákonem stanovena tak, aby mladí lidé nebyli kratší dobou pojištění poškozeni. Invalidní důchod se stejně jako jiné druhy důchodů skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná, bez ohledu na stupeň invalidity, a v letošním roce činí 3 270 korun. Procentní výměra invalidního důchodu je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na uznaném stupni invalidity.
K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním.
Pokud někdo nesplní podmínku potřebné doby pojištění a je uznán invalidním, co v takovém případě dělat?
V případě, že doba pojištění skutečně nebyla v potřebném rozsahu získána, invalidní důchod přiznat nelze. I tato nepochybně nepříjemná situace může nastat. Pokud občan zůstane zcela bez příjmu, je možné obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR poskytující dávky státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi.
Žadatelům, kteří pro nárok na invalidní důchod nesplnili podmínku potřebné doby pojištění lze rovněž doporučit, aby se obrátili s žádostí o konzultaci na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, která jim poskytne informace, jak si případně zajistit nárok na invalidní důchod doplacením chybějící doby pojištění.
Když je někdo minimálně jeden rok na „nemocenské“ a jeho zdravotní stav není příznivý, jak postupovat, aby takový člověk získal invalidní důchod?
Nárok na invalidní důchod není automatický, řízení o jeho přiznání se zahajuje výhradně na žádost občana. Pokud se někdo domnívá, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě, má právo podat žádost o invalidní důchod. Tyto žádosti sepisují okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště žadatele.
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku:
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem invalidity. Od 1. 1. 2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků. |
Co když žadatel není schopen vyřídit si žádost sám, jak to řešit?
Za občany, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat žádost o důchod, ji může podat jejich zástupce na základě udělené plné moci nebo jejich rodinní příslušníci, kteří k tomu potřebují písemný souhlas žadatele o invalidní důchod a potvrzení ošetřujícího lékaře, že žadatel není schopen podat žádost osobně.
Platí stále, že invalidní důchod může být plný nebo částečný?
Toto již neplatí. Od 1. ledna 2010 zákon o důchodovém pojištění termíny plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod nezná. Namísto těchto dvou dávek byla zavedena dávka pouze jedna, a to invalidní důchod. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod nyní rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.
Jaký je mezi jednotlivými stupni invalidity rozdíl?
Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Pokles o 35 % až 49 % znamená invaliditu prvního stupně, o 50 % až o 69 % invaliditu druhého stupně a o 70 % a více pak invaliditu třetího stupně.
Započítává se doba, po kterou se pobírá invalidní důchod, do nároku na starobní důchod?
Ano, ale jen v určitých případech. Pro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. lednem 2010 plného invalidního důchodu).
Pokud občan při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není výdělečně činný, respektive nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání těchto typů důchodů se mu nezapočítá do doby důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod.
To může mít dopad na budoucí starobní důchod?
Ano. Tato situace může negativně ovlivnit výši budoucího starobního důchodu a dokonce způsobit, že nárok na něj v budoucnu nevznikne, protože nebude získána potřebná doba důchodového pojištění. Lidem, kteří při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně nepracují, lze proto doporučit, aby se zaevidovali na úřadu práce, který bude nápomocen při zprostředkování rekvalifikace a vhodného zaměstnání.
Doba evidence u úřadu práce se v takovém případě v určitém stanoveném rozsahu započítává pro budoucí starobní důchod. Další možností je přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění.
Lze při pobírání invalidního důchodu pracovat, vydělávat si neomezeně a třeba i podnikat?
Je to možné, zákon nestanoví žádné omezení. Lidé, kterým byl přiznán invalidní důchod v kterémkoliv stupni, mohou i při výplatě tohoto důchodu podle svých možností a schopností pracovat. Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo jejich výdělkové možnosti. U lidí, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně zákon předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou pracovat tak, jak jim to zdravotní stav umožní.
Je třeba si uvědomit, že pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně není dobou důchodového pojištění ani náhradní dobou pojištění. Výdělečná činnost podléhající odvodům na důchodovém pojištění vykonávaná při pobírání tohoto důchodu tak zajistí, že toto období bude moci být započítáno pro budoucí nárok na starobní důchod.
Náleží invalidní důchod doživotně?
Nikoli. Přiznání invalidního důchodu, a to jakéhokoliv stupně, nemusí být vždy a u všech trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný a v průběhu času či v důsledku léčby mohou v určitých případech nastat změny. Zákon samozřejmě myslí i na situace, kdy se zdravotní stav objektivně zhorší a umožňuje podání žádosti o změnu výše invalidního důchodu. Poté následuje nové posouzení stupně invalidity na základě aktuálních lékařských zpráv a nálezů.
Jestliže příjemci invalidního důchodu vznikne nárok na starobní důchod, jak se to řeší?
Oba důchody brát nelze, jde o častý omyl. Pokud příjemce invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení podat žádost o starobní důchod. Jestliže vypočtený starobní důchod bude vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě náleží nadále invalidní důchod v původní výši.
Těm, kteří pobírají invalidní důchod v době, kdy dosáhnou 65 let věku, ho ČSSZ ze zákona automaticky změní na důchod starobní. Výše starobního důchodu zůstává při této změně stejná jako výše vypláceného invalidního důchodu. Toto pravidlo se týká všech stupňů invalidity.
Když někdo nesouhlasí se stanoveným stupněm invalidity či výší invalidního důchodu, má možnost se odvolat?
Proti samotnému posudku o uznání či neuznání stupně invalidity není možné podat samostatné odvolání. Posudek je základním podkladem pro vydání rozhodnutí ve věci žádosti o invalidní důchod. Teprve poté, kdy člověk obdrží rozhodnutí o invalidním důchodu, může podat proti němu námitky, a to písemně do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Jde o opravný prostředek v agendě důchodového pojištění. Při nesouhlasu s výsledkem námitkového řízení je pak možné podat soudní žalobu.
Příklad:Muži narozenému 15. 6. 1976 vznikl od 1. 2. 2019 nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Celou dobu od dosažení věku 18 let do vzniku nároku na invalidní důchod (od 15. 6. 1994 do 31. 1. 2019) pracoval, získal tedy 8 997 dní = 24 roků a 237 dní pojištění. Důchodového věku pro nárok na starobní důchod (65 roků) dosáhne 15. 6. 2041. Pro výpočet důchodu se zohlední také tzv. dopočtená doba, tedy doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, tj. (od 1. 2. 2019 do 14. 6. 2041), která činí 8170 dní = 22 roků a 140 dní. S dopočtenou dobou činí celková doba pojištění 17 167 dní, tj. 47 roků a 12 dní. Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění, tudíž 70,5 % (47 x 1,5). Z výdělků před vznikem invalidity (za roky 1995 – 2018) byl zjištěn osobní vyměřovací základ, ze kterého byl podle pravidel pro rok 2019 stanoven výpočtový základ ve výši 15 000. Z tohoto výpočtového základu činí procentní výměra invalidního důchodu 10 575 (70,5 % z 15 000). Celková výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně tedy činí 13 845 (procentní výměra 10 575 Kč + základní výměra 3 270 Kč). Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, činí 0,75 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění, tudíž 35,25 % (47 x 0,75). Celková výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně by při stejných parametrech (době pojištění 47 let a výpočtovém základu 15 000 Kč) činila 8 558 (procentní výměra 5 288 Kč +základní výměra 3 270 Kč). Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně, činí 0,5 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění, tudíž 23,5 % (47 x 0,5). Celková výše invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně by při stejných parametrech (době pojištění 47 let a výpočtovém základu 15 000 Kč) činila 6 795 (procentní výměra 3 525 Kč +základní výměra 3 270 Kč). Každý případ je samozřejmě individuální, detaily je možné probrat s pracovníky okresních správ sociálního zabezpečení, nebo se poradit v call centru České správy sociálního zabezpečení na telefonním čísle 800 050 248. zdroj: ČSSZ |
