Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku je přes 425 tisíc invalidních důchodců. Kdo je invalidou?

aktualizováno 
Těžký úraz nebo vážná nemoc, které člověka zcela nebo částečně vyřadí z pracovního života, mohou potkat každého. Bez ohledu na věk. Invalidita je jednou z životních situací, kterou upravuje zákon o důchodovém pojištění. Loni v Česku pobíralo Invalidní důchod 425 788 lidí.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Více než jedna čtvrtina příjemců invalidních důchodů jsou lidé ve věku do 44 let. Dokládají to čísla z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně bylo vypláceno celkem 163 920 a 71 031 osob pobíralo invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Nejvyšší podíl, to je téměř 45 procent (190 837 osob) činily invalidní důchody pro invaliditu třetího stupně.

Penzijní spoření

Spořte si na stáří už nyní. Vyberte si výhodné penzijní spoření.

„Smyslem invalidního důchodu je alespoň částečně nahradit příjem, o který člověk přijde kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu. Setkáváme se s tím, že kolem tohoto tématu panuje řada nejasností,“ říká ústřední ředitel ČSSZ Jiří Biskup, který odpovídá na další otázky.

Co je invalidita?
Invalidita je bezesporu složitá životní situace. Z pohledu zákona je definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotního stavu, a to alespoň o 35 procent. Podle míry poklesu pracovní schopnosti je rozlišována invalidita prvního, druhého a třetího stupně.
U I. stupně invalidity jde o pokles pracovní schopnosti minimálně o 35 procent, u II. stupně nejméně o 50 procent a u III. stupně invalidity minimálně o 70 procent.

Čtěte také

Kdo invaliditu posuzuje?
Invaliditu a její stupeň stanovuje posudkový lékař příslušné okresní správy sociálního zabezpečení podle příslušné právní úpravy. Invaliditu tedy neposuzuje ošetřující lékař ani specialista, tuto kompetenci má výhradně posudkový lékař.

Z čeho posudkový lékař vychází?
Při zjišťování invalidity vychází posudkový lékař ze zpráv a výsledků vyšetření ošetřujícího lékaře, odborných lékařů a popřípadě z výsledku vlastního vyšetření. Nehodnotí postižení nebo diagnózu, ale jejich funkční dopad na pokles pracovní schopnosti. Jinými slovy – posudkoví lékaři neposuzují nemoc samu o sobě, ale to, zda a jak omezuje schopnost pracovat. V potaz se bere také dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a druh předchozí vykonávané výdělečné činnosti.

Kdo může být posudkovým lékařem?
Posudkový lékař je odborníkem ve svém oboru stejně jako ostatní lékaři ve svých specializacích. Posudkové lékařství je specializovaný medicínský obor vyžadující znalost klinické medicíny včetně práva sociálního zabezpečení. Při posuzování zdravotního stavu se musí posudkový lékař řídit svými odbornými znalostmi a právními předpisy, aby peníze určené invalidním spoluobčanům nebyly zneužívány a dostali je ti, kteří je skutečně potřebují.

Kdy a jak žádat o invalidní důchod

Proč invalidita není zpravidla trvalý stav?
Přiznání invalidního důchodu, respektive uznání invalidity nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu. Ten není ve většině případů neměnný, může se v průběhu času zlepšit, ale i zhoršit. Proto posudkový lékař při posuzování invalidity stanovuje s ohledem na závažnost zdravotního postižení zpravidla i lhůtu kontrolní lékařské prohlídky. Pokud se zdravotní stav zhorší, může být uznán vyšší stupeň invalidity. K tomu může dojít jak při kontrolní prohlídce, tak na žádost občana, kterou může podat kdykoliv, domnívá-li se, že u něj došlo ke zhoršení.

S ohledem na vývoj lékařské vědy je ale také nepochybné, že medicína dokáže řadu onemocnění úspěšně léčit a zcela vyléčit, řadu handicapů lze účinně kompenzovat. Invalidní důchod má v těchto případech pomoci lidem překlenout dobu, než dojde ke zlepšení jejich zdravotního stavu a zvýšení pracovního potenciálu.

V praxi může docházet k tomu, že lidé nesouhlasí s posudkem posudkového lékaře. Jak mají postupovat?
Je třeba vědět, že tento posudek je jedním z podkladů, na jejichž základě je vydáváno rozhodnutí ve věci žádosti o invalidní důchod. Pokud s rozhodnutím vydaným na podkladě posudku posudkového lékaře žadatel nesouhlasí, dává mu zákon možnost se bránit, tedy podat proti rozhodnutí opravný prostředek.

Co to konkrétně znamená?
Řádným opravným prostředkem jsou v tomto případě míněny takzvané námitky, které je třeba uplatnit do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky je možné zaslat či odevzdat na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení nebo přímo na ústředí ČSSZ. V rámci řízení o námitkách se může občan domáhat i přezkoumání zdravotního stavu a důležité je, že se na řízení o námitkách nemohou podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se již účastnily řízení o vydání rozhodnutí občanem napadeného.

Co má občan dělat, když nebude souhlasit ani s výsledkem námitkového řízení?
Pokud občan nesouhlasí ani s rozhodnutím, které bylo vydáno v námitkovém řízení, může podat soudní žalobu. Posudek pro účely soudního řízení v takovém případě vypracovává posudková komise ministerstva práce a sociálních věcí.

Autor:


Nejčtenější

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

Pořídit si malou cukrárnu odradí i ty nejotrlejší, říkají podnikatelé

Ilustrační snímek

Dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu. Na to se musí...



KOMENTÁŘ: Zveřejňovat v inzerátech povinně výši mzdy je absurdní

Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire

Mají firmy v pracovním inzerátu uvádět výši mzdy, nebo je lépe příjem neuvádět? Na Slovensku nemají na výběr, u našich...

KVÍZ: Víte, jaká je životní úroveň v Česku a kdo je chudý?

Ilustrační snímek

Podle statistik snědli Češi loni v průměru přes 80 kilo masa a 84 kilo ovoce. Průměrnému Čechovi se také zvýšila mzda,...

Na splátku hypotéky padne průměrně 42 procent příjmů. A bude hůř

Ilustrační snímek

Pořídit si vlastní bydlení na hypotéku bude od 1. října výrazně složitější. Pro 13 procent Čechů jsou změny motivací...

Další z rubriky

Důchody v Česku: almužna pod tři tisíce, dvě penze přes sto tisíc

Ilustrační snímek

Průměrný český penzista pobírá nyní od státu měsíčně 12 347 korun, to je o 563 korun více než loni. Lidé, kterým stát...

Předčasný důchod má už 618 tisíc lidí. Téměř třetina bere pod 10 tisíc

Ilustrační snímek

Do předčasného důchodu loni odešlo 15 341 Čechů. Nenávratně krácený důchod tak má v Česku už 618 842 lidí a další si...

Miliony důchodců dostanou přidáno, od ledna se zvýší všechny penze

Ilustrační snímek

Čeští důchodci si v příštím roce polepší. Od lednové splátky roku 2018 se základní výměra důchodu zvýší o 150 korun,...

ČNB: Ať je koruna klidně slabší

ČNB: Ať je koruna klidně slabší

Kurzy.cz ČNB v srpnu podruhé v řadě zvýšila sazby, čímž je dostala nejvýše za skoro deset let a za stejnou dobu to bylo poprvé, ...

Najdete na iDNES.cz