Když se Klára seznámila s Dušanem, měli už oba nepříliš vydařené manželství za sebou a tak byli zpočátku docela opatrní. Pak si ale spočítali, že neustálé přejíždění z jednoho bytu do druhého je ztráta času, vést dvě domácnosti taky něco stojí a platit Klářin nájemní byt je zbytečné. A tak bylo rozhodnuto, Klára se nastěhovala do rodinného domku, který Karel zdědil po rodičích.
Splňte si své sny. Začněte investovat ještě dnes. Poradíme, jak. |
„Do domu už dlouho nikdo neinvestoval a bylo to na něm znát,“ vzpomíná Klára. Karel ale na opravy neměl, ještě splácel úvěr na rekonstrukci střechy „Dlouho jsem váhala a známí mě varovali, nakonec jsem si řekla, že pořídím jen to nejnutnější, a kdyby to náhodou mezi námi nedopadlo, nakoupené věci si vezmu,“ popisuje.
Jenže pořízení nové kuchyně znamenalo provést i kompletní rekonstrukci vody, odpadů i elektřiny. Stejně tak když se koupil nábytek do pokoje, chtělo to novou podlahu. Následoval rok spokojeného života, zařizování domku a plánování svatby. Pak se ale něco zvrtlo, idylka se vytratila a nakonec se oba domluvili, že se rozejdou.
Klára si rychle našla pronájem, když si ale přijela pro své věci, čekalo ji nemilé překvapení. „Na terase jsem měla sbalené kufry a můj expřítel pravil, že dům je jeho a já na nic nemám právo. Nedal mi dokonce ani můj notebook, “ líčí. „Já jsem spočítala, že jsem do jeho domu investovala tři sta tisíc. Všichni mi říkají, že když jsme nebyli manželé, nemám šanci, aby mi peníze vrátil, je to pravda?“ ptá se naše čtenářka.
Investici do majetku jiného můžete vymáhat
Podle advokáta ale paní Klára rozhodně bez šance není. „Má nárok jak na vrácení notebooku či zakoupeného nábytku, tak na výdaje, které vložila do rekonstrukce ve vlastnictví bývalého partnera. Optimální by bylo, kdyby se s ním dohodla na nějakém finančním vypořádání, v opačném případě se bude muset obrátit na soud,“ doporučuje advokát Kamil Tvarůžka.
Investice, které vložila do Karlova domu, může požadovat zpět z titulu bezdůvodného obohacení. Ještě před zasláním předžalobní upomínky a před podáním žaloby je ale nutné zaslat výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s jeho vyčíslením. Ale pozor, podle judikatury Nejvyššího soudu ČR se výše bezdůvodného obohacení nemusí rovnat výši škody, která poškozené straně vznikla, ale výši přínosu straně, která se obohatila.
„V praxi to znamená, že paní Klára sice může vyzvat a žalovat celkovou částku, kterou do domu partnera vložila, ale v případě, že to druhá strana u soudu namítne a rozporuje, bude muset být vypracován znalecký posudek na výši bezdůvodného obohacení,“ vysvětluje advokát.
Důležité je investice prokázat
„V případě konkrétních věcí, tedy nábytku a notebooku, jako je to v případě tazatelky, může žalovat na vydání věci, tady stačí, když prokáže její vlastnictví,“ říká Tvarůžka. I v tomto případě je nutné nejprve písemně vyzvat druhou stranu, aby sporné věci vydala.
Pokud nejsou k dispozici faktury či písemné doklady o vlastnictví k předmětným věcem nebo k investicím, je možné je prokázat za pomocí jiných důkazů, například výpověďmi svědků, výpisy z účtů apod.
„Je ale třeba si uvědomit, že platí princip volného hodnocení důkazů a bude tak záležet na přesvědčivosti svědků před konkrétním soudcem. Společní známí většinou v případě problémů okamžitě ztrácejí paměť nebo jsou před soudem nervózní a vlastnictví se po čase těžko prokazuje. Písemné doklady mají proto obvykle vyšší přesvědčivost,“ poukazuje advokát.
A tak pokud se nechcete dostat do podobné situace jako naše čtenářka, ošetřete veškeré případné investice do majetku druhého písemnou smlouvou a schovávejte si účty a faktury. Můžete tak předejít případným problémům v případě rozchodu.
