Investice na rok, či na pět? Není to jedno

Pro dobré složení investice je důležité správně si určit svůj investiční horizont. Jednodušeji: na jak dlouhou dobu chci peníze uložit.

Burza, makléř | foto: Reuters

Za jak dlouhou dobu budu své peníze zase potřebovat – třeba na opravu domu, přilepšení na důchod nebo financování dětí na školách, to by si měl předem každý investor promyslet velmi dobře. I když se to může zdát jednoduché, nejde o triviální záležitost.

Krátká investice? Buďte opatrní

Základní pravidlo je v podstatě jednoduché. Čím kratší čas tím opatrněji investujte. Chybu klient neudělá, jestliže dodržuje následující schéma: pro investování na dobu  kratší jednoho roku je dobré uvažovat jen o fondu peněžního trhu. Fond státních dluhopisů je rozumné nakoupit při investici alespoň na tři roky a 100% akciové portfolio by si měl pořídit jen ten, kdo peníze bude potřebovat nejdříve za pět let.

Existuje samozřejmě řada mezistupňů, kdy se dá portfolio „ušít“ na míru z různé kombinace všech tří uvedených druhů investic. Toto doporučení má své opodstatnění. Fondy peněžního trhu, dluhopisů a akcií se totiž velmi liší jak svým potenciálem zhodnocení, tak hlavně svou rizikovostí – kolísavostí. Zatímco investice do peněžního trhu by prakticky neměla nikdy poklesnout pod svou původní hodnotu, fond akciový může na ročním horizontu vykázat ztrátu i vyšší než 40 procent.

Pro představu, jaká je kolísavost jednotlivých druhů investic, uvádíme tabulku. Z ní lze hezky vidět, že jestliže investor nechce na ročním horizontu investováním o nic přijít, skutečně by měl volit peněžní trh. I dluhopisy mohou být totiž během jednoho roku ztrátové. Akcie na druhou stranu sice lákají nejvyššími zisky, ale v dobách nejhorších nevyrovnají ztrátu ani po pěti letech.

Dobu investování nepodceňujte

Jak to může dopadnout, podceníli klient délku investičního horizontu,
dokládají dva konkrétní příklady klientů. kterým se nezadařilo.

Klient bez finančních rezerv

Warranty a knock-out produkty: Obrovský zisk, nebo nic. Čtěte ZDE.

Klient plánoval investici na sedm let, byl přesvědčen, že prostředky bude opravdu potřebovat až poté. Zainvestoval tedy do evropských akcií. Psala se polovina roku 2002. Akciové trhy však klesaly a po dvou letech investor zjistil, že peníze potřebuje okamžitě. Rozbilo se mu auto a neměl nikde jinde peníze, za které by koupil jiné. Problém byl v tom, že investice se stále nacházela v „červených číslech“. K dnešnímu datu by sice vydělávala, ale to už nic nezmění na tom, že investor peníze vybral dřív a utrpěl ztrátu.

Příliš opatrný klient

Druhý příklad je opačný. Investor chtěl v polovině roku 2002 původně investovat jen na krátkou dobu, uvažoval o dvou letech. Proto zvolil portfolio konzervativní. Potom však peníze nepotřeboval, a investice pokračuje doposud, takže si klidně mohl dovolit více odvahy. Jinými slovy „podstřelil“ svůj investiční horizont a připravil se o vyšší zhodnocení.

Do které skupiny investorů patříte vy? Rádi riskujete, nebo je vaší prioritou jistota? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti