Podstatou investice je, že výsledek není jistý. Máte sice naději na slušný výnos, na druhé straně je však riziko ztráty. Abyste je eliminovali, musíte pro to něco udělat. Ta nejjednodušší varianta je věnovat čas a energii výběru dobrého poradce.
„Úspěch investice nespočívá ve výběru jednoho správného aktiva či cenného papíru, který je právě v kurzu, ale v rozložení rizika a výnosového potenciálu. A s tím by měl s ohledem na klientovy individuální možnosti pomoci dobrý správce,“ vysvětluje Štěpán Tvrdý z fondu NWD Global Multi Asset.
Základem je podle něho ignorovat „zaručená“ doporučení k investicím výhradně do určitého regionu či odvětví. Základní strategií je rozložit rizika všemi směry. Mezi akcie, dluhopisy, nemovitosti i zlato a využívat příležitosti domácí i zahraniční.
I když najdete správce, kterému důvěřujete, nemáte zcela vyhráno. Ani ten nejlepší poradce vám totiž nezaručí, že budete jen a jen vydělávat.
Cítíte se na víc? Učte se
Kdo chce být samostatný a osobně rozhodovat o tom, kam jeho prostředky míří, musí počítat s tím, že je to docela náročná práce. Investování rozhodně nejsou peníze zadarmo, jak by se možná mohlo zdát.
Nepřehlédněte |
Možností, jak se naučit investovat, je nespočet třeba na internetu. Začátečník, který nemá ekonomické vzdělání, se však v záplavě informací (mnohdy protichůdných) snadno ztratí. Pokud chcete znalosti získat „naživo“ a přitom solidním způsobem, můžete vyzkoušet třeba semináře, které každoročně pořádá zdarma Fio banka a které jsou určeny veřejnosti, nejen jejím klientům.
Na internetu také naleznete aplikace, které vám umožní „investování nanečisto“. Dostanete imaginární peníze a můžete si s nimi zkusit obchodovat. Výhodou je, že se naučíte pracovat s konkrétní aplikací, pochopíte poplatkovou politiku, zvládnete terminologii.
Ale pozor, i když se vám nanečisto daří, s opravdovými penězi je to úplně jiné. „Původem nejrozsáhlejších ztrát privátních klientů jsou totiž chybné kroky investorů. Nakupují, když je něco v kurzu, prodávají, když je nálada na trzích mizerná,“ doplňuje Štěpán Tvrdý. A jsou-li ve hře vlastní reálné peníze, chyby se dělají snáze, než když investujete s pocitem, že o nic nejde.
Když půjčíte přímo, můžete vydělat víc než v bance
V poslední době jsou módní projekty sdílené ekonomiky. I to je investice. Pro mnohé lidi má velkou výhodu, mají pocit, že jí rozumějí. Nemusí studovat výroční zprávy velkých firem, sledovat vývoje cen akcií, mezinárodní situaci. Ba dokonce to všechno nemusí řešit v angličtině. Prostě si jen vyberou, komu půjčí, a je to.
Vypadá to snadně a pro ty, kdo chtějí vydělat, je to hodně lákavé. Jaký je princip? Určitě jste zaregistrovali reklamy, kde lidé půjčují někomu jinému na novou koupelnu či karavan. A dostanou za to víc peněz, než kdyby své peníze uložili v bance, která by je někomu půjčila na novou koupelnu či karavan.
Zprostředkovatelé půjček mezi lidmi snižují provozní náklady a díky tomu slibují většinu zisku investorům. A skutečně, vyhlašované úroky patří k těm lepším: například Zonky inzeruje aktuálně průměrný úrok pro investory 7,08 procenta ročně. Konkurenční Bankerat dokonce ve statistikách uvádí průměrný úrok pro investory 39 procent.
Jenomže dovedete si představit, kdo je asi příjemcem půjčky s tak vysokým úrokem? Někdo, komu v bance nepůjčí a nejspíš neuspěl ani u „půjčovacích“ společností. A proč? Protože je u něho reálné riziko, že bude mít problémy se splácením.
Nedejte na dojemné příběhy
Velkou devizou tzv. P2P půjček (lidé lidem) je to, že nejsou anonymní. Tedy ona je to na jedné straně výhoda, na druhé straně riziko. „Investice by měly být o rozvaze, kreditu dlužníka a jeho schopnosti dluh splácet. Nebezpečím pro investorovy finance je to, že převáží emoce: například v podobě lákadla nerealisticky vysokého zhodnocení nebo lidských příběhů, které však nemusí být vždy úplně pravdivé,“ upozorňuje Miloš Filip z Generali Investments.
Investor má však šanci sám vyloučit žadatele, kteří mají přehnaná očekávání. Například studentka Julča, která si chce půjčit 120 tisíc korun na pět let s úrokem maximálně tři procenta a neuvádí, na co peníze potřebuje, bude mít nejspíš smůlu. Je příliš neurčitá, nabízí málo a jako studentka nedává moc záruk.
Na druhé straně třiadvacetiletý muž, který shání na půl roku 10 tisíc korun za 45 procent, by mohl některé investory na vysoký úrok nalákat. Když však uvede svůj měsíční příjem 45 tisíc korun, je to v celkovém kontextu také podezřelé. Proč by si s takovým platem musel půjčovat draze tak malou částku?
Raději půjčit více lidem trochu než jednomu hodně
Kdybyste nakupovali akcie, každý rozumný bankéř by vám doporučil, abyste nevložili všechny peníze do jedné firmy, ale ani do jednoho průmyslového odvětví. A podobné je to u půjček mezi lidmi.
Podle Martina Burdy z investičního fondu Sirius Investments je výhodou, že investice P2P nabízejí povinné rozložení rizik. Například právě Zonky neumožňuje investorům vložit do jednoho projektu víc než pět tisíc korun. Kdybyste se rozhodli zainvestovat 50 tisíc korun, musíte si pro půjčení vybrat minimálně 10 lidí. A že by nesplácel nikdo z nich? To by byla opravdu smůla. Banking online zase umožní půjčit jednomu žadateli i víc, celkovou investici však limituje částkou 500 tisíc korun.
Kdo se při výběru splete a narazí na dlužníka, který nebude splácet, může počítat s určitou administrativní podporou zprostředkovatele. Ale rozhodně nelze spoléhat na to, že by se za něj někdo soudil a peníze mu vymohl zpět. Půjčené finance nejsou nijak pojištěné, a to si člověk musí uvědomit dřív, než se do sdílené ekonomiky zapojí.
