V Černé Hoře jsem potkal investory z Ruska, Irska, Velké Británie a Německa, ale Čecha ani jednoho. Neměli by chybět v první řadě investoři do nemovitostí a bankovního sektoru. Například bankovní licenci zde získáte již s kapitálem ve výši 1,5 mil Eur. Po vstupu Černé Hry do EU si pak můžete otevřít expozitury po celé Evropě.
Do třetice bychom neměli chybět ani v oblasti cestovního ruchu, což je v současné době nejrychleji rostoucí sektor černohorského hospodářství. Investujete – li v Černé Hoře a zaměstnáte - li místní obyvatelstvo, získáváte okamžitě dva až tři roky daňových prázdnin.
Investujeme do nemovitostí
Nemovitosti v Černé Hoře můžete koupit, na rozdíl od Chorvatska, Srbska a Slovinska, bez omezení, a to jak jako soukromá osoba, tak i jako společnost. Založení společnosti s ručením omezením je v Černé Hoře otázkou 3 dnů, a to za cenu 1 000 Euro (konečná cena – vklad, poplatky a pracovní vízum). Po zaregistrovaní firmy není problém získat pracovní víza. Podle analytiků rakouských bank roční zhodnocení investic do nemovitostí činí v současné době 17 - 22% a je předpoklad udržet toto tempo ještě minimálně dva roky.
Orientační ceny nemovitostí
- byty od 20 000 Eur
- rodinné domy od 60 000 Eur
- vily od 220 000 Eur
- penzióny od 240 000 Eur
- hotely od 450 000 Eur
Doporučené lokality
Kupovat nemovitosti k rekreaci a investovat do cestního ruchu doporučujeme zejména v lokalitě od Budvy až po Bar. Jižněji (od Baru) převládá islámské obyvatelstvo.
Doprava do Černé Hory
Celý rok létá spoj Praha – Bělehrad – Podgorica. Z Podgorici do Budvy je to cca 40 km. V létě létají chartery do Tivatu, z něhož je do Budvy 20 km. Dalším možným spojem je letadlo Praha – Dubrovník a odtud 60 km do Budvy autem. Vstupním dokladem je platný pas. Vízum nepotřebujete.
Nabídka nemovitostí
Za své poslední návštěvy jsem navázal spolupráci s následujícími realitními kancelářemi, z jejichž nabídky si lze snadno vybrat:
Agencia Lutovac: http://www.lutovac-nekretnine.cg.yu
Agenija Kamin: http://www.kaminnekretine.com
Imperia Sekretine Budva: http://www.imperija.cg.yu
Agencia Nada: http://www.nekretine-nada.cg.yu
Agencia Bona Fides: http://www.bonafides.cg.yu
Inzertni časopis Oglasi: http://www.oglasi.com/?cat=2
Základní informace o Černé Hoře:
Úřední název: Republika Černá Hora (SČH - Srbsko a Černá Hora) Republika Crna Gora
Úřední jazyk: Srbština
Měna: EURO
Rozloha: 13.812 km²
Počet obyvatel: 648 000
Hlavní město: Podgorica s 159 000 obyvatel
Státní zřízení: republika
Nejvyšší představitel: prezident
Správní členění: 20 opštin
Černá Hora je prozatím součástí federace (SRJ). Federace se skládá ze svazových republik Srbska, Černé Hory a dvou autonomních oblastí, Kosova a Vojvodiny. Tento stav trvá od 11.4.1992, kdy se Jugoslávie prohlásila nástupcem bývalé socialistické Jugoslávie (FLRJ). V rámci svazové Jugoslávie má Černá Hora vysoký stupeň autonomie, v některých oblastech (měna, obchod, zahraniční politika) hraničící s faktickou nezávislostí.
Poloha: jihovýchodní Evropa, u pobřeží Jaderského moře, mezi Albánií a Bosnou a Hercegovinou
Přírodní podmínky: Převládá adriatické podnebí, na pobřeží horké, suché léto a podzim a relativně chladná zima s vysokou sněhovou pokrývkou. Hornaté vnitrozemí vykazuje mírnější podnebí.
Hospodářství:
průmysl: V Černé Hoře byly první kroky k industriální ekonomice provedeny až na přelomu 19. a 20.století. Balkánskou a vzápětí 1. a 2. světovou válkou bylo toto krátké období přerušeno a v intenzivní industrializaci pokračovalo za éry socialismu (elektrifikace, uhelné, železné a hliníkové doly, pily, textilní a tabákové manufaktury, obchodní loďstvo). Ztráta trhů po rozpadu bývalé Jugoslávie, zastavení privatizace a ekonomické sankce EU vsak prakticky černohorský průmysl zlikvidovaly. Největší příjmy tak plynou jednoznačně z turismu.
zemědělství: Černá Hora má jen malý zemědělský sektor, na horských pastvinách se chovají ovce a kozy, u pobřeží dovoluje středomořské klima pěstování oliv, citrusových plodů a rýže. Prosperující je pivovar v Nikšići, který má silného zahraničního vlastníka.
HNP na obyvatele: $ 3,000
nezaměstnanost: více než 40% (odhad 2004)
měna: 2 paralelní měny, euro a nový jugoslávský dinár (100 para).
(od roku 1992 jsou na zemi uvalené ekonomické sankce OSN)