Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potěmkinova příležitost: šest minusů pro investici do zlata

aktualizováno 
Zlato je věčné, tedy hned po diamantech, a nic ho nikdy nenahradí. Navíc je krásné, a když ho máte, máte své jisté. I proto je zlato dodnes jednou z nejpopulárnějších investic. Ale proč to není až takové terno, vysvětluje Martin Mašát, portfolio manažer Partners investiční společnosti.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zlato je uchovatel hodnoty, jeho cena nikdy neklesá, mohu na něm pouze vydělat. V krizích sek němu všichni uchylují. A když ho vlastním, mám něco opravdu luxusního a svým způsobem jsem bohatý. Asi takto znějí hlavní motivy všech, kteří uvažují o tom, že zlato je jednou z nejlepších možností, kam investovat své peníze.

A Češi na zlatou investici slyší. Z průzkumu projektu Dne finanční gramotnosti vyplynulo, že ho za nejlepší investici považuje skoro 20 procent Čechů. Ale jaká je realita, pokud si zlatou jako investici pořídíte?

1.Už při nákupu zaplatíte více

Otázkou číslo jedna je už samotný nákup. Mnoho agentur nabízí celé spektrum zlatých produktů. Ale při podrobnějším pohledu to není zadarmo. Aktuální cena zlata se totiž většinou pohybuje o několik procent níže než cena nakupované cihly.

Kolik vám mohou vynést investice?

S výpočtem vám pomůže online kalkulačka.

Proč tomu tak je? Prodejce musí reagovat na náhlé výkyvy celosvětových cen zlata, a proto musí mít rezervu, když zlato prodává. Ale to není jediný důvod, proč nakupujete dráž. Od čisté ceny zlata musíte odečíst poplatek za punc, za zdánlivě luxusní balení, za dovoz a zisk všech, kteří se na přípravě zlatého slitku podíleli. Po všech poplatcích se cena zlata může od té skutečné tržní lišit i o více než 10 procent.

Pokud investici do zlata srovnáte s obyčejným běžným účtem, tak na účet už dnes běžně vkládáte peníze bez poplatku a jedním kliknutím na internetu. Na rozdíl od zlata ale čekáte, že na běžném účtu nic nevyděláte. Jak je to tedy s výnosem?

2.Výnos? Záporný

Myšlenka, že zlato má pravidelný výnos kolem dvou, tří nebo dokonce deseti procent, je scestná. Pravidelný výnos zlata je totiž přinejlepším nulový. Dlouhodobě lze u komodit očekávat pouze růst o inflaci, kterou se centrální bankéři rozhodli udržovat kolem dvou procent.

Čtěte také

Nelze zapomenout ani na vyšší riziko, nižší likviditu a na náklady obchodů a průběžnou ztrátu z držby. To vše může stát investora do zlata i desítky procent. Aby se člověk nakonec dostal aspoň na hodnotu, kterou za zlato utratil, musí v tu chvíli cena zlata být razantně výše než při nákupu. A dostane se tak přinejlepším na nulu.

Pokud jste navíc zlato uložili například do trezoru, znamenalo to výdaje na jeho vybudování. Možností je také pronájem trezoru v bance, ale banka není charita, a uložení zlata tak bude něco stát. Držba zlata se tak prakticky dostává do záporného výnosu. A na ten asi žádný investor neslyší. Zlato tak prohrává i v porovnání s běžným účtem, kde se výnos běžně rovná nule.

3.Prodej znamená jen další náklady

Porovnávat investici s běžným účtem je sice zdánlivě absurdní, ale jen na první pohled. Ukáže se to, pokud se rozhodnete ke svým penězům dostat. U účtu jdete jednoduše k bankomatu, peníze si vyberete, můžete také zaplatit kartou, a to kdy chcete, kolik chcete, komu chcete a hlavně zdarma.

Ne tak u zlata. Když už se rozhodnete svůj poklad prodat, může se stát, že projdete větším martyriem než při jeho nákupu. Nejenže nemusí prodejce zrovna zlato vykupovat nebo ho vykupuje s velkou srážkou, ale ani nikdo jiný nemusí mít o vaši cihličku zájem. A když už ji někdo koupí, tak bude chtít potvrzení o ryzosti a za rychlé jednání bude chtít velkou slevu. Vaše ztráta nebude v jednotkách, ale opět v desítkách procent.

4.Také centrální banky sázejí na větší jistotu

Nezalekli jste se záporného výnosu, absurdně vysokých poplatků za obchod a stále cítíte investiční příležitost zlata. V čem? Přece v jeho vzácnosti. Je pravda, že zlata je omezené množství, což ale neznamená, že jeho cena poroste do nebe.

Martin Mašát (1977)

Martin Mašát, portfolio manažer Partners investiční společnosti
  • Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově.
  • Je držitelem titulu CFA (Chartered Financial Analyst) udělovaného CFA Institutem v USA.
  • Na finančních trzích se pohybuje 13 let.
  • V Partners se věnuje řízení investičního procesu a obchodování s cennými papíry včetně derivátů.

Je tomu stejně, jako u jiných komodit. Jestliže cena vyroste příliš, vymyslí vědci, jak vytěžit zlato z větších hloubek, ze starých počítačů, z již vytěžených hlušin či naleznou úplně nějaké nové metody. Příkladem mohou být ceny ropy na úrovni 110 dolarů za barel, které spadly na cca 25 dolarů, tedy o více tři čtvrtiny hodnoty. Ropa se totiž začala těžit ze zdrojů, jako jsou písky a břidlice.

Růst ceny může zabezpečit větší poptávka. Říká se, že například při krizích lidé kupují zlato. Ale realita je jiná. Ukazuje to například válka na Ukrajině, cena zlata zde neroste. Tato krize vedla jen k růstu cen nemovitostí v Londýně a zvýšila zisky výrobců zbraní. Jsou sice regiony jako Indie nebo Čína, kde je zlato populární, ale to je dáno specifickým přístupem k majetku.

Zlatu již nevěří ani centrální banky, které ho dříve preferovaly jako jeden z hlavních uchovatelů hodnoty. Pomalu, ale neustále se ho zbavují a současné zásoby v jejich trezorech jsou pouhým zlomkem objemu před několika desetiletími. Místo toho nakupují akcie, dluhopisy, protože to jsou investice likvidnější, méně rizikové a často výnosnější. Moderní finanční teorie nechává zlatu malou naději jen jako nástroji pro širší rozložení investic v portfoliích klientů. Zde mu přisuzují určitou malou váhu v řádu jednotek procent.

5.Cenové výkyvy aneb znalost meteorologie výhodou

Velkou nevýhodou zlata jsou značné výkyvy jeho ceny způsobené nejen změnou poptávky. Problémem je i nabídka. Stačí, aby více zapršelo a zlaté doly se zatopí. Cena zlata následně vzroste. Podobně může působit zemětřesení nebo nedostatek vody pro vyčištění zlatých rud. Kromě nejisté přírody mohou zasáhnout politické vlivy nebo pro těžbu nepříznivé ekologické posudky. Jde o rizika, s nimiž si následně malý investor neporadí.

Obecně je to jeden z hlavních důvodů, proč jsou investice do komodit rizikovější než do akcií a fondů. Jednotlivé firmy se mohou a často i musí proti mnoha rizikům pojistit a tím překlenout nepříznivé události, ať už jde o odstavení dolu, stávku, povodeň, výpadek čehokoliv. To komodity obecně nemohou, a proto jsou výkyvy jejich cen často mnohem větší než u akcií.

6.Diverzifikace zde nefunguje

Ruku v ruce s rizikovostí jde také diverzifikace a spolu s likviditou patří do svaté investiční trojice. Zlatu diverzifikace, tedy rozdělení investovaných peněz do více míst, zcela chybí. Pokud se zlato stane neoblíbené, nelze situaci ovlivnit a je třeba počítat ztráty. Jak příznivě funguje diverzifikace, ukazují investice do podílových fondů, které musí být rozložené do více akcií a případné problémy jedné firmy bývají vykryty zisky jiných. To je ostatně i výhoda fondů oproti investicím do jednotlivých akcií, u kterých opět hrozí specifická událost, která cenu konkrétní akcie může srazit. Může jít o špatné vedení, soudní pře či špatný produkt, například Samsung Note 7 (kvůli nestabilní baterii se tento telefon přestal vyrábět nedlouho po uvedení do prodeje).

Průměrný zisk firem se pohybuje v pozitivních číslech, jinak by všechny firmy zkrachovaly. Z dlouhodobých statistik víme, že kvalitní akcie nesou v průměru osm procent. Ale zlato samo o sobě nemá za cíl růst ceny či výplatu výnosu, a není proto důvod očekávat v dlouhém horizontu vysoké zisky.

Jistější cesta přes finanční trhy

Vyhnout se mnoha nepříjemnostem a zvláště poplatkům je možné pomocí investic do zlata přes finanční trhy. Zde lze přímo spekulovat na cenu zlata, a to bez výrazných poplatků a dodatečných nákladů. Náklady na nákup finančních instrumentů sledujících cenu zlata se pohybují v řádech desetin procent. Ale problém pravidelného nulového výnosu se tím nevyřeší. Stejně tak problém s nečekanými výkyvy cen, ať již ze strany poptávky či nabídky.

Proto i zde je nutná obezřetnost a opatrnost a vyplatí se pro tyto účely využít finanční odborníky a správce aktiv. Nejenže mají zkušenosti s danými instrumenty, ale jsou také pod dohledem státních orgánů, které finanční trhy regulují.

A jaký je současný zájem o zlato? Světová rada pro zlato vydala zprávu, že celosvětová poptávka po zlatě ve 3. kvartálu letošního roku klesla o 10 procent. Spotřebitelská poptávka po zlatých špercích, mincích a cihlách klesla o čtvrtinu.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Šéf banky JPMorgan: Bitcoin je podvod a držitelé utrpí velké ztráty
Šéf banky JPMorgan: Bitcoin je podvod a držitelé utrpí velké ztráty

Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon podrobil ostré kritice kybernetickou měnu bitcoin a ozna... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.