Zatímco v roce 1995 tři čtvrtiny lidí dávaly přebytečné peníze na vkladní knížky, v letošním roce je to už jen necelá polovina lidí. Opačně se vyvíjí ukládání peněz "do slamníku". Před pěti lety si peníze doma ponechávalo jen dvacet devět procent dotazovaných, podle květnového šetření už čtyřicet čtyři procent. "Myslím, že příčinou tohoto růstu je pokles důvěry lidí v banky po problémech, které některé ústavy v posledních letech měly," soudí hlavní analytik Raiffesenbank Ivo Nejdl.
Doma lidé podle mínění odborníků nechávají jen menší částky peněz, a to zejména kvůli náhlé finanční potřebě. "Mám v hotovosti vždycky alespoň pět tisíc korun pro případ, že by naše staré spotřebiče dosloužily a bylo nutné narychlo koupit nové," potvrzuje Helena Novotná z Prahy.
Výrazně vzrostl zájem investorů o stavební spoření - má ho jedenačtyřicet procent lidí, zatímco v roce 1995 jich bylo jen osmnáct procent. "Ukazuje se, že se dlouhodobě mění vztah české populace k otázce bydlení. Lidé, jak vyplynulo i z dalšího specializovaného výzkumu Bydlení v České republice, považují jeho zajištění za soukromou věc, a ne záležitost státu," vysvětluje Pavel Dokulil ze společnosti TNS Factum. Podle analytika Ivo Nejdla je hlavním důvodem růstu obliby stavebního spoření jeho bezrizikovost při vysokých výnosech, a navíc možnost získat úvěr.
Jedna pětina dotazovaných investuje do životního a penzijního připojištění a odborníci očekávají díky daňovým zvýhodněním ještě výraznější vzestup zájmu o pojištění.
Deset procent lidí nakupuje nemovitosti, tyto investice jim však podle Pavla Dokulila neslouží jako prostředek ke zhodnocení peněz, ale řeší jimi svoji bytovou potřebu.
