Investiční styly slavných manažerů

Při investování do akcií a fondů, ať už jde o „value investing“ nebo „growth investing“, případně jejich kombinaci, existuje nespočetně mnoho různých investičních stylů. Kvůli lepší názornosti, jak funguje výběr akcií v podílovém fondu, uvádíme některé styly nejznámějších investorů - B. Grahama, P. Lyncha, W. Buffeta a W. O‘Neila.

Předchozí článek
S jakou strategií vyděláte nejvíce naleznete ZDE

 

Benjamin Graham

Hodnotový přístup dnes využívá mnoho manažerů portfolia i individuálních investorů. Jeho myšlenky byly poprvé zformulovány před více než 60 lety Benjaminem Grahamem v jeho knize „Inteligentní investor“. Jeho investiční filozofie je založena na následující myšlence: investovat do akcií společností na základě jejich vnitřní hodnoty odvozené od aktiv, zisků, dividend, finanční síly, stability a kvality managementu společnosti. Graham rozděloval investory do dvou skupin: defenzivní (pasivní) a agresivní (podnikaví) investoři. Nejde o rozdělení podle jejich ochoty riskovat, nýbrž podle jejich „úsilí a ochoty“ věnovat se investování. Příkladem defenzivního investora je lékař, který nemá čas věnovat se procesu investování a příkladem agresivního může být mladý podnikavý člověk, zajímající se o finance. Pro defenzivní investory zúžil prostor výběru akcií na společnosti s vysokými dividendami a pro agresivní prostor neomezil.

 

Kritéria výběru akcií podle Grahama:

• vyloučit malé společnosti s ročními tržbami méně než 100 mil. USD v oblasti průmyslu a 50 mil. USD v oblasti veřejných služeb (při růstu 5 % to dnes je cca 430 mil. USD a 220 mil. USD);

• silné finanční ukazatele: pro průmyslové společnosti – ukazatel běžné likvidity by měl být alespoň 2 a dlouhodobé dluhy by neměly převyšovat čistá běžná aktiva; pro společnosti v oblasti veřejných služeb by dluhy neměly být 2× vyšší než vlastní kapitál; pro agresivních investory uvolnil některá kritéria: ukazatel běžné likvidity by měl být alespoň 11 a dluhy by neměly převyšovat víc než 110 % čistých běžných aktiv;

• kladné zisky za období nejméně posledních 5 let;

• nepřerušené vyplácení dividend za období nejméně posledních 20 let;

• zvýšení zisku na 1 akcii (tzv. EPS) nejméně o jednu třetinu za období 10 let (průměrné roční zvýšení o 2,9 %);

• poměr mezi aktuální cenou akcie a průměrným ziskem na 1 akcii za poslední 3 roky (EPS) by neměl být vyšší než 15;

• poměr mezi aktuální cenou akcie a účetní hodnotou by neměl být vyšší než 1 ½.

 

Peter Lynch

V letech 1977 až 1990, kdy byl Peter Lynch (1944) manažerem fondu Magellan Fund, patřil fond k nejlepším akciovým fondům na světě. Na začátku jeho správy byly aktiva fondu 20 mil. USD a v době, kdy Lynch odešel do důchodu (v r. 1990) to bylo již 14 miliard USD a fond měl více než milion akcionářů. Lynchova investiční fi lozofi e se dá charakterizovat takto: investovat do akcií polečností, u kterých jsou očekávání o budoucím růstu dobře podložena (tj. investovat do takových společností nebo průmyslů, které investor dobře zná a zná tedy i faktory, které mohou cenu akcií ovlivnit) a kupovat tyto akcie za rozumnou (přiměřenou) cenu („Najít dobrou společnost je jen polovina boje, koupit akcie této společnosti za

Hledáte informace o podílových fondech? Navštivte sekci věnovanou právě fondům - domácím i zahraničním

rozumnou cenu je druhá polovina“.) Lynch je „story“ investor, tedy jednoduše řečeno, kupuje akcie takových firem, které v sobě skrývají vnitřní potenciál budoucího ekonomického růstu. Lynch v podstatě neomezuje celkový prostor výběru akcií.

 

Kritéria výběru akcií podle Lyncha:

• meziroční změny zisků: zaměřuje se na stabilní, konzistentní a růstový trend;

• poměr P/E akcie oproti jeho historickým průměrným hodnotám by měl být nižší;

• poměr P/E akcie oproti poměru P/E průmyslového odvětví by měl být nižší;

• poměr mezi hodnotou P/E akcie a hodnotou růstu zisků by neměl být vyšší než ½;

• silná rozvaha společnosti, s nízkými hodnotami zadluženosti vlastního jmění, zejména bankovních úvěrů;

• vysoké hodnoty čisté hotovosti (net cash) na 1 akcii;

• dividendy a výplatní poměr: investoři, kteří vyhledávají společnosti s dividendami, by se měli zaměřit na akcie společností s nízkým výplatním poměrem (zisk na 1 akcii/dividenda na 1 akcii) a dlouhou historií (20 až 30 let) vyplácení rostoucích dividend;

• zásoby: zejména v případě cyklických akcií, je varovným signálem hromadění zásob, hlavně pokud zásoby rostou rychleji než tržby.

 

Warren Buffet

Snad nejznámějším investičním guru dneška je Warren Buffet (1930), který se díky své vynikající dlouholeté dráze investora dostal na přední příčky nejbohatších Američanů. Buffet je často srovnáván s Grahamem (studovali spolu a byli dlouholetými přáteli), ale jeho investiční styl je přizpůsoben nesčetnému množství jeho zkušeností jako i stylů jiných investorů. Buffetovu investiční filozofi i lze popsat takto: investovat do akcií podle jejich vnitřní hodnoty, která je odvozená od schopnosti společnosti produkovat zisk a dividendy v průběhu dlouhého období. V centru Buffetovy pozornosti jsou akcie, kterých vnitřní hodnota roste a které on může koupit za ekonomicky výhodnou cenu – definovanou jako roční výnos nejméně 15 % za období nejméně 5 až 10 let. Buffet se při výběru akcií neomezuje jen na určité akcie. Ovšem vzhledem k charakteru jeho investiční politiky musí akcie existovat déle, a tedy mít historii.

 

Kritéria výběru akcií podle Buffeta:

• investování do akcií společností s monopolním postavením, tj. takových společností, které produkují „jedinečný produkt nebo službu“ a mají tedy monopolní postavení na trhu (např. jsou držitelem patentu nebo značky), Buffet preferuje takové společnosti, které jsou v „čitelném odvětví“, které je možné snadno analyzovat (tedy kupuje jenom to, čemu rozumí) a které jsou schopny přizpůsobit ceny inflaci (vzhledem ke svému jedinečnému tržnímu postavení, mohou monopolní společnosti upravit ceny produktů bez toho, aby zaznamenaly větší pokles tržeb);

Vvzkoušejte si investování na vlastní kůži! V Investiční hře investujete bez rizika na největších amerických trzích s nejčerstvějšími cenami akcií. Nejlepší vyhrají ceny za 250 000 Kč

• silný růstový trend zisků;

• konzervativní financování;

• konzistentní vysoký růst rentability vlastního jmění;

• vysoká hodnota nerozděleného zisku;

• nízké provozní náklady;

• profitabilní využití nerozděleného zisku.

Stejně jako v případě investičního stylu Lynche, tak i Buffetova metoda je kombinací hodnotového a růstového přístupu při investování do akcií.

 

William O‘Neil

Investiční strategie O‘Neila patří spíše k růstově-orientovaným stylům. V jeho knize „Jak vydělat peníze na akciích: Úspěšný systém v dobrých a špatných časech“ vysvětluje svůj systém takto: investovat do akcií společností, jejichž ceny rostou díky příznivým fundamentálním faktorům společnosti a odvětví (jako například rostoucí zisky díky novým produktům a službám), a dále díky příznivým technickým faktorům týkajícím se ceny a nabídky i poptávky po akciích. Celkový výběrový prostor je zaměřen na hlavní burzy jako NASDAQ s tím, že akcie menších firem jsou podle O‘Neila příznivější – vzhledem ke skutečnosti, že většina inovací přichází od malých a středních firem (a tam směřuje jeho investiční filozofie). Jaká jsou jeho kritéria výběru akcií?

Předchozí díly seriálu o podílových fondech naleznete zde:

1. díl: Jak vydělávat s podílovými fondy

2. díl: Riziko a výnos - dají se od sebe oddělit?

3. díl: Jak si vybrat nejlepší fond

4. díl: Jak odhadnout nejlepší zhodnocení

5. díl: Specializace slibuje zisk

6. díl: Jaká strategie je nejlepší

Příští díl bude na téma: Jak zvládnout medvědí trh

 

Kritéria výběru akcií podle O‘Neila:

• zisk na 1 akcii (EPS) za poslední čtvrtletí o 18 až 20 % vyšší než EPS za stejné čtvrtletí v předchozím roce;

• významný růst ročního EPS za posledních 5 let (25 % až 50 % ročně);

• nové produkty nebo služby nebo nový management společnosti, který poskytuje nové inovace a ceny akcií dosahují nové vrcholy;

• malý nebo rozumný počet akcií v oběhu – vytvářející nákupní tlak na začátku růstu ceny akcií;

• akcie by měly mít vysoký relativní poměr mezi jejich cenou a cenou jiných akcií;

• malý počet institucionálních vlastníků s dobrým „renomé“.

 

K dalším populárním investičním stylům patří investiční přístup podle J. P. O‘Shaughnessy, který ve své knize: „Jak pracuje Wall Street: Příručka k nejlepším investičním strategiím všech dob“ popisuje množství hodnotově a růstově orientovaných investičních strategií. Na tomto místě stojí za povšimnutí jeho argumentace, podle které „…mnoho neúspěchů investorů při investování do akcií je zapříčiněno skutečností, že při něm nepoužívají disciplinovaný (systematický) přístup…“.

 

Výběr investičního stylu, to znamená zaměření příslušného fondu, je rozhodující pro vaše výnosy a samozřejmě i pro riziko, které jste ochotní tolerovat. Protože způsobů jak investovat je velmi mnoho, také podílových fondů (a tedy i vašich možností) je velmi mnoho.

 

Podle čeho si vybíráte podílový fond? Zajímáte se o jeho investiční strategii, nebo se orientujete podle jiných kritérií. Jaký je váš investiční styl?

 


Úryvek je z knihy "FONDY - jak vydělávat pomocí fondů" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Účetnictví bank a finančních institucí 2003
Pohledávky - vzory smluv a podání
Mzdové účetnictví 2003