Časování a oceňování musí být používáno zároveň

Časování a oceňování musí být používáno zároveň

Investor i spekulant musí věnovat pozornost předpovědím o vývoji trhu

  • 1
Chcete-li využít opakujících se pohybů tržních cen akcií, máte na výběr dva způsoby, načasování (timing) a oceňování (pricing). Načasováním rozumíme snahu investora nakupovat nebo držet akcie, když očekává budoucí růst, a prodávat nebo nenakupovat v době, když se očekává pokles. Oceňováním rozumíme snahu nakupovat akcie, když je jejich tržní cena pod úrovní jejich skutečné hodnoty, a prodávat je, pokud je jejich tržní cena nad úrovní této hodnoty.

Do té míry, do které jsou investorovy prostředky umístěny v kvalitních obligacích relativně krátkodobé splatnosti - řekněme sedm a méně let – nebude investor příliš ovlivňován změnami tržních cen, a nemusí je tedy brát v úvahu. (To platí také pro investice do amerických spořicích obligací, které lze kdykoliv odprodat za cenu nákladů nebo i vyšší.) Avšak v případě obligací s delší splatností lze očekávat relativně širší výkyvy cen v průběhu jejich životnosti. U běžných akcií lze pak fluktuaci cen v horizontu několika let očekávat s naprostou jistotou.

Investor by měl být seznámen se všemi těmito možnostmi a měl by být na ně připraven jak finančně, tak psychologicky. Jistě bude chtít získat z pohybu tržních cen výhody – ať již ve formě růstu hodnoty jeho cenných papírů v průběhu času, nebo prostřednictvím nákupů a prodejů při výhodných cenách.

V sérii článků z knihy nejvýznamnějšího investičního poradce 20. století se dozvíte od nejzasvěcenějšího "guru investování", jak se jako investor, makléř nebo investiční poradce vyhnete závažným chybám a jaké dlouhodobě úspěšné strategie při investování uplatnit.
Aniž by měl nějaké vzdělání v oboru ekonomie nebo financí, stal se brzy Benjamin Graham nejen úspěšným investorem a portfolio manažerem, ale také předním teoretikem. Jestliže řada věcí, která je napsána ve financích, zní často po několika měsících či dokonce týdnech poněkud hloupě, Grahamovy zásady publikované před mnoha desetiletími jako by časem získávaly ještě více na síle a pravdivosti
.

Tyto zájmy investora jsou zcela nevyhnutelné a dostatečně legitimní. Avšak existuje zde velké nebezpečí, že tržní pohyby zavedou investora na cestu spekulace. Říci vám, abyste nespekulovali, je velice jednoduché. O mnoho těžší pro vás bude řídit se naší radou. Zopakujeme, co jsme řekli na začátku: chcete-li spekulovat, dělejte tak s otevřenýma očima, při plném vědomí, že nakonec můžete přijít o všechny peníze; stanovte a neporušujte limity prostředků určených ke spekulaci a zcela je oddělte od fondů, které chcete investovat.

Nejprve se budeme zabývat důležitější otázkou cenových změn u běžných akcií a později se podíváme do oblasti obligací.

Tržní fluktuace jako základ pro investiční rozhodování
Jelikož jsou běžné akcie, dokonce i ty vysoce kvalitní, vystaveny velkým a opakujícím se pohybům tržních cen, měl by se inteligentní investor vážně zajímat o možnosti, jak těchto kyvadlových výkyvů využít. Jsou dva způsoby, jakými se o to může investor pokusit: prvním z nich je tzv. načasování nebo časování (timing) a druhým je oceňování (pricing).

Načasováním rozumíme snahu investora předpovídat události na akciovém trhu – to znamená nakupovat nebo držet akcie, když očekává budoucí růst, a prodávat nebo nenakupovat v době, když se očekává pokles.

Oceňováním rozumíme snahu nakupovat akcie, když je jejich tržní cena pod úrovní jejich skutečné hodnoty, a prodávat je, pokud je jejich tržní cena nad úrovní této hodnoty. Poněkud méně ambiciózní formou oceňování je prostá snaha mít jistotu, že kdykoliv nakupujeme, neplatíme za akcie příliš mnoho. Tento způsob může být dostačující pro opatrného investora, jenž klade důraz na dlouhodobost svých investic; ale ve své podstatě představuje nezbytné minimum pozornosti k úrovním tržních cen.

Jsme přesvědčeni, že inteligentní investor může dosáhnout uspokojivých výsledků z obou forem pricingového přístupu. Podobně jsme si také jisti, že bude-li investor klást důraz na časování ve smyslu předpovídané budoucnosti, skončí jako spekulant i s odpovídajícím finančním výsledkem. Začátečníkovi se toto rozdělení může zdát poněkud nejasné a ani na Wall Street není běžně přijímáno. V praxi, nebo alespoň tak jsme o tom zcela přesvědčeni, jsou makléři i investiční poradci bezvýhradně oddáni principu, že jak investoři, tak spekulanti s běžnými akciemi by měli věnovat významnou pozornost předpovědím vývoje tržních cen.

"Inteligentní investor" je daleko nejlepší kniha, která kdy byla o investicích napsána. Je to jedna z nejčtenějších publikací svého druhu, ale také paradoxně v praxi snad nejvíce ignorovaná. Taková už je lidská povaha. Jednoduché věci se snažíme dělat složitě.

Čím dále se člověk ocitne od Wall Street, tím větší budou jeho pochyby vůči skutečnému fungování tržních předpovědí nebo principu timingu. Investor bude jen stěží schopen vzít v úvahu bezpočet předpovědí, které se téměř denně objevují v tisku nebo které může kdykoliv na požádání získat. Nicméně i přesto jim v mnoha případech věnuje pozornost, a dokonce podle nich jedná. Proč? Protože je neustále přesvědčován, že je pro něj nadmíru důležité, aby si vytvořil nějaký názor na budoucí vývoj akciového trhu, a protože cítí, že předpověď makléře nebo investičního poradce je spolehlivější než jeho vlastní.

Nemáme tolik prostoru, abychom se podrobně zabývali výhodami a nevýhodami tržních předpovědí. Této oblasti je věnována spousta vědeckého zkoumání a bezpochyby existují lidé, kteří mohou vydělávat peníze jako dobří analytici akciového trhu. Avšak je zcela absurdní se domnívat, že by tržními předpověďmi dokázala vydělat peníze široká veřejnost. Protože kdo bude nakupovat, když se široká veřejnost na určitý signál pustí do prodeje svých akcií se ziskem?

Pokud se vy, vážení čtenáři, chystáte zbohatnout v průběhu několika let následováním nějakého systému nebo mistrovstvím v tržních předpovědích, musíte si uvědomit, že se budete snažit o to, o co se snaží bezpočet jiných, a abyste vydělali peníze, budete to muset udělat mnohem lépe než obrovské množství vašich konkurentů na trhu. Neexistuje jediný logický nebo jiný důvod se domnívat, že typický nebo průměrný investor dokáže předpovědět budoucí pohyby trhu úspěšněji než široká veřejnost, jejíž je on sám součástí.

Existuje zde jeden aspekt investiční filozofie timingu, který, jak se zdá, unikl veškeré pozornosti. Časování má obrovskou psychologickou důležitost pro spekulanty, neboť ti chtějí vydělat své peníze co nejrychleji. Myšlenka, že by měli čekat rok, až se akcie pohnou nahoru, je pro ně zcela nesnesitelná. Avšak pro investora nemá délka čekání až tak velký význam. Jakou výhodu má pro investora situace, kdy nechává své peníze ležet ladem do doby, než obdrží nějaký (pravděpodobně) důvěryhodný signál, že přišel čas nakupovat? Této výhody dokáže využít pouze tehdy, když se mu podaří prostřednictvím vyčkávání nakoupit akcie za cenu o tolik nižší, aby dokázaly vykompenzovat ztráty plynoucí z ušlých dividend. To znamená, že timing nemá pro investora žádnou skutečnou hodnotu, pokud se nekryje s principem pricingu – tj. pokud mu neumožňuje znovu nakoupit jeho akcie za podstatně nižší cenu, než byla jejich původní prodejní cena.

V tomto ohledu měla slavná Dowova teorie pro načasování nákupů a prodejů cenných papírů velice neobvyklý historický vývoj. Ve stručnosti shrnuto, uvedená metoda generuje signály pro nákup na základě zvláštního druhu „průlomu“ průměrných cen akcií v rostoucí fázi trhu a z podobného typu průlomu v klesající fázi generuje signály pro prodej. Kalkulované – tedy nikoliv nezbytně skutečné a někým realizované – výsledky použití této metody představují téměř nepřerušenou řadu zisků pro období od roku 1897 až do počátku šedesátých let. Praktická hodnota Dowovy teorie by byla na základě těchto výsledků zjevně nepopiratelná; pochybnosti by se mohly týkat pouze spolehlivosti vykázaných „výsledků“ vzhledem k tomu, že není jasné, co by následovatelé Dowovy teorie ve skutečnosti provedli s trhem, respektive jaký dopad by měla praktická aplikace této teorie na trh.

Podrobnější studie hodnot akciového trhu ukazují, že kvalita výsledků dosahovaných pomocí Dowovy teorie se radikálně změnila po roce 1938 – několik let poté, co danou teorii začali na Wall Street brát vážně. Mezi významné úspěchy této teorie patří například indikace prodeje akcií při hodnotě indexu 306 bodů, přibližně měsíc předtím, než došlo ke krachu na burze v roce 1929, nebo signály, které chránily investory před dlouhým medvědím trhem až do doby, než se věci začaly lepšit, což bylo v roce 1933 při úrovni indexu 84 bodů. Avšak od roku 1938 fungovala Dowova teorie spíše tak, že při příznivých úrovních trhu pro nákup investory odrazovala a naopak v době vysokých cen je k nákupům stimulovala. Za toto třicetileté období bylo možno dosáhnout jednoznačně lepších výsledků investováním do celého trhu prostřednictvím indexu DJI.

Dle našeho názoru, který zakládáme na hlubokém zkoumání tohoto problému, není změna ve výsledcích Dowovy teorie náhodná. Představuje neodmyslitelnou vlastnost předpovědí a strategií obchodování v oblasti financí a podnikání. Strategie obchodování získávají na důležitosti a své příznivce tím, že velice dobře fungují po určité časové období, nebo někdy pouze tím, že byly věrohodně přizpůsobeny statistickým datům z minulosti. Čím častěji jsou tyto strategie používány, tím více se snižuje jejich spolehlivost.

To se děje ze dvou hlavních důvodů: za prvé, budoucnost přináší nové situace, kterým starý vzorec nebo strategie již prostě nevyhovují. Za druhé, na akciovém trhu platí, že popularita teorie obchodování má sama o sobě vliv na chování trhu, čímž v dlouhém období snižuje schopnost dané teorie generovat zisk. (Popularita tak významného fenoménu, jakým byla Dowova teorie, je sama sebe ospravedlňující, neboť dokázala pohnout s trhem nahoru nebo dolů jenom tím, že její následovatelé začali nakupovat nebo prodávat na základě signálu, který jim teorie vyslala. „Davová psychóza“ tohoto druhu je pro investora samozřejmě spíše nebezpečím než výhodou.)

Cílem tohoto revidovaného vydání Inteligentního investora je aplikovat Grahamovy myšlenky na podmínky současných finančních trhů a přesto nechat jeho původní text v nedotčené podobě (s výjimkami poznámek pod čarou uváděných pro vysvětlení). Po každé Grahamově kapitole následuje komentář. V těchto průvodcích čtenáře po původním textu jsou uváděny i současné příklady, na kterých je nejlépe možné pozorovat jak aktuální  a jak osvobozující  zůstávají Grahamovy zásady i v současnosti.

Úryvek je z knihy
"Inteligentní investor"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz