Domácnosti a instituce měly k poslednímu září loňského roku zainvestováno v domácích a zahraničních fondech kolektivního investování nabízených v České republice 469,9 miliardy korun. Od začátku roku 2017 majetek ve fondech zaznamenal nárůst o 39,8 miliardy, tedy o 4,26 %. Tato čísla zveřejnila Asociace pro kapitálový trh, podle níž už každý sedmý Čech investuje do fondů.
Splňte si své sny. Začněte investovat ještě dnes. Poradíme, jak. |
Nejaktivnější jsou singles. „Každý pátý single investuje do podílových fondů, zatímco ve skupině lidí žijící s partnerem nebo v rodinném kruhu má v majetku podílové fondy jen 13 procent osob. A vedle toho dalších 11 procent singles má v plánu si nějakou formu investic pořídit, zatím u osob bydlících v širším kruhu je to jen sedm procent,“ prozrazuje čísla z průzkumu Poštovní spořitelny její ředitel Přemysl Hanzelka.
Zajímavé je, že ačkoliv většina singles nemá problém vyjít s měsíčním příjmem, ostatní finanční nástroje zas až tak v oblibě nemá. „Penzijní připojištění má 54 procent osob žijících s partnerem nebo v rodinném kruhu, ze singles je to jen 44 procent. Spořící účet má 38 procent osob žijících s partnerem nebo v rodinném kruhu, ze singles je to jen 32 procent,“ doplňuje Přemysl Hanzelka.
Martina z Prahy, která žije sama, penzijní připojištění má, protože jí přispívá zaměstnavatel. Nicméně spořící účet už nechce. „Už moc nevynášel. A protože mi na běžném účtu zůstávaly dlouhodobě celkem vysoké částky, poradili mi v bance, abych začala investovat. Takže posílám pravidelně již několik let pár stovek korun do podílových fondů. Nakoupila jsem fondy za pár desítek tisíc, a protože jsem ale na peníze dost opatrná, tak mám takový mix z dalších fondů. Pro mne je to dlouhodobá investice, ale i tak jsem s výnosem spokojená,“ dodává pětatřicetiletá žena.
Podle odborníků je v současnosti situace pro investování do podílových fondů vhodná a i předpokládaný vývoj na finančních trzích je příznivý. Pro klienty, jako je Martina, tedy s dlouhodobějším investičním horizontem, doporučují pravidelné investování, protože se tím lépe vyhnou kolísání na trzích a nemusejí soustavně sledovat ceny.
Singles nejsou jen mladí
Průzkum Poštovní spořitelny také vyvrátil tradiční představu o takzvaných singles, tedy mladých lidech, kteří odmítají závazky a užívají si života. Zjistil totiž, že mezi lidmi ve věku od 25 do 34 let je singles nejméně.
„Máme tendenci vnímat singles jako lidi, kteří jsou mladí a rozhodli se odložit založení rodiny na později. Čísla z našeho průzkumu nám ale odhalila, že ve věkové kategorii mezi 25 a 34 lety je singles nejméně. U nejmladších dospělých a seniorů můžeme větší počet jednočlenných domácností chápat jako něco přirozeného, ale překvapilo nás, že svůj domov s nikým nesdílí více než čtvrtina Čechů ve středním a pokročilém věku,“ uvádí Přemysl Hanzelka.
Ve věku od 35 do 44 let je singles 25 procent Čechů, ve věku od 45 do 54 let je jich dokonce 28 procent. Výrazně více jich žije ve velkých městech. V sídlech nad sto tisíc obyvatel nežije ani s partnerem, ani s rodiči celá třetina obyvatel. V nejmenších obcích žije bez partnera jen 14 procent lidí.
Podle odborníků není rozhodnutí žít sám vždy dobrovolné. „Valná většina lidí, kteří žijí sami, říká, že sami žít nechtějí. Jen je zkrátka těžké najít vhodného partnera, který by měl stejné priority, hodnoty a cíle. Nároky na partnera, sebe i životní styl jsou tak vysoké a pevně stanovené, že není snadné najít vhodný protějšek. Většina singles pak zastává teorii, že raději budou žít sami, než aby posouvali limity nebo žili s někým, kdo není podle jejich představ,“ vysvětluje psycholožka Kristýna Zavadilová.
