Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak a komu se vyplácí mzda?

aktualizováno 
V některých případech jsou pracovníci rádi, že vůbec nějakou mzdu dostanou, a už ani nepátrají, zda měla zpoždění, či je vyplácena v souladu se zákonem. Problémy mohou nastat, když si mzdu nemůže vyzvednout sám zaměstnanec, ale pověří někoho jiného. Jaká pravidla musí být vlastně při výplatě mzdy dodržena?
Mzda se vyplácí na pracovišti zaměstnanců v pracovní době v den, který si zaměstnavatel stanovil jako výplatní den. Má-li zaměstnavatel více pracovišť v různých částech města nebo okresu, je pracovištěm vždy místo, kde zaměstnanec pravidelně pracuje, nikoli například místo, kde je mzdová účtárna nebo pokladna. I z této zásady může stanovit zaměstnavatel výjimku se souhlasem odborové organizace nebo vnitropodnikovým předpisem. Je to například tehdy, jde-li například o riziková nebo zdravotně závadná pracoviště, kde by nebylo vhodné mzdy vyplácet.

Koruny nebo naturálie?

Nejčastěji jsou lidé za práci odměňováni v korunách. Výjimkou jsou zaměstnanci pracující v cizině. Těm lze podle zákona o mzdě poskytovat s jejich souhlasem mzdu nebo její část v jiné měně v přepočtu podle kursovního lístku národní banky. A co naturálie? I v takové podobě mohou dostat někteří zaměstnanci svou mzdu. Neznamená to však, že pracovníci lihovaru dostanou vedle výplaty také několik lahví alkoholu. Každý zaměstnavatel, který chce svým pracovníkům část mzdy poskytovat v naturáliích, musí dodržet několik zásad. Část mzdy, a to nejméně ve výši minimální mzdy, musí být vyplacena v penězích. Tuto zásadu je nutno vždy dodržet, i kdyby zaměstnanec souhlasil s poskytováním celé mzdy v naturální podobě. S poskytnutím části mzdy v naturální formě musí zaměstnanec souhlasit a v písemné dohodě je třeba sjednat podmínky takové výplaty. Jako naturální mzdu však nelze například poskytovat lihoviny, cigarety nebo jiné návykové látky. Za naturální mzdu se nepovažuje bezplatné jízdné, tarifní slevy nebo jiné jízdní výhody pro zaměstnance dopravních společností, případně pro jejich rodinné příslušníky. Výše naturální mzdy musí být vyjádřena v peněžní formě v prodejních spotřebitelských cenách pro daňové účely.

Kdy lze poslat mzdu poštou?

Když se pracovník z vážných důvodů nemůže dostavit k převzetí mzdy, zašle mu ji zaměstnavatel buď ihned ve výplatní den, nebo v nejbližší následující pracovní den. Za vážné důvody se pokládá nemoc zaměstnance, čerpání mateřské dovolené, vojenská nebo civilní služba nebo jiné překážky v práci trvající delší dobu. Dovolená není vážným důvodem pro zasílání mzdy, protože zaměstnanec má možnost požádat o vyplacení příslušné části mzdy před nástupem dovolené a zaměstnavatel musí jeho žádosti vyhovět. Zaměstnavatel v těchto případech zasílá mzdu zaměstnanci na svůj náklad a nebezpečí na adresu jeho trvalého pobytu. To znamená, že zaměstnavatel musí hradit poštovné a případná ztráta peněz, které byly svěřeny k přepravě, jde k jeho tíži. Když zaměstnavatel nezajistí včasné a správné doručení peněz, dostává se do prodlení a v takovém případě mu vzniká povinnost nejen uhradit mzdu, ale i úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá obecným úrokovým úvěrovým sazbám podle občanského zákoníku. K převzetí mzdy lze zmocnit i jinou osobu. Může to být například druhý z manželů, rodiče nebo i cizí osoba, plná moc musí být vždy dána písemně a musí v ní být jasně uveden rozsah oprávnění, jinak je neplatná. Jde-li o dlouhodobé zmocnění, musí být uloženo mezi doklady ve mzdové účtárně nebo v pokladně. Bez písemného zmocnění nesmí zaměstnavatel nikomu jinému mzdu vyplatit. Pokud by to udělal, šlo by o neoprávněnou výplatu a v případě, že by pracovník mzdu nedostal a domáhal se nového vyplacení mzdy například v pracovněprávním sporu, musel byl zaměstnavatel mzdu znovu vyplatit, a to i s případnými úroky z prodlení. Této povinnosti se nemůže zbavit tím, že by odkázal zaměstnance, aby mzdu sám vymáhal na osobě, která mzdu neoprávněně převzala.

Mzdové nároky smrtí nezanikají

Povinnost zaměstnavatele vyplatit dlužnou mzdu (nebo náhradu mzdy) trvá i po smrti zaměstnance, nárok na ni přechází na rodinné příslušníky. Zaniká pouze nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, který je osobním nárokem zaměstnance. Ostatní peněžité nároky jeho smrtí nezanikají a přecházejí až do výše odpovídající trojnásobku jeho měsíčního průměrného výdělku postupně přímo na manžela zemřelého, případně na jeho děti a konečně na rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Předmětem dědictví se stávají pouze částky převyšující uvedenou hranici a veškerá mzda, pokud neexistují osoby shora uvedené.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Ilustrační snímek
Nebáli se práce a rozjeli kariéru naplno. Jak se daří absolventům

Přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých lidí, kteří se po škole pustili naplno do práce a mají úspěšně rozjetou kariéru. Třeba vás inspirují a brzy budete...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?
Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?

Hvězdou letošních voleb je teprve jednadvacetiletý Dominik Feri, který se z posledního místa na pražské kandidátce TOP ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.